Válka s Íránem vyvolává energetickou krizi srovnatelnou s dvojitou ropnou krizí 70. let a dopady války na Ukrajině, říká šéf IEA

23. 3. 2026

 

V pondělí v Národním tiskovém klubu Austrálie v Canbeře Birol uvedl, že světoví lídři zpočátku správně nepochopili závažnost problémů na energetických trzích způsobených americkými a izraelskými bombardováními v Íránu a uzavřením strategického Hormuzského průlivu.

Tato situace vedla k jeho zásahu minulý týden, kdy IEA prosazovala opatření na straně poptávky, jako je zvýšení počtu zaměstnanců pracujících z domova, dočasné snížení rychlostních limitů na dálnicích a omezení letecké dopravy.

Varoval, že nejméně 40 energetických zařízení v oblasti Perského zálivu bylo vážně nebo velmi vážně poškozeno, takže ani ukončení konfliktu by okamžitě neobnovilo dodávky energie.

Birol uvedl, že během dvou krizí v letech 1973 a 1979 se každý den ztratilo asi 5 milionů barelů ropy. Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 odstranila z mezinárodních trhů asi 75 miliard kubických metrů (bcm) zemního plynu.

Současná krize, která začala 28. února bombovými útoky proti režimu v Teheránu, však již představuje ztrátu 11 milionů barelů ropy denně a asi 140 bcm plynu.

Před schůzkami s australským premiérem Anthonym Albanesem Birol novinářům řekl: „Tato krize, jak se věci nyní mají, je souhrnem dvou ropných krizí a jedné plynové krize.“

11. března Birol dohlížel na uvolnění 400 milionů barelů ropy ze strategických rezerv, což je největší nouzové opatření v historii.

Na začátku roku 2026 byl na světových ropných trzích přebytek, ale útoky na lodě v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi 20 % světových dodávek ropy, vyvolaly nedostatek a rostoucí obavy po celém světě.

Americký prezident Donald Trump dal Íránu o víkendu 48 hodin na to, aby průliv znovu otevřel pro lodní dopravu, a varoval, že Teherán čelí zničení své energetické infrastruktury, pokud tak neučiní. Tato lhůta vyprší v pondělí pozdě v noci.

Birol uvedl, že uzavření průlivu mělo na asijsko-pacifický region závažný dopad. „Jediným nejdůležitějším řešením tohoto problému je otevření Hormuzského průlivu,“ řekl Birol.

V reakci na Trumpovu hrozbu íránská armáda uvedla, že se zaměří na energetickou a odsolovací infrastrukturu „patřící USA a režimu v regionu“.

Trump kritizoval členy NATO, stejně jako Austrálii, Japonsko a Jižní Koreu za to, že v průlivu nepomáhají. V neděli Japonsko uvedlo, že by mohlo zvážit nasazení svých vojsk k odminování, pokud by bylo dosaženo příměří.

Birol uvedl, že konzultuje s světovými lídry v Asii, Evropě a Severní Americe další možné uvolnění nouzových zásob ropy, přičemž poznamenal, že první krok představoval pouze 20 % celkových zásob.

„V případě potřeby můžeme na trhy uvolnit více ropy, a to jak ropy, tak ropných produktů,“ řekl. „Uvolnění našich zásob pomůže uklidnit trhy, ale není to řešení. Bude to pouze zmírnit dopad na ekonomiku.“

Odmítl sdělit, co by mohlo vyvolat další uvolnění zásob. „Budeme sledovat situaci. Provedeme analýzu trhů a budeme o tom diskutovat s našimi členskými zeměmi.“

Na otázku, zda je pro světovou ekonomiku znepokojující, že země zaujímají defenzivní postoj ohledně svých zásob paliv, Birol odpověděl, že takové kroky představují problém v asijských zemích. Změny v dodávkách nafty a leteckého paliva jsou patrné v Evropě, ale zvýšená těžba ropy v Kanadě a Mexiku by mohla pomoci.

Řekl: „Myslím, že žádná země nebude imunní vůči dopadům této krize, pokud bude pokračovat tímto směrem, takže je zapotřebí globálního úsilí.“

Zdroj v angličtině ZDE