Ruská agrese na Ukrajině: třináctý ruský útok na Kyjev tento měsíc

26. 5. 2023

čas čtení 17 minut
- Lukašenko byl údajně po setkání s Putinem za zavřenými dveřmi urgentně  odvezen v kritickém stavu do nemocnice v Moskvě:


- Ruská raketa v noci zasáhla kliniku v Dnipru a zabila 69letého muže, který "právě procházel kolem", uvedl regionální gubernátor.


- Olga Zelenská: Další ruský  útok na zdravotnícké zařízení


Prezident Volodymyr Zelenskij označil útok za zločin proti lidskosti. Na Twitteru napsal:

    Další [ruský] raketový útok, další zločin proti lidskosti jako takovému. Byly zničeny budovy psychologické kliniky a veterinární kliniky ve městě Dnipro.

    Jen zlý stát může bojovat proti klinikám. Nemůže v tom být žádný vojenský účel. Je to čistý [ruský] teror.

- Přeshraniční vpád do Bělgorodu z počátku tohoto týdne vede ruské gubernátory v regionu k tomu, že požadují změnu zákona, aby jejich dobrovolnické pohraniční jednotky mohly být vyzbrojeny.

V současné době nemohou být místní dobrovolnické jednotky sebeobrany ozbrojeny, ale podle agentury Reuters gubernátor Bělgorodu Vjačeslav Gladkov uvedl, že se spolu s dalšími snaží zákon změnit.

"V sedmi praporech podél hranice máme téměř 3 000 lidí," řekl Gladkov. Dodal však, že ačkoli jsou připraveni k boji a od listopadu loňského roku se účastní výcviku, zůstávají neozbrojeni, protože podle současných ruských zákonů je nezákonné jim zbraně vydat.

"Nyní hledáme právní základ. Abychom mohli v případě potřeby zatlačit nepřítele pro ty, kteří jsou vycvičení, schopní a profesionální," řekl. "Myslím, že by to bylo správné rozhodnutí."

Roman Starovoit, gubernátor Kurské oblasti, která rovněž sousedí s Ukrajinou, řekl, že je této myšlence také nakloněn, a podle agentury Reuters má podporu v podobě Andreje Turčaka, prvního místopředsedy horní komory parlamentu.

Turčak prý minulý měsíc na schůzce v Kremlu řekl Vladimiru Putinovi, že je třeba tuto otázku vyřešit.

"Právní postavení těchto formací je nyní velmi omezené a hlavně nemají právo nosit a používat zbraně. Navrhujeme, aby tato anomálie byla odstraněna na legislativní úrovni," řekl Turčak prezidentovi Ruské federace.

- Ruská zbrojovka Kalašnikov, výrobce nejrozšířenější útočné pušky na světě, spouští divizi na výrobu bezpilotních letounů kamikadze - jedné z klíčových zbraní použitých ve válce na Ukrajině

Poté, co ukrajinské síly v prvních měsících války se smrtící účinností používaly západní, izraelské a turecké bezpilotní letouny (UAV), začalo Rusko používat íránské bezpilotní letouny Shahed a zároveň se snaží zvýšit vlastní výrobu.

Kalašnikov se sídlem v Iževsku je největším ruským výrobcem automatických zbraní a řízeného dělostřelectva.

Divize Kalašnikov, pojmenovaná po Michailu Kalašnikovovi, konstruktérovi útočné pušky AK-47, bude vyrábět také odpalovací zařízení, řídicí techniku a výzkum a vývoj.

Vladimir Putin minulý měsíc uvedl, že ruský průmysl bezpilotních letounů by mohl mít brzy hodnotu více než 12 miliard dolarů, jakmile bude zaveden plán na zvýšení výroby.

Ruský prezident vyzval ke zvýšení výroby dronů. První místopředseda vlády Andrej Bělousov uvedl, že do konce roku 2026 by Rusko mělo být schopno vyrábět 18 000 dronů ročně

-  Rusko zaútočilo v pátek ráno na Dnipro. Jedna osoba byla usmrcená, patnáct lidí bylo zraněno, Rusko je teroristický stát.

Na Kyjev byly v noci odpáleny rakety; Japonsko vyhlásilo nové sankce proti Moskvě

- Nákupní centrum bylo poškozeno, když Rusko v noci  podniklo  už třináctý útok na Kyjev;

Rusko v pátek brzy ráno odpálilo rakety na ukrajinské hlavní město Kyjev. Nedošlo k žádným obětem, ale padající trosky poškodily střechu nákupního centra.

Kyjevská oblastní městská správa napsala na Telegramu: "Další letecký útok na Kyjev je již 13. v pořadí od začátku května! A jako vždy v noci. Tentokrát byl útok proveden strategickými bombardéry Tu-95MS, z kaspické oblasti, pravděpodobně řízenými střelami X-101."

V pozdějším příspěvku uvedla, že trosky poškodily střechu obchodního centra v Obolonské čtvrti. Nebyly hlášeny žádné oběti na životech.

- Ukrajinské úřady uvádějí, že byla zasažena nemocnice ve městě Dnipro a že jsou zde oběti. V Dněpropetrovsku byl obnoven letecký poplach.

- Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v pátek prohlásil, že jednání s Ukrajinou jsou "nemožná", dokud je u moci Volodymyr Zelenskij,
uvedla agentura Tass.

"Vše vždy končí jednáním, a to je nevyhnutelné, ale dokud budou u moci tito lidé, situace pro Rusko se z hlediska jednání nezmění," citovala Medveděva agentura Reuters.

Ukrajina již dříve vyloučila možnost vyjednávání s Ruskem, dokud bude u moci Vladimir Putin, ale navrhla desetibodový mírový plán a ochotu zúčastnit se v létě mezinárodní mírové konference.

- Čína doufá, že dohoda o černomořské obilné iniciativě může být realizována vyváženě a komplexně, a chce spolupracovat na globální potravinové bezpečnosti, uvedl v pátek mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning, píše agentura Reuters.

- Rusko ve čtvrtek signalizovalo, že pokud nebudou splněny požadavky na zlepšení vývozu obilí a hnojiv, pak dohodu po 17. červenci neprodlouží.


Rusko si opakovaně stěžovalo, že západní sankce na odvětví, jako je bankovnictví a pojišťovnictví, mu brání ve vývozu zemědělského zboží. Ukrajina si stěžuje, že Rusko zdržuje současný inspekční režim, čímž fakticky brání provozu přístavu Pivdennyj.

- Ukrajina zasáhla dvě oblasti na jihu Ruska raketou a dronem,  podle ruských představitelů a zpráv médií byla raketa sestřelena protivzdušnou obranou.

V jihoruském městě Krasnodar poškodil výbuch obytnou a kancelářskou budovu, uvedli úředníci. Podle agentury Reuters neuvedli, co výbuch způsobilo, ačkoli ruská média uvedla, že šlo o útok dronu. Na neověřených videích na sociálních sítích byl vidět přelet dronu nad městem.

V sousedním Rostovském kraji místní gubernátor uvedl, že ukrajinská raketa byla ve čtvrtek sestřelena protivzdušnou obranou poblíž Morozovska, kde se nachází ruská letecká základna.

"V oblasti Morozovska se spustil systém protivzdušné obrany, který sestřelil ukrajinskou raketu," uvedl rostovský gubernátor Vasilij Golubev. "Armáda dělá svou práci. Zachovejte klid."

- Andrij Jermak zveřejnil na Telegramu část rozhovoru, který poskytl agentuře Interfax o případném mírovém summitu.
Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta v něm uvedl, že je spíše otázkou, kdy než zda se mezinárodní summit uskuteční, ale že základem pro rozhovory musí být desetibodový plán Volodymyra Zelenského.:

"Mírový summit je potřeba uspořádat. Tuto skutečnost chápe každý. Také všichni přijímají jako naprosto logický a spravedlivý argument, že základem by měl být ukrajinský mírový plán: Zelenského.

    Nyní je pozice Ukrajiny jasná: základem je náš plán, ale jsme připraveni naslouchat všem zemím, které respektují naši suverenitu a územní celistvost. Jsme připraveni přijmout některé prvky jiných návrhů.

    V současné době se řeší otázka, kde a kdy uspořádat mírový summit. Samozřejmě chceme, aby se konal co nejdříve. Ideální by byl červenec. V současné době probíhají v této věci konzultace. Je velmi důležité, aby se skutečně jednalo o summit, kterého by se rozhodně zúčastnili vedoucí představitelé zemí globálního Jihu.

    A podle mých pocitů jsme velmi blízko tomu, aby tyto konzultace byly úspěšné. Na summitu očekáváme velký počet účastníků.

Připomínám, že Zelenským navržený desetibodový mírový plán pro Ukrajinu je následující:

    1. Radiační a jaderná bezpečnost.

    2. Potravinová bezpečnost.

    3. Energetická bezpečnost.

    4. Propuštění všech vězňů a deportovaných osob.

    5. Obnovení územní celistvosti Ukrajiny a její potvrzení Ruskem.

    6. Stažení ruských vojsk a zastavení bojových akcí, obnovení státních hranic Ukrajiny s Ruskem.

    7. Spravedlnost, včetně zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání ruských válečných zločinů.

    8. Zabránění ekocidě.

    9. Zabránění eskalaci konfliktu.

    10. Potvrzení ukončení války, včetně dokumentu podepsaného zúčastněnými stranami.


- Ukrajina sděluje, že za noc sestřelila 10 ruských raket a 25 bezpilotních letounů.


Ukrajina tkonstatuje, že sestřelila 10 raket a 25 dronů, které Rusko vypustilo při nočních útocích na hlavní město Kyjev, město Dnipro a východní regiony, uvedli v pátek ukrajinští představitelé.

Podle agentury Reuters ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřelilo 10 raket vypálených z Kaspického moře a 23 dronů Šahed íránské výroby a dva průzkumné drony.

Uvedlo, že během útoků, které začaly ve čtvrtek kolem 22. hodiny místního času a pokračovaly až do páteční páté hodiny ranní, bylo odpáleno celkem 17 raket a 31 bezpilotních letounů.

Několik dronů a několik raket zasáhlo cíle v Charkovské a Dněpropetrovské oblasti, uvedli představitelé. Bezprostředně nebyly hlášeny žádné oběti na životech.

"Byla to velmi náročná noc. Byla hlasitá - nepřítel zahájil masový útok na region raketami a drony," uvedl v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. "Dněpr trpěl."

Lysak uvedl, že bylo poškozeno několik domů, automobilů a soukromých firem, včetně dopravní společnosti a čerpací stanice.

- Běloruský vládce Alexandr Lukašenko uvedl, že Rusko začalo do Běloruska převážet taktické jaderné hlavice k uskladnění, a dodal, že je možné, že zbraně již dorazily do jeho země.


"Museli jsme připravit skladovací prostory a zbytek. To všechno jsme udělali. Proto začalo přemísťování jaderné munice," řekl Lukašenko během summitu Euroasijského ekonomického fóra v Moskvě.

Na otázku, zda už zbraně dorazily, odpověděl: "Možná. Půjdu se tam podívat."

- Evropská unie ve čtvrtek souhlasila s pozastavením omezení dovozu z Ukrajiny na další rok poté, co odvrátila zákaz dovozu, který zavedly některé země EU v důsledku protestů zemědělců proti nízkým cenám, uvedla agentura Reuters.

Volodymyr Zelenskij poděkoval EU za prodloužení a zavázal se, že bude pracovat na splnění unijních norem, které jsou nutné k zajištění členství v bloku 27 zemí.

- Německý kancléř plánuje   hovořit s Putinem "v pravý čas"


Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že plánuje "v pravý čas" hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a naznačil tak možnost obnovení kontaktů po téměř úplném rozpadu vztahů od války na Ukrajině.

"Můj poslední telefonát se uskutečnil před nějakou dobou," řekl Scholz v rozhovoru pro noviny Kölner Stadt-Anzeiger, který byl zveřejněn v pátek. "Mám však v plánu s Putinem ve vhodnou dobu znovu hovořit."

Naposledy spolu oba lídři telefonicky hovořili na začátku prosince, uvedla agentura AFP.

Na otázku ohledně vyhlídky na zastavení konfliktu prostřednictvím jednání Scholz odpověděl, že Putin musí pochopit, že válku nelze ukončit uzavřením "jakéhosi studeného míru".

"Například tím, že by se ze současné frontové linie stala nová 'hranice' mezi Ruskem a Ukrajinou," řekl.

"Jde spíše o spravedlivý mír, jehož předpokladem je stažení ruských vojsk," dodal.

- Japonsko vyhlásilo nové sankce proti Moskvě

Japonsko uvalí na Rusko další sankce poté, co se na summitu skupiny sedmi zemí (G7), který země minulý týden hostila, dohodlo na zintenzivnění opatření k potrestání invaze Moskvy na Ukrajinu, uvedl v pátek hlavní tajemník vlády Hirokazu Matsuno.

Matsuno, nejvyšší mluvčí tokijské vlády, podle agentury Reuters rovněž odsoudil čtvrteční krok Ruska rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku s tím, že to ještě více vyhrotí situaci kolem invaze na Ukrajinu.

"Japonsko jako jediná země, která za války utrpěla atomové bombardování, nikdy nepřijme ruskou jadernou hrozbu, natož její použití," řekl Matsuno na pravidelné tiskové konferenci.

Podle pátečního prohlášení ministerstva zahraničí Japonsko v rámci koordinované akce s G7 zmrazí majetek 78 skupin a 17 jednotlivců včetně armádních důstojníků v Rusku a zakáže vývoz do 80 ruských subjektů, jako jsou výzkumné laboratoře napojené na armádu.

Japonsko rovněž zakáže poskytovat Rusku stavební a inženýrské služby, ačkoli podrobnosti tohoto opatření budou oznámeny později, uvádí se v prohlášení ministerstva obchodu.

-  Rusko pokročilo s plánem rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku.

    Rusko pokračuje v plánu rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve čtvrtek prohlásil, že přemístění některých zbraní z Ruska do Běloruska již začalo.

- Nizozemští prokurátoři zabavili pozemek poblíž Amsterdamu, který patří bývalému zeti Vladimira Putina. Pozemek v Duivendrechtu vlastní Jorrit Faassen, nizozemský podnikatel, který byl ženatý s Marií Voroncovovou, starší dcerou ruského prezidenta.

- Británie pravděpodobně ponechá ruský státní majetek zmrazený ještě nějakou dobu po skončení války na Ukrajině, a to rozhodně do doby, než bude Moskva souhlasit s vyplacením náhrady za škody, které způsobila, potvrdili britští představitelé. Na summitu Rady Evropy minulý týden byl zřízen digitální registr škod na Ukrajině, který je prvním krokem k vytvoření mezinárodního kompenzačního mechanismu pro oběti ruské agrese.

- Spojené státy dlouhodobě žádají Ukrajinu, aby nepoužívala vojenskou techniku poskytnutou USA k útokům na ruském území, uvedl ve čtvrtek nejvyšší americký generál v návaznosti na obvinění Ruska, že proukrajinská domobrana použila americká obrněná vozidla.

-  Rusko dalo najevo, že pokud nebudou splněny požadavky na zlepšení vývozu obilí a hnojiv, neprodlouží do 17. července černomořskou dohodu o vývozu obilí. Stejnou hrozbu a požadavky vzneslo již v březnu, minulý týden pak souhlasilo s prodloužením smlouvy o vývozu o 60 dní.

- Neověřené záběry zřejmě ukazují útok rychlého člunu s dronem na ruskou námořní loď Ivan Khurs ve středu v Černém moři. Zdá se, že na videu je vidět, jak se přinejmenším jeden z dronů dostal velmi blízko k lodi, ačkoli zůstává nejasné, zda došlo k nějakému poškození.

- Ruská žoldnéřská skupina Wagner začala podle svého zakladatele Jevgenije Prigožina stahovat své síly ze zničeného ukrajinského města Bachmut a předávat tam své pozice pravidelným ruským jednotkám.

- Spojené státy uvedly, že skupina Wagner možná působí prostřednictvím Mali a dalších zemí, aby skryla své úsilí o získání vojenského vybavení pro použití na Ukrajině
, a obvinily ji z dodávek raket země-vzduch súdánské polovojenské jednotce.

- Podle náčelníka štábu prezidenta Volodymyra Zelenského Ukrajina ve čtvrtek zajistila propuštění 106 zajatých vojáků v rámci výměny zajatců s Ruskem. Vojáci, včetně osmi důstojníků, byli údajně zajati v bojích v Bachmutu.

- Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že si předvolalo velvyslance Německa, Švédska a Dánska kvůli tomu, co označilo za "naprostý nedostatek výsledků" ve vyšetřování projektu Nord Stream. V září 2022 došlo k několika nevysvětleným podvodním výbuchům, které přerušily provoz plynovodů Nord Stream 1 a 2, jež spojují Rusko a Německo přes Baltské moře. K výbuchům došlo v ekonomických zónách Švédska a Dánska a obě země tvrdí, že byly úmyslné, ale dosud neurčily, kdo je za ně zodpovědný. Vyšetřování vede také Německo.

- Ukrajina ve čtvrtek uvedla, že sestřelila všech 36 dronů íránské výroby, které Rusko vypustilo při nočních útocích.

- Rusko popřelo, že by na ministerstvu obrany v Moskvě vypukl požár, poté co uživatelé sociálních médií a zprávy ve státní tiskové agentuře Tass uvedli, že do budovy byly přivolány záchranné služby. Agentura Tass původně informovala o požáru na ministerstvu ve čtvrtek brzy ráno, později však uvedla, že ministerstvo žádný požár nezaznamenalo.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3967

Diskuse

Obsah vydání | 30. 5. 2023