Od Salinas po Washington: Když se kultura stává politickým manifestem

12. 3. 2026 / Petr Vařeka

čas čtení 3 minuty
Při opětovném čtení Steinbeckova románu Na východ od ráje se nemohu neubránit pocitu disonance. 

To, co se mi dříve jevilo jako symbolický příběh, mi v kontextu současného světového dění nyní připadá jako konstrukce násilně naroubovaná na starozákonní motivy.

Steinbeckovy postavy v této knize nejsou lidmi z masa a kostí, ale archetypy v kosmickém boji dobra se zlem: 



Samuel Hamilton je kupříkladu neomylný světec, Adam Trask nepoučitelný snílek a Cathy Adamsová? Ta je ztělesněním absolutního, iracionálního zla.

Tato černobílá šablona, kde jsou záporné postavy dokonce cejchovány fyzickou jizvou – Kainovým znamením – však v současnosti nebezpečně přerůstá stránky knihy a stává se krví americké politiky.

Podobný dojem jako z četby této knihy mám ostatně i z amerického kinematografie, zejména westernového žánru.

Tento národní epos o „dobrých šerifech" a „zlých padouších" totiž definuje americké vnímání světa i dnes. 

Tam, kde dříve figuroval literární mýtus, dnes stojí postavy jako Pete Hegseth, J. D. Vance či Marco Rubio. V jejich rétorice už politika není pragmatickou správou věcí veřejných, ale „křesťanskou misí" mnohdy se snažící obejít rozhodovací článek soudní moci. 

Pokud totiž politické oponenty neoznačí za legitimního konkurenta, ale za přímou emanaci zla, mizí prostor pro diplomacii a kompromis. 

Žádný fanatismus, včetně německého nacismu, nikdy neměl pochybnosti o svém světodějném poslání a o tom, že v jeho jménu může obcházet třeba i legislativu a veřejné instituce.

Zahraniční intervence pak nejsou motivovány jen zájmy, ale mesianistickou potřebou potírat zlo, i kdyby to mělo znamenat rozvrat celých regionů, jak jsme nyní svědky ve Venezuele a Íránu.

Znepokojivým symptomem dění v Americe je, že étos svobody a individuální volby, reprezentovaný v 60. letech lidmi jako Kurt Vonnegut, Alan Watts, Frank Zappa, hnutím New Age a zkrátka liberálním étosem, nyní téměř bez boje vyklízí pole 
náboženskému fundamentalismu. 

Vonnegutova ironie a liberální tolerance ustupují před dogmatem „pomazaných" vůdců. 

I postava jako Donald Trump, navzdory svým osobním morálním stínům a stále zřejmější účastí v Epsteinově aféře, zůstává pro své stoupence nedotknutelným bojovníkem v tomto biblickém střetu domnělého světla s tmou.

Steinbeckův román vrcholí hebrejským slovem Timshel – „můžeš". Vyjadřuje svobodu člověka vybrat si svou cestu a nepodlehnout osudu. 

Současná Amerika se však zdá být touto svobodou unavena. 

Místo odpovědnosti za vlastní volbu se raději vrací k bezpečí starých mýtů, kde je nepřítel jasně označen a bitva předem posvěcena. 

A pokud se však politická scéna definitivně promění v arénu náboženského dramatu, hrozí ireverzibilní změna směrem k intoleranci a repríze temnot kmenových válek.

0
Vytisknout
214

Diskuse

Obsah vydání | 12. 3. 2026