Vítejte ve světě „gooningu". Vítejte v éře, kde se sex stal čistě solipsistní záležitostí a kde je politickým programem zdanění „děvek" z OnlyFans.

Vezměme si takového Jamese Fishbacka. Jednatřicetiletý kandidát na guvernéra Floridy, který vedle svých rasistických výpadů proti favoritovi Byronu Donaldsovi (mimochodem černochovi, který paradoxně tvrdí, že za segregačního Jima Crowa byly černošské rodiny stabilnější – absurdita v USA nezná mezí), boduje u mladých mužů něčím jiným. Slibuje padesátiprocentní „daň z hříchu" na platformu OnlyFans.

Proč? Protože OnlyFans je pro tuhle armádu osamělých mladíků ztělesněním všeho zla. Podle Fishbacka by tyhle „hoes" (děvky) měly raději učit v mateřských školách nebo být matkami v domácnosti. „Podívejte se na Saúdskou Arábii," rozplývá se Fishback v podcastu u nácka Sneaka, „tam žádné děvky na internetu neuvidíte." Ano, slyšíte správně. Moderní americký konzervativec vzhlíží k teokratické tyranii, protože mu dává naději, že by se žena konečně mohla stát jeho majetkem, nikoliv lidskou bytostí s vlastním bankovním účtem.

Termín „gooning" – v překladu v podstatě patologická, nekonečná masturbace u obrazovky – se stal novým poznávacím znamením mladé pravice. Je to nihilistický obrat. Tito mladí muži, odchovaní algoritmy „manosféry", dospěli k závěru, že heterosexuální styk s reálnou ženou je vlastně ponižující. Proč? Protože žena v něm má možnost říct „ne". A to je pro ego formované incelskou subkulturou nepřijatelná urážka.

Tito influenceři prodávají mladíkům sen o submisivní „tradwife" (tradiční manželce), ale realita, kterou žijí, je agresivní onanie u videa dívky odvedle. Je to paradox: nenávidí OnlyFans modelky, protože jim připomínají jejich vlastní osamělost, ale zároveň jsou jejich největšími zákazníky.

Z uniklých chatů floridských studentů pod názvem „Gooning v Agartě" (nacistický mýtus o duté zemi) vyplývá děsivý obrázek. Sex s ženou je v těchto kruzích vnímán jako „teplý" (gay), protože vyžaduje interakci s někým, kdo není „já". Jediná čistá forma dominance je pro ně ta virtuální, kde mohou objekt své touhy urážet v komentářích a pak nad ním onanovat v bezpečí svého pokoje.

Tento mix sexuální frustrace a misogynního hněvu je živnou půdou pro politiky typu Trumpa nebo Fishbacka. Nenabízejí řešení, nabízejí pomstu. Pomstu ženám za to, že mohou studovat, pracovat a – co je nejhorší – vybírat si partnery.

Mladí republikáni se rozhodli, že než aby se naučili s ženami mluvit jako s rovnými, raději je zdaní, zakážou a onanují se k smrti ve jménu bílé rasy.