Globální tlak má jen malý vliv na zastavení izraelské protipalestinské politiky
18. 2. 2026
Mnoho Izraelců vnímá mezinárodní odsouzení jako důkaz antisemitismu, nikoli jako verdikt nad činy své vlády.
Navzdory globálnímu odsouzení a mezinárodnímu právu Izrael přesto na začátku tohoto měsíce přistoupil k faktické anexi Západního břehu, kde žijí více než tři miliony Palestinců a který nelegálně okupuje od roku 1967.
Mezinárodní kritika, která se po tomto oznámení ozvala, nebyla nijak nová. Během dvou let genocidy v Gaze se Izrael vydal na cestu, která z něj podle slov některých jeho vlastních zákonodárců udělala „vyvrhele“. Jeho premiér a bývalý ministr obrany jsou Mezinárodním trestním soudem stíháni za válečné zločiny, zatímco globální odpor vůči jeho činům v Gaze posunul bojkot izraelského zboží do popředí zájmu spotřebitelů.
Čtyři země – Španělsko, Slovinsko, Nizozemsko a Irská republika – odmítají účastnit se populární písňové soutěže Eurovision na protest proti přítomnosti Izraele. Probíhá také globální kampaň za vyloučení Izraele z evropských fotbalových soutěží UEFA a mezinárodních soutěží FIFA, zatímco Jihoafrická republika pokračuje v žalobě proti Izraeli za genocidu u Mezinárodního soudního dvora.
V Izraeli však tato mezinárodní izolace – a zabití více než 72 000 Palestinců – nijak výrazně nemění názory na to, jak by se země měla chovat. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu má ve skutečnosti stále velkou šanci na vítězství v letošních volbách a velká část opozice vůči němu pramení spíše z jeho domácí politiky než z nesouhlasu s tím, jak zachází s Palestinci, k čemuž mnozí zůstávají lhostejní.
„Většina lidí ani neví, že jsme z velké části anektovali Západní břeh,“ řekla Orly Noy, redaktorka hebrejského zpravodajského webu Local Call. „Prostě se o tom tak neinformuje.“
„Možná si uvědomují, že se některé pravidla správy změnily, ale pravděpodobně nebudou vědět, že došlo k faktické anexi, dokud nepřijde mezinárodní reakce, která se jich dotkne, jako například Eurovize,“ řekla a poznamenala, že odstoupení čtyř zemí na protest proti genocidě Izraele bylo v Izraeli prezentováno jako motivované především antisemitismem.
Podle pozorovatelů pro mnoho Izraelců Palestinci téměř neexistují, přičemž extrémní násilí, které na nich páchají osadníci, není většinou zveřejňováno nebo je prezentováno jako něco, co si Palestinci zaslouží.
„Média nikdy ve skutečnosti neinformují o opozici vůči čemukoli, co Izrael dělá,“ pokračovala Noy. „Prostě to odmítají jako antisemitismus a prezentují svět jako složený z těch, kteří jsou buď pro nás, nebo proti nám.“
„Proč by [Izraelci] měli někdy přemýšlet o činech své vlády?“ zeptala se rétoricky. „Odpovědi už mají: antisemitismus, jsme oběť, a vzdor.“
Jen málo z krveprolití, které Izrael způsobil v Gaze, se během války dostalo do izraelské televize – zdaleka nejpopulárnějšího způsobu přijímání zpráv. Naopak, izraelské zpravodajské kanály, které o konfliktu informují, se zaměřují na počet zabitých „teroristů“ nebo rámují obavy ohledně povahy války výhradně skrze prizma přibližně 250 zajatců, které v roce 2023 zajaly Hamas a další skupiny.
V tištěných médiích je kritika vlády nebo její války ponechána převážně menším levicovým médiím.
V takové situaci, kdy se o izraelských akcích téměř neinformuje, mohou zákonodárci kritiku chování vlády snadno označit za antisemitskou, přičemž samotné obvinění slouží jako druhý „Iron Dome“ – odkaz na izraelský protiraketový obranný systém – k odvrácení kritiky státu, řekl Neve Gordon, izraelský profesor mezinárodního práva a lidských práv na Queen Mary University of London.
„Izrael musí být vždy obětí a tato oběť ospravedlňuje jakoukoli míru násilí při jeho obraně,“ řekl Gordon.
„Během prvního roku a půl války jsem Izrael navštívil asi desetkrát,“ řekl a popsal období války, kdy Izrael zabil desítky tisíc mužů, žen a dětí v Gaze a tisíce dalších nechal hladovět.
„Slyšeli jste jen o rukojmích. Nikdy jste neslyšeli o tom, co se dělo v Gaze,“ řekl. „Je to opakování traumatu, které vymazává vše ostatní,
Obléhací mentalita
Podle Netanjahua, který hovořil na konferenci v lednu, je antisemitismus, kterému Izrael čelí, hlubší než pouhý rasismus.
Boj proti antisemitismu je bojem o budoucnost civilizace, řekl Netanjahu.
„Rasismus existoval po celou historii. To není to, co je antisemitismus,“ řekl účastníkům. „Antisemitismus začal jako víra před 2 500 lety, 500 let před zrodem křesťanství, jako ideologický útok proti židům, který se během staletí neustále proměňoval.“
Desítky let podobných prohlášení od různých politiků zanechaly své stopy, řekl Daniel Bar-Tal, profesor sociálně-politické psychologie na Telavivské univerzitě, a poznamenal, že celý národ je nyní „indoktrinován“ celonárodním izraelským názorem, který staví vlastní historii do pozice převážné protiváhy jakýchkoli akcí, které se rozhodne podniknout, nebo kritiky, která se na něj snáší.
„Mnoho izraelských židů má mentalitu obléhané pevnosti,“ řekl Bar-Tal a popsal, jak je kritika Izraele přijímána formou „morálního umlčování“, které vláda proměňuje ve vlastní podporu od obyvatelstva. „Představují si, že zbytek světa chce, aby Izrael zmizel.“
Diskuse