"Šedá zóna": jak izraelská armáda považuje některé novináře v Gaze za legitimní cíle

25. 6. 2024

čas čtení 12 minut
 

Na pozadí uvolnění izraelského přístupu k cílení útoků byl v Gaze zabit rekordní počet pracovníků médií.

Mnozí vojáci přičítají rekordní počet zabitých novinářů intenzivnímu bombardování hustě obydleného území ze strany IDF. "Jsem si jistý, že kdybyste spočítali počet mrtvých učitelů, počet mrtvých školníků, počet taxikářů, skončili byste také u vyšších čísel," uvedl vysoce postavený izraelský zdroj

Izraelská ofenziva v Gaze se stala nejsmrtonosnějším konfliktem pro novináře v nedávné historii, izraelská armáda však opakovaně prohlašuje, že se na média nezaměřuje záměrně.

Z vyšetřování deníku Guardian však vyplývá, že v souvislosti s uvolněním výkladu válečného práva ze strany Izraelských obranných sil po smrtících útocích vedených Hamásem 7. října někteří příslušníci IDF zřejmě považují novináře pracující v Gaze pro média kontrolovaná Hamásem nebo s ním spojená za legitimní vojenské cíle.

Vyšetřování je součástí projektu Gaza, spolupráce vedené neziskovou organizací Forbidden Stories se sídlem v Paříži, která analyzuje úmrtí novinářů v Gaze od zahájení izraelské ofenzívy.

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) se sídlem v USA eviduje nejméně 103 palestinských novinářů a pracovníků médií zabitých během války v Gaze. Podle jiných seznamů je toto číslo vyšší.

Vzhledem k tomu, že Izrael brání zahraničním médiím ve vstupu do Gazy, připadla práce na dokumentování války na místě palestinským novinářům na tomto území, z nichž mnozí pokračují v práci navzdory vážnému ohrožení své bezpečnosti.

 
Ve válce, v níž Izrael svrhl na hustě obydlené území desítky tisíc bomb, je zřejmě nevyhnutelné, že bylo zabito tolik novinářů. Mezi mrtvými jsou také  lékaři, učitelé, státní úředníci, humanitární pracovníci, zdravotníci a básníci.

Skutečnost, že izraelské síly zabily, zranily nebo zadržely tolik palestinských novinářů a pracovníků médií, kteří pracovali pro celou řadu místních i mezinárodních médií, vyvolala u organizací zabývajících se svobodou tisku obavy, že se IDF záměrně snaží umlčet kritické zpravodajství.

Z těch, kteří byli podle seznamu CPJ od 7. října v Gaze zabiti, jich přibližně 30 % pracovalo pro média spojená s Hamásem nebo s ním úzce propojená.

Ve spolupráci s jordánskou neziskovou organizací Arab Reporters for Investigative Journalism (ARIJ) identifikoval deník Guardian nejméně 23 osob, které byly od 7. října zabity a pracovaly pro největší médium v Gaze, síť médií al-Aksá provozovanou Hamásem.

Síť al-Aksá, považovaná za oficiální kanál hnutí Hamás, zaměstnávala stovky lidí a provozovala široce sledovaný televizní kanál a řadu rozhlasových stanic, dokud válka neomezila její produkci. Zdá se, že tato stanice má  největší počet novinářů zabitých během současné války.

Na otázku ohledně obětí sítě al-Aksá odpověděl vysoký mluvčí IDF novinářům v projektovém konsorciu v Gaze, že "není rozdíl" mezi prací pro toto médium a příslušností k ozbrojenému křídlu Hamásu, což právní experti označili za alarmující.

"Je to šokující prohlášení," řekl Adil Haque, profesor práva na Rutgersově univerzitě v USA, a popsal toto stanovisko jako projev "naprostého nepochopení nebo jen záměrného ignorování mezinárodního práva".

"Zpravodajství není účastí na bojích"

Téměř ihned poté, co Izrael zahájil letecké bombardování Gazy v reakci na útok Hamásu na jižní Izrael, při kterém bylo zabito 1 200 lidí a asi 250 jich bylo vzato jako rukojmí, bylo sídlo al-Aksá evakuováno, protože vedení se domnívalo, že se IDF zaměří na tuto organizaci, uvedly dva zdroje.

V mediálním prostředí, které je pod přísnou kontrolou Hamásu, islamistického hnutí, jež v Gaze vládne od roku 2007, je program al-Aksá jednoznačně prohamásovský, protiizraelský a někdy i antisemitský.

