Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Centrální banka proti Babišovi

20. 6. 2026 / Jiří Hlavenka

čas čtení 3 minuty

Pod záplavou každodenních banalit poněkud zapadlo to, že centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt bodu. Je to ale důležité z více ohledů.

Za prvé, banka tím jde (a zřejmě poprvé) velice ostře proti tomu, co chce Andrej Babiš.

Jen před pár týdny totiž požadoval, aby centrální banka úrokové sazby snížila, a varoval ČNB, že případné zvýšení by "zásadně poškodilo životy všech občanů, podnikatelů a celou ekonomiku".

(To je pochopitelně drasticky přehnané, ale docela chápeme, že se tím zvýší úroky na dluhu, který má u bank Agrofert - před dvěma lety něco pod 50 miliard Kč). ČNB ale sazby nejenže nesnížila, ale naopak je zvýšila.

Má k tomu centrální banka důvody? Hned několik.

1) 11. června zvýšila o čtvrt bodu úrokovou míru Evropská centrální banka, a to z 2.00 na 2.25%. ČNB reagovala stejným krokem prakticky vzápětí, její základní sazba je nyní 3.75%. (Bavíme se o základních sazbách, tj. dvoutýdenní repo u ČNB, a deposit facility u ECB).

Téměř "synchronizované" následování ECB totiž dobře ukazuje, že představa o tom, jak jsme suverénní, když máme korunu a můžeme si tak dělat co chceme, má vady na kráse.

Pokud by ČNB krok své větší sestřičky nenásledovala, vyústilo by to zřejmě v oslabování koruny (byť mírné) a s tím související přechod části investorů od Kč k euru (kvůli rostoucím výnosům dluhopisů). Takže - ano, můžeme si dělat co chceme, ale jaksi poneseme následky.

2) Druhý, zásadnější důvod je, že ČNB tímto zasílá vládní politice, abych použil dnes populární pojem, vytýkací dopis. Upozorňuje, že se objevují zřetelné inflační hrozby a je tedy povinností banky konat.

Přičemž za některé inflační faktory vláda nemůže (zejména ceny energií), ale za jiné ano - typicky za růst nákladů veřejného sektoru a zadlužení státu. To jsou peníze, které se přelijí do ekonomiky a tlačí inflaci vzhůru. Ta je přitom dnes na cca 3%, tedy už na hraně nebezpečného pásma.

ČNB není s odpuštěním tak hloupá, aby skočila na průhledný trik vlády, která některé docela obří výdaje nezapočítá do schodku (tj. "utratím víc než vydělám") vládních výdajů. Vláda s čelem drzejším než poplužní dvůr nám vlastně opakovaně říká, že se nezadlužuje, jen si půjčuje.

Tím možná okouzlí některé svoje voliče, ale nikoli ČNB.

Rozhodnutí ČNB bylo jednoznačné (6 ze 7 pro) a je zajímavé, že se bankovní rada překlápí z kdysi "holubičí" polohy v "jestřábí". V době extrémních peněz nalitých do ekonomiky Babišovou vládou v době Covidu pro zvýšení nehlasovala (šlo přitom o daleko masivnější finanční impuls), nyní i při spíše menší hrozbě ano.

Závěrem mně toto téma umožňuje si znovu zažehrat na naše úporné lpění na koruně. Základní sazba eurozóny je 2.25%, u naší korunozóny 3.75%, rozdíl je tedy 1.5%. V hypotéce na barák v délce třiceti let, deset miliónů korun, úrok (korunový) 6.5%, úrok eurový 5% - o kolik zaplatí víc korunový hrdobec? Měsíčně o 10 000 Kč, měsíc co měsíc, po dobu třiceti let. A to se vyplatí, že. Hrdost mu zůstane, peníze jsou fuč. Nazdar.

Česká politická scéna