Katastrofální zemětřesení v Turecku a Sýrii usmrtilo nejméně 3 500 lidí

7. 2. 2023

čas čtení 8 minut

Desítky zemí nabízejí pomoc,  záchranáři a obyvatelé horečně hledají přeživší po ničivých otřesech o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Na mnoha místech, zejména v Sýrii, však žádní záhranáři nejsou a žádné vyprošťovací zařízení není

V oblastech vážného geologického zlomu a historie silných zemětřesení každých několik desítek let se nestavěly budovy tak, aby odolaly zemětřesení

Mezinárodní záchranné mise v pondělí spěchaly do Turecka a Sýrie poté, co jedno z nejsilnějších zemětřesení, které tento region postihlo nejméně za posledních sto let, zanechalo více než 3 500 mrtvých, tisíce zraněných a neznámý počet lidí uvězněných v sutinách.

Ranní zemětřesení a desítky následných otřesů zničily v Turecku celé obytné bloky a přinesly další zkázu syrským komunitám, které již jsou  zdevastovány více než desetiletou válkou.




 
Z celého světa přicházejí do obou zemí přísliby nouzové pomoci a výzvy, aby Damašek umožnil vstup pomoci do severozápadní Sýrie, poslední povstalecké enklávy a jedné z oblastí nejvíce zasažených zemětřesením.

Po zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály, které udeřilo za temného zimního rána, následovalo v pondělí uprostřed dne druhé zemětřesení o síle 7,5 stupně, zatímco se záchranáři v obou zemích stále pokoušeli pátrat po přeživších.

V podvečerních hodinách činil počet obětí v Turecku 2 379, uvedly tamní záchranné služby, a více než 14 483 lidí bylo evidováno jako zranění. Yunus Sezer, který vede tureckou agenturu pro pomoc při katastrofách AFAD, uvedl, že do regionu bylo nasazeno téměř 15 000 pátracích a záchranných pracovníků.

Podle údajů vlády v Damašku a záchranářů v severozápadním regionu, který je pod kontrolou povstaleckých skupin, zahynulo v Sýrii nejméně 1 444 lidí.

Očekávalo se, že počet 3 823 obětí se bude zvyšovat. Záchranáři a obyvatelé horečně hledali přeživší pod troskami rozdrcených budov ve městech na obou stranách hranice.

Zemětřesení udeřilo ve 4.17 hodin místního času v hloubce asi 18 km nedaleko tureckého města Gaziantep, kde žijí asi 2 miliony lidí, uvedla americká geologická služba USGS.

"Slyší mě někdo?" křičeli záchranáři při pátrání v provincii Kahramanmaras, v epicentru. Na některých místech jihovýchodního Turecka bylo slyšet křik přeživších zpod zřícených budov, uvedla agentura Associated Press.

Televizní záběry z Turecka ukazovaly šokované lidi, kteří stáli v pyžamech na sněhu a sledovali záchranáře, jak se prohrabávají troskami zničených  domů. Budovy byly srovnány se zemí, zatímco mnoho lidí spalo.

Otřesy byly cítit až v Libanonu, Řecku, Izraeli, Iráku a na Kypru.

Turecko se nachází v jedné z nejaktivnějších zemětřesných zón na světě, na severu země se rozkládá Anatolský zlom, který způsobil velké a ničivé otřesy.

V roce 1999 otřáslo İzmitem a okolním regionem Kocaeli nedaleko Istanbulu zemětřesení o síle 7,4 stupně Richterovy škály, které bylo nejhorším zemětřesením v Turecku za poslední desetiletí. Při tomto zemětřesení zahynulo více než 17 000 lidí, z toho nejméně 1 000 v Istanbulu, a došlo k rozsáhlé destrukci.

V Gaziantepu, který leží 150 km od hranic se Sýrií a 50 km od epicentra zemětřesení v Kahramanmaraşi, vzbudily v pondělí obyvatele silné otřesy.

"Probudili jsme se otřesem, nešla elektřina. Leželi jsme v klidu a čekali, až otřesy skončí. Náš dům byl plný rozbitého skla," řekl Sinan Şahan, obchodník z Gaziantepu. "Použili jsme baterku v telefonu, abychom se mohli obléknout, a spěchali jsme ven z domu. Každý, kdo se mohl zachránit, už někam utekl."

Dodal: "Byl jsem v Istanbulu, když v roce 1999 udeřilo velké zemětřesení; tohle bylo silnější než to." Odmlčel se, když udeřil další otřes.

Na snímcích z Gaziantepu se zdálo, že zemětřesení způsobilo zřícení historického hradu ve městě, starobylé a impozantní kamenné stavby na vrcholu kopce, která v římských dobách sloužila jako vyhlídkový bod.

Šéf tureckého Červeného půlměsíce, největší humanitární organizace v Turecku, která je součástí Mezinárodního červeného kříže, uvedl, že skupina mobilizovala zdroje pro region a vyzvala lidi k evakuaci poškozených domů.

Záběry v turecké televizi ukazovaly záchranáře, jak se prohrabávají sutinami budov ve městě Kahramanmaraş a v sousedním Gaziantepu, kde byly zničeny celé výškové budovy. Budovy se hroutily také ve městech Adıyaman, Malatya a Diyarbakır, kde lidé v panice vybíhali na ulici.

Syrské ministerstvo zdravotnictví hlásilo škody v provinciích Aleppo, Latákíja, Hamá a Tartus na pobřeží Středozemního moře.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan bude pod tlakem, aby dohlédl na účinnou reakci na katastrofu, která směřuje k volbám 14. května.

Přísliby pomoci přišly v pondělí ze zemí Evropy, Asie, Blízkého východu a Severní Ameriky. Turecko uvedlo, že obdrželo nabídky pomoci od 45 vlád od Kuvajtu přes Indii až po Rusko..

Nebylo jasné, s jakými nabídkami Turecko nebo Sýrie souhlasily. Spojené království oznámilo, že do Turecka vysílá tým 76 pátracích a záchranných specialistů, vybavení a záchranné psy. Moskva  uvedla, že její záchranáři odlétají letadlem do Sýrie.

Ještě před touto tragédií se budovy v Aleppu, předválečném obchodním centru Sýrie, často hroutily kvůli zchátralé infrastruktuře po více než deseti letech války a také kvůli malému dohledu nad bezpečností nových stavebních projektů, z nichž některé byly postaveny nelegálně.

Syrská civilní obrana, záchranná služba známá jako Bílé přilby, která pracuje na záchraně osob uvězněných pod troskami po leteckých úderech, uvedla, že vyhlásila stav nouze, aby zachránila mnoho lidí, kteří jsou uvězněni pod zřícenými budovami v oblastech kolem Idlibu a v oblastech ovládaných opozicí na severozápadě Sýrie.

Organizace ve svém prohlášení popsala "katastrofální situaci, kdy se budovy zřítily nebo mají velké trhliny, stovky lidí jsou zraněny a uvízly na místě, desítky lidí zemřely a chybí služby i bezpečné přístřešky a shromaždiště v bouřlivých a zasněžených povětrnostních podmínkách a nízkých teplotách".

Skupina rovněž připojila prosbu o pomoc mezinárodního společenství, "aby se situace nezhoršovala", a o tlak na syrskou vládu a její podporovatele v Moskvě, aby v oblasti pozastavili letecké údery a zabránili tak další tragédii.

Několik set kilometrů od epicentra vybíhali lidé v Damašku, stejně jako v libanonských městech Bejrút a Tripolis, pěšky na ulici a nasedali do aut, aby se v případě zřícení dostali pryč ze svých budov, uvedli svědci.

"Ze stěn domů padaly obrazy," řekl Samer, obyvatel syrského hlavního města Damašku. "Probudil jsem se vyděšený. Teď jsme všichni oblečeni a stojíme u dveří".

Skupiny poskytující pomoc se obávají, že katastrofa zhorší situaci Syřanů, kteří již byli vysídleni po deseti letech občanské války.

"Miliony lidí již byly nuceny uprchnout kvůli válce v širším regionu a nyní bude mnoho dalších vysídleno kvůli katastrofě," řekl Carsten Hansen z Norské rady pro uprchlíky. "Uprostřed zimní bouře a bezprecedentní krize v oblasti životních nákladů je nezbytné, aby Syřané nebyli ponecháni napospas následkům sami."

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4119

Diskuse

Obsah vydání | 9. 2. 2023