Na jejím televizním kanálu, který nyní vysílá pod názvem Seraj, jsou zpravodajské pořady prokládány záběry militantů útočících na izraelské síly. Před válkou kanál vysílal také náboženské pořady a dramata, jako například Pěst svobodných, která jsou považována za odpověď Hamásu na populární izraelský seriál o bezpečnostních složkách na Netflixu Fauda.

"Hamás věří, že média jsou důležitým nástrojem, jak oslovit lidi a předat jim své poselství a propagandu," řekl jeden z novinářských veteránů z Gazy. Jeho mediální úřad vydává pokyny a jmenuje odpovědné osoby, uvedli. "Hájí Hamás, ať se děje, co se děje."

V roce 2018 IDF bombardovala kanceláře al-Aksá a tvrdila, že její budova slouží k vojenským účelům. Následující rok izraelský premiér Benjamin Netanjahu využil široké zákonné pravomoci a označil mediální skupinu za teroristickou organizaci.

V označení se uvádí, že je "propagandistickou odnoží Hamásu a představuje ústřední platformu pro šíření podněcujících zpráv této teroristické organizace". Na Al-Aksu jsou od roku 2010 uvaleny také sankce ze strany USA.

Takové označení však bylo provedeno v rámci vnitrostátního práva a není bianko šekem, který by umožňoval IDF zabíjet její zaměstnance, uvedli právní experti.

Podle válečného práva může novinář ztratit status civilisty, pokud se zapojí do plánování, přípravy nebo provádění bojových operací. Samotná práce pro organizaci, jako je al-Aksá, neznamená, že se někdo stane legitimním cílem, který má být zabit.

"Zpravodajství není přímou účastí na bojových akcích," řekla Janina Dillová, profesorka Oxfordské univerzity a odbornice na válečné právo. "I kdyby podávali zprávy tendenčně, i kdyby dělali propagandu pro Hamás, i kdyby Izrael zásadně nesouhlasil s tím, jak zprávy podávají. To nestačí."

Bojovníci a civilisté

Několik izraelských zdrojů uvedlo, že ve válce zaměřené na "totální zničení Hamásu" existuje tolerantní přístup k cílení napříč IDF.

Osoba obeznámená s právními radami poskytovanými velitelům IDF uvedla, že novináři pracující pro média spojená s Hamásem jsou považováni za "šedou zónu" a mezi některými příslušníky IDF panuje "problematický" názor, že "kdykoli někdo dostává plat nakonec od Hamásu", je považován za legitimní cíl.

V rozhovoru pro Radio France, jednoho z partnerů tohoto projektu v Gaze, řekl vysoký mluvčí IDF a plukovník v záloze Olivier Rafowicz, že "není rozdíl mezi politickým a vojenským křídlem Hamásu".

"Al-Aksá patří k válečné organizaci Hamásu a lidé, kteří pro ni pracují, jsou aktivními členy válečné organizace Hamásu," řekl.

Podle řady právních expertů jde o znepokojivý postoj. I když mohou existovat konkrétní jednotlivci, kteří se věnují jak novinářské, tak bojové činnosti, uvedli, tvrzení, že každý, kdo pracuje pro mediální organizaci, je bojovníkem, nerozlišuje mezi bojovníky a civilisty.

"To je nejzákladnější myšlenka mezinárodního humanitárního práva," řekl Haque, profesor práva na Rutgersově univerzitě. "Je šokující slyšet, že by příslušník IDF otevřeně a veřejně dával najevo buď svou neznalost, nebo ignorování této základní zásady."

Pozornost je podle něj třeba věnovat rozdílům mezi činností ozbrojeného křídla Hamásu, brigád Izz ad-Dín al-Kassám, a jeho politického aparátu, který v Gaze zaměstnává desítky tisíc lidí a provozuje školy, nemocnice, soudy a komunální služby.

"Pokud novinář není součástí vojenského křídla Hamásu, pokud není bojovníkem podle své role nebo funkce, pak je civilistou, pokud se přímo neúčastní bojových akcí a po tu dobu," dodal Haque.

Zabití, zatčení a zadržení

V reakci na žádost o podrobnosti o několika zabitých zaměstnancích al-Aksá mluvčí IDF uvedl, že "neútočí na civilní objekty", ale že tato stanice "zaměstnává teroristy a poskytuje jim fasádu novinářů".

Mluvčí vyjmenoval šest mrtvých pracovníků al-Aksá a uvedl, že byli členy ozbrojeného křídla Hamásu a "přijali převlek novinářů". IDF odmítla poskytnout jakékoli důkazy na podporu těchto tvrzení s odvoláním na zpravodajské zdroje.

