Spravedlnost pro Ukrajinu zastínily obavy o životní náklady, ukázal průzkum veřejného mínění

16. 6. 2022

čas čtení 5 minut
Průzkum v 10 evropských zemích a v Británii ukazuje, že respondenti upřednostňují ukončení konfliktu před vyvozením odpovědnosti vůči Rusku

Jednota Evropy v otázce války na Ukrajině je ohrožena, protože pozornost veřejnosti se stále více přesouvá z bojiště na obavy o životní náklady, naznačuje průzkum veřejného mínění v 10 evropských zemích, přičemž se prohlubují rozdíly mezi voliči, kteří si přejí rychlé ukončení konfliktu, a těmi, kteří chtějí potrestat Rusko.



Průzkum v devíti členských státech EU - Finsku, Francii, Německu, Itálii, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku a Švédsku - a v Británii  zjistil, že podpora Ukrajiny zůstává vysoká, ale že se zájem přesunul na širší dopady konfliktu.

"Evropané svou dosavadní jednotou překvapili Putina - i sami sebe -, ale nyní přichází velké napětí," uvedl Mark Leonard, spoluautor zprávy Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) o měnících se postojích k ruské invazi.

Podle Leonarda bude klíčová schopnost vlád udržet si podporu veřejnosti pro strategii, které může voliče potenciálně ekonomicky poškodit, a varoval, že propast mezi tábory "míru" a "spravedlnosti" by mohla být "stejně škodlivá jako propast mezi věřiteli a dlužníky během krize eura".

Průzkum zjistil, že navzdory silné podpoře, kterou má v celé Evropě ukrajinská snaha o vstup do EU a politika Západu směřující k přerušení vztahů s Moskvou, si mnoho voličů v Evropě přeje co nejrychlejší ukončení války - i kdyby to mělo znamenat ztrátu území Ukrajiny.

Tento názor často neodráží postoj národních vlád, uvedli autoři a varovali vedoucí představitele EU před "maximalistickými postoji" k válce. Navrhli jim, aby zůstali vůči Rusku tvrdí, ale opatrní, pokud jde o nebezpečí eskalace.

"V počátečních fázích války se země střední a východní Evropy cítily ospravedlněny ve svém jestřábím postoji vůči Rusku," píší Leonard a jeho spoluautor Ivan Krastev. "V další fázi by však země jako Polsko mohly být marginalizovány, pokud 'mírový' tábor rozšíří svou přitažlivost mezi ostatními členskými státy."

Průzkum veřejného mínění, který se uskutečnil mezi 28. dubnem a 11. květnem, zjistil téměř všeobecnou podporu Ukrajiny, přičemž 73 % respondentů v deseti zemích viní z války Rusko.


Více než 80 % respondentů v Polsku, Švédsku, Spojeném království (83 %) a Finsku (90 %) uvedlo, že odpovědnost přičítají Rusku, stejně jako výrazné většiny v Itálii (56 %), Francii (62 %) a Německu (66 %), přičemž většina nebo většina respondentů rovněž vidí Rusko jako hlavní blok míru.

Silnou podporu mělo přerušení styků s Ruskem. Většina v deseti zemích zastávala názor, že vlády měly přerušit hospodářské a kulturní vztahy s Moskvou, přičemž většina - v Polsku až 71 % - se vyslovila také pro ukončení diplomatických styků.

Podobně 58 % respondentů v 10 zemích - ve Finsku dokonce 77 % - si přálo, aby EU snížila svou závislost na ruské energii, a to i na úkor cílů bloku v oblasti klimatu, což naznačuje podporu veřejnosti pro nové kolo sankcí EU, včetně sankcí na ropu.

Průzkum ECFR však ukázal jasné rozdělení mezi Evropany, kteří chtějí co nejdříve mír (35 % v 10 zemích), a těmi, kteří chtějí spravedlnost - definovanou jako obnovení územní celistvosti Ukrajiny a pohnání Ruska k odpovědnosti (22 %).

Třetí "kolísavá" skupina, která sdílí protiruské pocity zastánců spravedlnosti, ale také obavy mírového tábora z eskalace, tvořila podle zprávy asi 20 % voličů - s velkými rozdíly v rozložení mezi jednotlivými zeměmi.

Mírový tábor - jehož příznivci se také přiklánějí k názoru, že Ukrajina na konci konfliktu  na tom bude  hůře než Rusko - měl podle průzkumu největší podporu v Itálii (52 %), zatímco v Polsku byl největší tábor spravedlnosti (41 %).

Zásadní je, že názory na politickou reakci EU na invazi se lišily v závislosti na tom, ke kterému táboru se respondenti hlásili, přičemž voliči spravedlnosti podporovali přerušení ekonomických, diplomatických a kulturních vazeb a voliči míru pouze první z nich.

Na otázku, co je v souvislosti s válkou nejvíce znepokojuje, se respondenti v Německu, Itálii a Francii nejvíce obávali životních nákladů a cen energií, zatímco respondenti ve Švédsku, Spojeném království a Polsku se nejvíce obávali hrozby jaderné války.

Autoři píší, že s tím, jak se konflikt protahuje a náklady rostou, budou vlády stále více nuceny "vyvažovat snahu o evropskou jednotu s názory, které se liší jak uvnitř členských států, tak mezi nimi", a poukazují na "rostoucí propast mezi postoji mnoha vlád a náladami veřejnosti v jejich zemích".

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
5871

Diskuse

Obsah vydání | 21. 6. 2022