Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

NALÉHAVÉ: Trumpova diktatura zatkla známého novináře za výkon jeho povolání

30. 1. 2026 / Fabiano Golgo

čas čtení 3 minuty

Spojené státy americké zatkly novináře. Nestalo se to v Moskvě, ani ne v Teheránu, ani ne v Budapešti po půlnoci. Zatkly ho v Los Angeles. Při červeném koberci Grammy! Don Lemon není anonymní blogger nebo provokatér z internetu. Je to muž, který si vydobyl reputaci během třiceti let v americkém žurnalismu, jako reportér a moderátor, který vedl hlavní zpravodajské programy na CNN a stal se jedním z hlasů, které miliony Američanů znaly z večerních hodin. Jeho jméno bylo synonymem pro názorovou žurnalistiku i pro ostré otázky směrem k moci.

Amerika, ta země, která si dvě stě padesát let tiskne na trička první dodatek ústavy, se právě rozhodla, že novinář je přebytečný luxus. Že kamera je zbraň. Že otázka je provokace. A že pravda — ta pravda, která se nemodlí ke správnému bohu — musí být exemplárně zadržena, spoutána, odvedena.

Minulý týden federální soudce odmítl podepsat žádost ministerstva spravedlnosti o obvinění Lemonovy osoby v souvislosti s protestem v kostele v Minnesotě, protože tam jednoduše neviděl důkazy o tom, že by byl něco víc než novinářem, který dokumentoval politicky citlivou událost a hovořil s účastníky i s pastorem, a ne sám se nepřipojil k provokaci jako aktivista. A přesto – poté, co soudce odmítl stíhání, federální úřady posílají agentury na to, aby ho zatkly stovky kilometrů daleko, v Los Angeles, kde byl na události kultury a hudby.

Donald Trump už není pouhý kandidát nebo někdo, kdo se hádá s médii. Je to muž, jehož spojenci ve Spravedlnosti se rozhodli vyslat signál: když na mě budeš ukazovat, že nejsem demokrat, tak přijdeš nejen o mikrofon, ale i za mříže. A to není přehnané tvrzení – když soudci dvakrát odmítli postupovat proti Lemonovi, systém stejně zvolil cestu zatčení přes jiné procedury.

Tohle už není politika. Tohle je psychologie moci, která nesnese svědky. Donald Trump nevládne — on se mstí. A mstí se způsobem typickým pro autoritáře: ne zákazem novin, ale kriminalizací novinářů. Ne cenzurou, ale výstrahou. Podívejte se, říká stát, tohle se stane, když budete u toho a budete se dívat moc pozorně.

Tohle je manuál. Dnes Don Lemon v Minnesotě. Zítra někdo jiný jinde. Stačí kostel, stačí protest, stačí kamera. Demokratická dekorace zůstává, vlajky vlají, hymna hraje — ale obsah je prázdný. Zůstala jen moc, která se bojí vlastního odrazu.

Říkají: nebyl jen novinář, byl součástí protestu. To říkají vždycky. Každý diktátor začíná tím, že předefinuje realitu. Fotograf je najednou podněcovatel. Reportér je organizátor. Otázka je útok. A odpověď? Ta už není potřeba.

Don Lemon je dnes méně důležitý jako osoba než jako symbol. Symbol toho, že Amerika vstoupila do fáze, kdy pravda potřebuje právníka a lež má ochranku. Kdy stát neřeší, co se stalo, ale kdo to ukázal. Kdy novinář není hlídačem moci, ale jejím rukojmím.