Každý třetí voják, který zemřel ve válce v Afghánistánu, nebyl Američan

30. 1. 2026

V dalším případu couvnutí americký prezident Donald Trump v sobotu stáhl svá prohlášení, v nichž útočil a zlehčoval práci vojáků NATO ve válce v Afghánistánu (2001–2021): "Drželi se trochu vzadu, trochu mimo frontovou linii," prohlásil americký prezident minulý čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Jeho slova dokonce rozhněvala britského premiéra Keira Starmera, který je obecně ve svých reakcích na republikány rozvážnější. O dva dny později Trump změnil svůj postoj: "Velcí a velmi stateční vojáci Spojeného království [...] byli mezi největšími bojovníky vůbec," zveřejnil na svém účtu na sociálních sítích Truth.

Data ukazují, že během intervence v Afghánistánu zahynulo v bojových akcích 3 609 vojáků, z nichž 1 144 byli neameričtí vojáci, téměř jeden ze tří, podle databáze iCasualties, která shromažďuje všechny vojenské oběti v Afghánistánu z informací z různých médií a vládních prohlášení.

Po útocích z 11. září 2001, které spáchala teroristická skupina Al-Kájda proti New Yorku a Pentagonu, zahájily Spojené státy masivní vojenskou intervenci v Afghánistánu, který byl tehdy řízen Tálibánem, který ukrýval Usámu bin Ládina, hlavního architekta spiknutí z 11. září, a hostil řadu výcvikových táborů pro tuto organizaci. Celkem se konfliktu zúčastnilo 42 zemí NATO, z nichž 31 utrpělo vojenské ztráty v bojích. Kompilace zahrnuje pouze úmrtí v boji na zemi a nezahrnuje další oběti, například španělské vojáky, kteří zahynuli při havárii letadla Jak-42. Na palubě bylo šedesát dva vojáků, kteří se vraceli z mise v Afghánistánu, když letadlo narazilo do hory poblíž tureckého města Trabzon.

Kromě USA musela nejvíc bojovníků pohřbít Velká Británie s 457, následovaná Kanadou (159), Francií (90) a Německem (62). Ve Španělsku jich bylo 35.

Většina těchto obětí — 90 % — nastala mezi lety 2001 a 2014, kdy mise pod záštitou Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF), vedených NATO a pod mandátem OSN bojovala v této středoasijské zemi.

V roce 2015 spojenci opustili cíl zavedení nového režimu a místo toho se rozhodli cvičit afghánské vojáky schopné převzít bezpečnost země v rámci mise Resolute Support, poznamenává Pol Bargués, výzkumník z Barcelona Centre for International Affairs (CIDOB). "Nejvíce konfliktní roky byly 2008, 2009 a 2010, protože [spojenci] nakonec chtěli dosáhnout stability v celé zemi a nedokázali ji zcela zvládnout. A tak se rozhodli naplánovat výběr," vysvětluje Bargués.

Po více než dvou desetiletích války se spojenecké síly, neschopné porazit režim Tálibánu, nakonec stáhly mezi květnem a srpnem 2021.

Félix Arteaga, hlavní výzkumník pro bezpečnost a obranu v Elcano Royal Institute, tvrdí, že od počátku intervence v Afghánistánu "nebyla ani mise na obnovu země, ani humanitární, ale vojenská, při níž většina vojáků zemřela v prvních letech". "Byla to neúspěšná intervence, která trvala 20 let," souhlasí Bargués.

Co se týče Trumpových výroků, oba trvají na tom, že americký prezident se mýlí. Arteaga tvrdí, že "to moc nevypovídá o obezřetnosti vůdce, který touží stát se světovým lídrem. Jsou to hrozná, krutá slova, urážka." Dodává: "[Britské jednotky] byly stejně blízko frontové linii jako sami američtí vojáci."

"Je to úplná lež," tvrdí Bargués. Výzkumník interpretuje Trumpovo chování jako odraz jeho stále zřetelnějšího úmyslu očernit evropské spojence a obvinit je z neúspěchu mise. "NATO se nikdy nepodařilo proniknout do nejodlehlejších oblastí země, to je pravda. Ale tvrzení, že Spojené státy to zvládly dobře a NATO ne, a že právě proto mise selhala, je v podstatě lež. Trump ji vymyslel, aby svalil vinu na spojence a aby USA zvítězily," zdůrazňuje.

Selhání mise bylo podle výzkumníka CIDOB způsobeno několika faktory, ale také umožnilo NATO připravit se na budoucí zásahy. Zvláště zdůrazňuje potřebu podpory místních vlád — což v případě Afghánistánu nikdy nebylo dosaženo mimo oblast Kábulu, hlavního města — a jasnějších a dosažitelnějších cílů. Zdůrazňuje: "Více zdrojů nemusí nutně znamenat lepší výsledky."

"[Bývalý prezident Joe] Biden řekl, že jedním z problémů je, že je příliš mnoho cílů, příliš ambiciózních, a že od té chvíle už nebudou budovat národ, což je chápáno jako budování národa, státu, zvenčí," vysvětluje Bargués.

Arteaga upozorňuje, že "selhání" války v Afghánistánu a postoj Trumpa vyvolávají "pocit nedůvěry vůči Spojeným státům", a tak, uzavírá, "distancování se spojenců je nevyhnutelné".

Zdroj v angličtině: ZDE