Ačkoli novináři, kteří pracovali v Gaze, uvedli, že způsob, jakým se vojenské křídlo Hamásu začlenilo do civilního života, nevylučuje používání médií a někteří mohou nosit "dva klobouky", izraelští představitelé opakovaně označili novináře zabité ve válce za teroristy, aniž by k tomu měli dostatek důkazů.

Irene Khanová, zvláštní zpravodajka OSN pro prosazování a ochranu práva na svobodu názoru a projevu, řekla projektu Gaza, že Izrael "šířil dezinformace o tom, že novináři jsou napojeni na militanty" a nesplnil "důkazní břemeno" pro taková tvrzení.

Podle zdrojů Al-Aksá byly desítky jejích pracovníků zabity a zraněny, další byli izraelskými silami zatčeni a zadrženi.

Jedním z novinářů al-Aksá, o nichž IDF tvrdí, že byli teroristy, je Issam Bahar, novinář na volné noze, který byl zabit v polovině října. Jeho blízký příbuzný sdělil ARIJ, že "nevyvíjel žádnou politickou ani jinou činnost" a byl "pouze novinářem a učitelem Koránu".

Podle tohoto příbuzného a informací, které shromáždila nezisková organizace Airwars, se 38letý Bahar ukrýval v domě svého příbuzného ve městě Gaza, když ho v noci zabil izraelský nálet spolu se šesti členy rodiny. Mezi mrtvými byla i jeho manželka a čtrnáctiletý syn.

"Když jsme šli spát, bombardovali nás"

Ve válce, v níž byla podle OSN zničena více než polovina budov v Gaze, byli novináři - stejně jako mnoho obyvatel území - zabiti nebo přišli o své domovy.

Podle průzkumu, který provedla organizace ARIJ mezi více než 200 novináři v Gaze, téměř všichni uvedli, že byli izraelskou ofenzívou vysídleni, a polovina z nich uvedla, že žije ve stanech. Osmdesát šest procent uvedlo, že jejich domovy byly buď částečně, nebo zcela zničeny.

"Je to psychicky velmi náročné," řekl Mohammed Abed, fotoreportér agentury Agence France-Presse z Gazy. "Tolik novinářů zemřelo, když spali spolu se svými rodinami. Když jsme dělali rozhovory s přeživšími, řekli nám, že jsou doma. 'Večeřeli jsme a mluvili se sousedy. A když jsme šli spát, tak nás bombardovali.'"

V předchozích válkách v Gaze, řekl bývalý právník IDF, by zacílení na někoho doma vyžadovalo "jasný případ", že "překročil hranici, aby se stal přímým účastníkem nepřátelství". V současné válce se podle nich "zdá, že byla zavedena jiná pravidla nasazení" a "míra ničení se dostala na jinou úroveň".

Oficiálně izraelská armáda tvrdí, že novináři nejsou cílem záměrných útoků. Mnozí vojáci přičítají rekordní počet zabitých novinářů intenzivnímu bombardování hustě obydleného území ze strany IDF.

"Jsem si jistý, že kdybyste spočítali počet mrtvých učitelů, počet mrtvých školníků, počet taxikářů, skončili byste také u vyšších čísel," uvedl vysoce postavený izraelský zdroj.

Mezi novináři, které zkáza zastihla, byla i Salma Mkhaimerová, jednatřicetiletá palestinská novinářka na volné noze žijící v Jordánsku, která se zabývala právy žen a pracovala pro řadu médií v Gaze, včetně al-Aksá.

Mkhaimerová byla se svým malým synkem Alím na návštěvě u rodiny na tomto území, když začala válka. Uvězněná v rodinném domě v oblasti, o které IDF tvrdila, že je bezpečná, telefonovala 24. října - v den Aliho prvních narozenin - se svým manželem, když na budovu dopadl nálet a zabil ji, její dítě a 23 příbuzných.

V rozhovoru pro deník Guardian Mchajmerové manžel Alaa Naser Abushawer uvedl, že pro něj jako pro člověka, který byl ženatý s novinářkou, je "velmi bolestné", že v Gaze zahynulo tolik dalších lidí, jako byla jeho žena. Řekl, že je třeba ukončit válku "pro nás oba, Izraelce i Palestince".

Připomněl, že mu to jeho žena řekla během jejich posledního rozhovoru: "Při mém posledním hovoru se Salmou mi řekla: 'Musíme zastavit válku'."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2035

Diskuse

Obsah vydání | 27. 6. 2024