Rusko má ve válce stále více problémů

9. 9. 2022

čas čtení 6 minut
25. srpna nařídil Vladimir Putin navýšení služebního personálu ozbrojených sil od roku 2023 o 137 000, čímž se velikost armády zvýšila na 1,15 milionu, upozorňuje Xenia Kirillová.

Vojenští analytici již označili prezidentův dekret za nerealistický, zejména s ohledem na zhoršující se demografii Ruska. Nejnovější povolávací rozkaz poprvé po několika letech nedosáhl svých cílů o třetinu a případné prodlužování délky branné povinnosti podle Pavla Luzina jen posílí trend, kdy se mladí muži snaží vojenské službě vyhýbat. Putin se může rozhodnout převést část polovojenské Ruské gardy (Rosgvardija) k ozbrojeným silám, ale to by snížilo jeho zdroje na boj proti demonstrantům uvnitř země.

Pokud jde o možnost vyslat do války s Ukrajinou více branců, s tím nesouhlasí i vojenští experti loajální Kremlu. Stejně tak pokud jde o návrh na všeobecnou mobilizaci. Autoři webu Vojennoje obozrenije, který má blízko k ruskému ministerstvu obrany, varovali, že účinek takového rozhodnutí bude mít následky podobné těm, kterým čelily USA během války ve Vietnamu. Byli to branci vracející se z fronty, kteří se často stávali nejzarytějšími protiválečnými aktivisty a protesty proti válce téměř vedly k sociální explozi v americké společnosti (i když autoři mohli najít novější příklad blíž jejich domovu — katastrofální zkušenost Ruska během jeho války v Afghánistánu v letech 1979-89).

Pokud budou branci mobilizováni a posláni na frontu, začnou narůstat protiválečné nálady, "rozdmýchané" výbory matek vojáků (jako za afghánské a čečenské války) a dalšími podobnými organizacemi. Je zvláštní, že autoři článku tvrdí, že jsou to USA, kdo rozdmýchá takové nálady v Rusku, jako by ruské matky nebyly schopny zažít smutek ze ztráty svých synů bez vnějšího popudu.

Sociologové loajální Kremlu sdílejí pochybnosti vojenských expertů. "Loajalistické a středostavovské segmenty společnosti, které tvoří absolutní většinu ruských občanů", možná na začátku podporovaly takzvanou "zvláštní operaci" (totální invazi z 24. února), ale nepřátelství se vleče bez konce, začínají být unavení. Obyčejní lidé chtějí stále více "schovat hlavu do písku" a starat se o své vlastní "kapsy a blaho", napsal na Telegram Jaroslav Ignatovskij, vedoucí analytického centra Politgen. Podle sociologického průzkumu zveřejněného v srpnu i přes formální podporu války není 62 % mužů připraveno se jí zúčastnit.

Režim se potýká s dalšími problémy kvůli nekázni v řadách branců. V červenci bylo oznámeno, že asi 20 ruských vojáků, kteří odmítli bojovat na Ukrajině, bylo několik týdnů uvězněno v Luhanské oblasti pod dozorem bojovníků z nechvalně známé žoldnéřské roty Wagner. Podle "refuseniků" byli někteří z nich drženi ve sklepě, zatímco jim hrozila vyšetřovací vazba a soud. Mezitím ukrajinská armáda 5. září uvedla, že pluk násilně odvedených ruských jednotek z Doněcka a Luhanska se také vzbouřil kvůli řadě problémů, včetně nedostatku vody. Přidružená jednotka se prý vzdala na začátku jižní ofenzívy, která začala 29. srpna.

Dokonce i kontraktnici jsou méně dychtiví bojovat. Například v srpnu vyšlo najevo, že skupina takových vojáků – považovaných za lépe motivované kvůli lepšímu platu – z Dagestánu, kteří se odmítli účastnit bojů na Ukrajině, byla vystavena nezákonnému tlaku. Jsou umístěni do strážnic, na jejich vojenských dokumentech je razítko "nakloněni zradě", jsou zbaveni jednorázových plateb a hrozí jim tribunál.

Věci se však budou muset ještě zhoršit, než dojde k širšímu povstání matek a manželek vojáků. Mnohé děsí vyhlídka na kriminální procesy za sebemenší kritiku války, někteří souhlasí s tím, že budou mlčet výměnou za peněžní náhradu za své mrtvé syny, a jiní stále upřímně věří ve státní propagandu o konfliktu. Propagandisté ​​zase aktivně propagují příběhy, ve kterých matky mrtvých vojáků (nyní jich je podle britského ministra obrany nejméně 25 000) mluví o své hluboké úctě k Vladimiru Putinovi, o své podpoře válce a o tom, jak jsou hrdé na děti, které "bojovaly proti fašismu".

Přesto se objevují periodické projevy nespokojenosti. Na konci června nahrály manželky burjatského vojenského personálu videovzkaz, ve kterém žádají hlavu republiky Alexeje Cydenova, aby vrátil jejich manžely z takzvané speciální operace. O měsíc později více než 100 rodin ruských vojáků otevřeně požadovalo, aby Putin našel jejich syny, manžely a bratry, kteří byli v bojové zóně na Ukrajině.

Odvolání samozřejmě nejsou protesty. Jejich autoři otevřeně nevystupují proti válce, ani neobviňují Putina z jejího rozpoutání, ale naopak ho považují za jediný zdroj pomoci a ochrany. Jakmile však pokračující válka začne ovlivňovat každou rodinu, začne narušovat to, čeho si Rusové na světě cení nejvíce – normální a pokojný život.

Pokud jde o zdroje na válku, dokonce i odborníci loajální Kremlu opakovaně konstatovali, že jsou nedostatečné. Ruské síly by se však neměly podceňovat. Podle armády má země stále převahu v lidské síle, stejně jako v bitevních letadlech, obrněných vozidlech a schopnosti zasáhnout ukrajinský týl.

Největší naděje Ruska? Že mrazivá zima v kombinaci s nedostatkem (nebo úplným odstavením) ruského plynu donutí evropské spojence ke kompromisu. Přípravy Evropské unie na nižší dodávky a další přísliby vojenské a finanční pomoci Ukrajině naznačují, že – alespoň zatím – tato naděje bude zklamána.

Zdroj v angličtině: ZDE

2
Vytisknout
4887

Diskuse

Obsah vydání | 13. 9. 2022