Francie: Tisíce levicových demonstrantů zuří, že Macron jmenoval premiérem pravicového Michela Barniera

8. 9. 2024

čas čtení 4 minuty

Demonstranti obviňují Emmanuela Macrona, že se výběrem konzervativního politika dopustil „popření demokracie“

Tisíce rozzlobených levicových demonstrantů vyšly v sobotu do francouzských ulic dva dny poté, co Emmanuel Macron jmenoval konzervativního premiéra.

Demonstranti obvinili prezidenta z „popření demokracie“ po jeho rozhodnutí jmenovat do čela vlády 73letého bývalého vyjednavače EU pro brexit Michela Barniera.

Ke jmenování došlo dva měsíce poté, co po předčasných parlamentních volbách vznikl ve Francii parlament složený ze tří zhruba stejných bloků - Nové lidové fronty (NFP), levicové aliance, středu, kam patří Macronova strana Renesance a středopravá strana, a krajně pravicového Národního sjednocení (RN) - z nichž žádný nemá většinu.

 
Masové protesty svolala dominantní skupina NFP - Nepoddajná Francie  - a zdálo se, že mají  širokou podporu, přestože se jim vyhýbají někteří alianční partneři a odbory v zemi.

Barnier, politický veterán a člen strany Les Républicains (LR), jejíž strana vzešla z voleb s necelými 50 poslanci - čtvrtým největším blokem v Národním shromáždění - si své ministry teprve musí vybrat, ale prohlásil, že je připraven zahrnout do svých řad i zástupce NFP, která v červencových volbách získala nejvíce poslanců.

Ještě před jeho jmenováním NFP pohrozila, že podá návrh na vyslovení nedůvěry jakékoli vládě, pokud její vybraný kandidát, sedmatřicetiletý státní úředník Lucie Castets, nebude jmenován premiérem. RN varovala, že v případě jejího zvolení jí také vysloví nedůvěru.

„Demokracie není jen umění uznat, že jste vyhráli, ale také pokora uznat, že jste prohráli,“ řekl v sobotu na pařížské demonstraci Jean-Luc Mélenchon, předseda LFI. Obvinil prezidenta z „krádeže voleb“.

LFI vyzvala k protestům ve 150 městech po celé zemi; pochody se konaly v několika velkých městech mimo hlavní město včetně Nice a Nantes.

Barnierovo jmenování ve čtvrtek přišlo po dvouměsíčním hledání premiéra, během něhož Macron vyslechl řadu potenciálních kandidátů včetně Castetsové. Vyloučil ji s odůvodněním, že by nebyla schopna shromáždit dostatečnou podporu napříč stranami, aby mohla sestavit stabilní vládu.

Sobotní pokojné protesty byly považovány za úvodní salvu, která by mohla znamenat týdny či měsíce demonstrací.

Barnier, který se nachází v nejisté politické situaci, v sobotu prohlásil, že se nechce dostat do konfrontace a doufá, že se mu podaří sestavit vládu s přihlédnutím ke všem názorům.

Ve svém prvním pátečním rozhovoru Barnier uvedl, že jeho vláda bude zahrnovat konzervativce i členy Macronovy centristické strany, a řekl, že „nevylučuje“, že bude mít ministry z levice. Zatímco protestující pochodovali, Barnier se setkával s potenciálními ministry, aby sestavil vládu, která by mohla odolat případnému hlasování o nedůvěře.

Mezi první úkoly premiéra bude patřit usměrnění návrhu zákona o rozpočtu na rok 2025, který pravděpodobně projde bouřlivou dolní komorou parlamentu.

RN, která  v posledních týdnech jednala poměrně umírněně, prohlásila, že za určitých podmínek nepodpoří návrh LFI na vyslovení nedůvěry případné Barnierově vládě, čímž se krajní pravice dostala do pozice vládce.

„Je to premiér pod dohledem,“ řekl v sobotu Jordan Bardella, lídr RN. „Bez nás se nedá nic dělat.“

Olivier Faure, první tajemník Socialistické strany (PS), uvedl, že Macronovo rozhodnutí jmenovat Barniera premiérem ho strčilo do kapsy krajní pravice.

„Macron a jeho přátelé se mohli rozhodnout netrestat NFP, nechat ji vládnout a zároveň akceptovat, že bude muset dělat kompromisy, protože nebude mít absolutní většinu. Místo toho dal přednost tomu, aby se dostal pod kontrolu RN,“ napsal Faure na X. serveru.

Páteční průzkum společnosti Elabe naznačil, že 74 % Francouzů si myslí, že Macron nerespektoval výsledek voleb, přičemž 55 % uvedlo, že podle nich hlasy ukradl. 40 % respondentů uvedlo, že Barnier je dobrou volbou na post premiéra.

Předseda Národního shromáždění Yaël Braun-Pivet po sobotním setkání s Barnierem prohlásil, že parlament je „místem pro budování kompromisů mezi republikánskými silami, které přinesou Francouzům konkrétní výsledky“.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2027

Diskuse

Obsah vydání | 10. 9. 2024