13. 11. 2024
Ministr obrany Kim Jong-hjon ve svém projevu na zasedání obranného výboru Národního shromáždění řekl, že "nebyly zjištěny známky toho, že by Severní Korea provedla test motoru" a že nelze vyloučit možnost, že Moskva poskytla Pchjongjangu technologii k urychlení vývoje nové mezikontinentální balistické rakety.
Odpálení dříve nevyzkoušených raket Severní Koreou obvykle předcházela oznámení státních médií o testech nových pohonných systémů.
Jihokorejská a americká vojenská rozvědka také rozpoznaly, zda Severní Korea testovala nové pohonné systémy, prostřednictvím satelitních snímků režimního satelitního testovacího polygonu Sohae v Dongchang-ri v provincii Severní Pchjongan.
Jihokorejská vojenská rozvědka však uvedla, že před odpálením mezikontinentální balistické rakety Hwasong-19, kterou severokorejská státní média popsala jako "konečný" přírůstek do série raket dlouhého doletu, test motoru neproběhl.
Poslední test detekovaný jihokorejskou armádou se uskutečnil 20. března, kdy severokorejská státní média uvedla, že režim provedl pozemní test motoru na tuhé palivo pro nový typ hypersonické rakety středního doletu.
Fotografie zveřejněné pchjongjangskými státními médii ukázaly, že Hwasong-19 byla odpálena z jedenáctinápravového transportéru (TEL). Pro srovnání, mezikontinentální balistická raketa Hwasong-18, poprvé testovaná v dubnu loňského roku, byla odpálena z devítinápravové rakety.
Podle republikána Yu Yong-weona z konzervativní Strany lidové moci vydala soulská Obranná zpravodajská agentura (DIA) zprávu hodnotící Hwasong-19 jako "nový typ mezikontinentální balistické rakety, který se liší od mezikontinentální balistické rakety Hwasong-18" na základě "zvětšení délky a průměru trupu rakety a zvýšení maximální výšky".
Podle pchjongjangské státem kontrolované korejské tiskové agentury dosáhla Hwasong-19 výšky 7 687,5 kilometrů a urazila 1 001,2 kilometrů za 85 minut a 56 sekund. Jak maximální výška, tak doba letu překonaly předchozí rekordy severokorejských mezikontinentálních balistických raket.
DIA ve své zprávě uvedla, že nelze vyloučit možnost, že Severní Korea obdrží podporu od Ruska "ohledně technologií, které lze použít k vývoji balistických raket pod rouškou 'spolupráce v oblasti vesmírných technologií'".
Na svém prvním summitu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v září loňského roku ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že Moskva by mohla být ochotna poskytnout technickou pomoc vesmírnému programu Pchjongjangu, protože oba režimy se zavázaly prohloubit své vazby.
Po svém druhém červnovém summitu v Pchjongjangu, kde oba lídři podepsali takzvanou komplexní strategickou smlouvu, která obsahovala klauzuli o vzájemné obraně, Kim znepokojil Jižní Koreu a NATO tím, že rozmístil jednotky v Rusku, kde se očekává, že se zapojí do boje proti Ukrajině.
Podle amerických a ukrajinských představitelů, kteří nedávno hovořili se západními médii, Rusko shromáždilo velkou sílu 50 000 vojáků, včetně velkého kontingentu Severokorejců, aby v nadcházejících dnech provedlo útok na ukrajinské pozice v Kurské oblasti v západním Rusku, aniž by muselo přemístit jednotky z východních oblastí Ukrajiny.
Sabrina Singhová, zástupkyně tiskového tajemníka Pentagonu, ve čtvrtek uvedla, že Washington "plně očekává", že severokorejští vojáci "by mohli být zapojeni do boje".
Jihokorejská rozvědka se domnívá, že 10 000 vojáků vyslaných Severní Koreou bylo vybráno z 11. sboru Korejské lidové armády, který se skládá z režimních sil speciálních operací.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse