Pouze dva sousedé chtějí Německu v nouzi pomoci

12. 9. 2022

čas čtení 5 minut
Německo by mohlo být brzy závislé na solidaritě sousedních zemí. Několik důležitých sousedů ale nechce uzavírat dohody s Německem. Možné následky by byly zničující. Opozice také obviňuje vládu, upozorňuje Philipp Vetter.

Několik sousedních zemí zjevně nechce uzavřít s Německem dohody o vzájemných dodávkách plynu v mimořádných situacích. Vyplývá to z písemné zprávy ministerstva hospodářství pro Výbor Bundestagu pro ochranu klimatu a energetiku, kterou získal list WELT. "Německo dosud uzavřelo solidární dohodu s Dánskem a Rakouskem," uvádí zpráva. "Naproti tomu Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a Polsko se konstruktivním jednáním a uzavření bilaterálních dohod o solidaritě s námi vyhýbají."

Solidární smlouvy mají ve skutečnosti upravovat procesy a vzájemné závazky týkající se dodávek zemního plynu, které by byly potřeba "k zajištění životně důležitých dodávek zemního plynu chráněným zákazníkům (zákazníkům z řad domácností, sociálních služeb, v širším slova smyslu plynových elektráren zajišťujících stabilitu sítě )", píše se v novinách.

Skutečnost, že tyto smlouvy nyní nevznikají, je tedy problematická. "Zejména na pozadí současné situace (situace v dodávkách plynu) a zvýšené náchylnosti k plynovým krizím je to problematické, protože významná složka odolnosti EU vůči plynové krizi v podobě mechanismů bilaterálních dohod by se neprosadila. ," píše ministerstvo Roberta Habecka (Zelení).

Kromě toho by odmítnutí sousedních zemí "zpochybnilo provádění legislativy EU", uvádí zpráva. V současné době probíhají jednání s Českou republikou a Itálií. Ale i tato jednání jsou zřejmě obtížnější, než se čekalo.

"Italská strana se může znovu aktivovat až po parlamentních volbách," píše se v ní. Německo navíc usiluje o třístrannou dohodu, do které by se kromě Itálie zapojilo i Švýcarsko. "V současnosti nelze předvídat, kdy bude možné takovou dohodu podepsat."

Důležitý je ale čas, vždyť Rusko nedodává plyn do Evropy od konce srpna a pokud by přišla studená zima, zásoby v plynových zásobnících by vystačily jen na dva měsíce.

Zvláště znepokojivé je odmítnutí Nizozemska a Belgie

Zejména odmítnutí Nizozemska a Belgie vyjednat dohody o solidaritě je z německého pohledu sporné. Německo v současnosti získává dobrou polovinu plynu, jenž stále přichází z plynovodů, které procházejí těmito dvěma zeměmi. Vzhledem k tomu, že Německo dosud nemá vlastní terminály pro příjem zkapalněného plynu, je spolková vláda závislá na plynu proudícím přes Nizozemsko a Belgii.

Podle zprávy vedení Spolkové síťové agentury přicházelo v posledních několika týdnech přes obě sousední země kolem 1 500 gigawatthodin plynu denně, přičemž druhou polovinu získalo Německo z Norska.

Podle zprávy jednání selhávají kvůli plánovaným kompenzačním pravidlům: "Pokud by musel být plyn vyvlastněn v Německu, aby byl k dispozici sousedním zemím, Německo by muselo vyvlastněným společnostem zaplatit kompenzaci za plyn a ztrátu produkce, mimo jiné; zejména zmíněné státy tuto regulaci založenou na reciprocitě odmítají," píše se ve zprávě. Jednání s Českou republikou zřejmě i z tohoto důvodu stagnují, protože Češi požadují omezení těchto nákladů.

"Dopad energetické krize bude větší než dvouletá pandemie"

Rychle rostoucí ceny elektřiny a plynu se stávají pro firmy stále větším problémem. Obávají se vlny bankrotů a ztráty desetitisíců pracovních míst. "Náklady na energii stále rostou," říká Stefan Genth, generální ředitel Německé obchodní asociace.

Stěží lze nalézt kompromis, protože omezení nebo vzdání se náhrady není slučitelné s německým základním zákonem. "V současné době lze jen stěží očekávat nějaký pokrok v zahájení jednání o bilaterálních dohodách o solidaritě," píše Habeckovo ministerstvo.

"Dvoustranné dohody o solidaritě pravděpodobně nebudou uzavřeny a nebudou moci být dále vyjednávány, pokud se Německo nerozhodne vzdát se kompenzace za dodaný plyn nebo pokud sousední země nezmění svůj postoj k vyplácení žádné nebo finančně omezené kompenzace za plyn, který dostávají."

Opozice vidí společnou odpovědnost spolkové vlády a ministra hospodářství Habecka za uvázlá jednání. "Neochota partnerů EU v dohodě o solidaritě ukazuje, jak moc spolková vláda již v Evropě ztratila důvěru," řekl Jens Spahn WELT, viceprezident unijní frakce.

"Zatímco plyn získáváme například přes Nizozemsko a Belgii, semaforová koalice vypíná německé jaderné elektrárny a snižuje tak německý příspěvek k evropské energetické bezpečnosti." Toto "národní sólo úsilí" poškozuje pověst Německa. "Nedostatek porozumění ze strany některých evropských partnerů při jednání s Německem je pochopitelný," řekl Spahn.

Zdroj v němčině: ZDE

2
Vytisknout
5789

Diskuse

Obsah vydání | 14. 9. 2022