Žádné cizácké nesmysly, ani brambory, ani pícniny

10. 3. 2026 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Začetl jsem se do českých dějin 18. století a měl jsem pocit, že čtu o dnešku, píše Boris Cve

Znalost jejich pěstování (BC: brambor) se totiž mimo jiné šířila z nepřátelského Braniborska (odtud jejich název) a našli se i samozvaní „národohospodáři“, kteří byli ochotni přísahat na jejich zbytečnost, ba zdravotní škodlivost. Ojedinělé zprávy o podávání brambor k jídlu pocházejí již z poloviny 18. století (z Prahy i Brna), koncem 60. let se začaly pěstovat ve větší míře v Krušnohoří a po hladomoru na počátku 70. let se jejich produkce prosazovala v chudších horských a podhorských krajích takřka všeobecně.“ Str. 334

 

 

„Roku 1768 se na statcích hrabat Stadionů objevil první secí stroj z ciziny, ale záhy poté přihlásil budějovický řemeslnický mistr Jan Wunderlich vlastní patent. Celou řadu zdokonalených projektů pluhu, jež vyžadovala potřeba hlubší orby pro len, brambory a jiné plodiny, přinesla 70. léta 18. století. Jejich autory byli Jan Josef Trnka rytíř z Krovic. P. Josef Stepling a Jan Mehler. Posledně jmenovaný zúročil zkušenosti ze studijní cesty do říše, Nizozemí, Francie a Anglie roku 1775 a později publikoval několik příruček vybavených názornou obrazovou dokumentací. (…) Je však třeba zdůraznit, že řadě vrchnostenských úředníků byl objevitelský mor a novotářský duch doslova solí v očích. Například František Fuss, jenž dosáhl postavení sekretáře Vlastenecko-hospodářské společnosti v Čechách, schvaloval tradiční předsudky vůči technickým novinkám a káral například představu, že práci mlatců by měly nahradit stroje. Podobně i platné vrchnostenské instrukce jen výjimečně vycházely ze skutečně progresivních systémů jako známá schwarzenberská instrukce z roku 1781. Po jejím příkladu se postupně přikročovalo k rozorání úhorů a pastvin a jejich osetí jetelem, vojtěškou a vičencem, protože se ukázalo, že jsou výhodným krmivem a připraví půdu k vydatnější úrodě obilí.“ Str. 339-340

 

Pavel Bělina a kolektiv: Velké dějiny zemí Koruny české X., 1740-1792, Paseka 2001.

0
Vytisknout
341

Diskuse

Obsah vydání | 10. 3. 2026