Vyhýbavá německá taktika před zbrojním summitem

9. 9. 2022

Šéf Pentagonu nakonec vzal práci do svých rukou. Kancléř Olaf Scholz (SPD) celé týdny odmítal žádost Ukrajiny o dodávky obrněné techniky. 26. dubna odletěl americký ministr obrany Lloyd Austin do Německa, kde shromáždil 40 zemí, aby koordinovaly zbrojní pomoc Ukrajině.

Pod americkým tlakem se Berlín pohnul – a oznámil dodávku 50 samohybných protiletadlových kanónů Gepard Ukrajině. Austin byl poté dotázán, zda je německá pomoc dostatečná: "Co jiného Německo udělá, je suverénní rozhodnutí země." Od této chvíle se ale otěží pevněji ujal Washington. Setkání na konci dubna bylo předehrou k pravidelnému hlasování v tom, co je nyní známé jako "formát Ramstein".

"Jednoznačně pod tím, co je potřeba" – Stále méně pomoci Ukrajině

Před takovým setkáním v Bruselu v červnu Německo udělalo další velký krok a slíbilo dodat několik raketometů MARS II. Vzorec byl stále jasnější: Spolková vláda váhá s dodávkami zbraní tak dlouho, jak jen může – a postupuje až pod tlakem Washingtonu.

Na čtvrtek bylo naplánováno nové setkání ramsteinského formátu, poprvé opět na stejnojmenné americké letecké základně v Porýní-Falcku. Již několik dní v zákulisí probíhá jednání o tom, jaké nové závazky zúčastněné země Ukrajině přinesou. Ukrajinský premiér Denis Šmyhal v neděli odcestoval za Olafem Scholzem. Následující den se ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov setkal s americkým velvyslancem v Kyjevě.

Předseda opozice Friedrich Merz (CDU) v Bundestagu ve středu kritizoval, že spolková vláda neplní "jasný požadavek dodat Ukrajině dostatečné množství těžkých zbraní". USA ve čtvrtek za zavřenými dveřmi mluvily srozumitelnou řečí, ale předem se veřejně držely zpátky.

Na dotaz WELTu americké vládní kruhy jednoduše řekly: "Jsme si jisti, že každý účastník Ramsteinu přinese slib pro Ukrajinu." Jaký slib dá Německo? Ministerstvo obrany nechalo ve středu odpovídající požadavek WELT bez odpovědi.

Berlín si nechává všechny možnosti otevřené

Nedávno Berlín nechal ukrajinská přání zmařit. Ať už samohybné houfnice, obrněné transportéry, tanky nebo další raketomety: Ukrajina je ignorována. Deník Bild ve středu uvedl, že ministerstvo obrany odmítá dodat obrněná vozidla Dingo, přestože jich má Bundeswehr na skladě stovky. Vyzval ministryni obrany Christine Lambrechtovou (SPD), aby "upustila od této blokády", napsal na Twitteru ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk. Je nepravděpodobné, že se mnoho změní poté, co ukrajinského premiéra s jeho žádostmi o pomoc se zbraněmi v neděli odmítl Olaf Scholz.

Kancléř si dokonce nechává otevřená zadní vrátka, aby nedodával tanky, i kdyby tak učinily USA. "Nepůjdeme do toho sami a budeme úzce spolupracovat s našimi spojenci," řekl Scholz v úterý v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Tato linie je dobře známá.

Na otázku, zda je dodávka tanků Leopard 2 myslitelná, pokud by se USA rozhodly dodat tanky samy, Scholz řekl: "Děláme, co je nutné a správné. Ale jistá dělba práce má smysl. Německo se může soustředit na protivzdušnou obranu a dělostřelectvo."

Berlín si tedy i v tomto případě ponechává všechny možnosti otevřené. Argumenty spolkové vlády by se také mohly rychle změnit, jak je vidět u bojového vozidla pěchoty Marder, jehož dodávku Berlín z různých důvodů měsíce odmítá. Na začátku bylo řečeno, že výcvik ukrajinských vojáků na Marderu je příliš náročný. Pak ale byly dodány obrněnce Gepard, které jsou ještě složitější.

Později se říkalo, že Mardery nebylo možné dodat, protože je v Německu potřebovali. Ve skutečnosti se však nepoužívají, ale jsou u výrobce Rheinmetall. Další rozpor: Německo již dodává obrněná vozidla typu M113. Ty spadají v podstatě do stejné kategorie jako Mardery.

Ukrajina každopádně od čtvrtečního setkání v Ramsteinu moc nečekala. Podle vládních kruhů "v případě tanků bohužel nelze očekávat žádný průlom. Pro Kyjiv je jisté jen jedno: Pokud jde o dodávky zbraní, spolková vláda zůstane nepředvídatelná."

Zdroj v němčině: ZDE