Starostové a nezávislí (STAN) ukazují svoji komplexní (kubistickou) tvář vystresované veřejnosti z životních nákladů, které jsou mimo realitu běžných občanů

17. 6. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 8 minut

 


Kdyby byla jen jedna pravda, nebylo by možno sto obrazů na jedno téma.

(Pablo Picasso)

Nečekané nedělní úmrtí starosty Dolních Břežan pana Věslava Michalíka je velmi smutnou událostí české politiky zejména s ohledem k jeho věku a snad i schopnostem. A jakoby tragicky předjímal velmi smutný celý následující týden pro hnutí STAN spojený s panem Hlubučkem a celou skupinou nejen na MHMP.



 

Další kauzy hnutí STAN, které teď tak rychle vyplouvají na povrch jedna za druhou, ukazují starosty a starostky úspěšných samospráv zejména kolem prstence Prahy a dalších bohatých měst v ČR najednou v trochu jiném světle. Pouze kubistická tvář jednotlivých pohledů z více stran nám ukázala pravdivost obrazu jak jedince, tak i hnutí nebo strany, kterou reprezentuje.

Ano, vždy záleží na úhlu pohledu, nasvícení té hezké, mediální tváře sportovce, férového chlapa, finančníka, který umí poctivě vydělat peníze a ještě svůj veškerý um dát do své obce nebo městečka. Avšak zakrytí té vytěsněné pravdy daňových, podnikatelských rájů na Kypru a anonymních vlastníků „svého“ majetku jako u skoro každého politika této statusové skupiny, se stává se vstupem do politiky velký problém. A tak pan Michalík raději funkci ministra průmyslu a obchodu nepřijal (určitě by horší než neskutečně arogantní bankéř Jozef Síkela směrem k veřejnosti nebyl). Možná již pan „Věšek“ tušil, co se na STAN valí.

V půli týdne sledujeme zásah protikorupční centrály a opět celý ten polosvět konspiračních, nočních schůzek u pana Petra Hlubučka a dalších obviněných. Zde se rozhoduje vše podstatné, to přeci víme, stejně jako víme, že tři hodiny pana Blažka v kanceláři pana Nejedlého jsou důležitější pro chod země než desítky tiskovek. A zase to stejné „sněžení“ jako u pana Dbalého a pochopitelně opět vyvádění peněz z Dopravního podniku HMP (není už to za těch třicet let trapné, krást stále a pořád dokola?) Pan Kalousek nebo Topolánek nám to jistě sdělí ve svých ochotnických a šmíráckých talk show vysvětlí: „To je, panáčkové a panenky opravdu politika a nejde to jinak, my vyvolení, inteligentnější to přeci víme. A jen Ti neschopní Hlubučkové a spol. se nechají chytit na odposleších. Žabaři!"

Obraz úspěchu má v ČR opravdu jepičí život. Chybí opravdu funkční členská základna v partajích nebo alespoň funkční spojení se silným občanským sektorem – jen političtí masochisté, jako je autor tohoto textu, jsou schopni již více než skoro 33 let sledovat stále ty stejné skupinky a partičky několika stovek lidí, kteří rozhodují o obrovských penězích, dívat se, jak se různě přesouvají, rozcházejí a zase spojují a zase rozcházejí - prostě děs. Například v Praze je situace mnohdy naprosto absurdní, jelikož jednotlivé koalice na městských částech jsou zcela v rozporu s koalicí na MHMP a přitom se jedná mnohdy o stejné lidi.

V této zemi je systémová korupce brána jako něco tak samozřejmého, jako si koupit rohlík v krámě. Podle mého názoru se zde jednoznačně nejedná o  selhávání jednotlivců, ale o naprosto promyšlený, sofistikovaný systém, který pracuje po celé zemi od nejnižších pozic ve firmách, v úřadech, komunální politice a vysoké politice a lidé v něm se pouze střídají jako na pražském orloji.

Starostové a nezávislí jsou stále ve většinových médiích“ bráni jako symbol úspěchu politiků a političek na komunální úrovni, ze které následně čerpají legitimitu v tzv. vysoké politice. Jejich úspěšní starostové a starostky ukazují společnosti, jak lze vytvořit kultivované ekonomické prostředí v každé obci, kraji a kde lze propojit úspěch osobní - viz například pan Michalík, který již v Dolních Břežanech neměl ani opozici a byla zde pouze jedna kandidátka. Tato neoliberální pohádka navazuje na neoliberální pohádku devadesátek, která již byla neobhajitelná.

A tak opět stress v mé hlavě hloupého sociálního pracovníka, který řeší desítky zoufalých telefonů denně ohledně tak bagatelních částek, které ničí psychické zdraví statisícům občanů této země Pro politiky vládní koalice a opozice to musí být nepředstavitelná situace, kdybych jim sděloval, co řeší občané této země a žádají pomoc:

  • například mít poslední stovku na týdenní jídlo

  • je uzavřená potravinová banka pro samoživitelku

  • doplatek na službách ve výši několika tisíc pro starobní důchodkyni s nemocným srdcem jako u pana Michalíka - a je tu najednou smrtelný kolaps.

Každý máme své starosti a své stresové spouštěče. Někdo s přehazováním miliard vidlemi. Jak sám řekl v jakémsi rozhovoru sám pan Věslav Michalík: „Už mě to nebavilo“. Někoho trápí možná korupce  blízkých spolupracovníků a někdo zase je ve stresu kvůli nutnosti zaplatit doplatek  na nájemném. Obě dvě naprosto zbytečná úmrtí spojené s penězi - jeden jich má moc, druhý zase nic, nešlo by s tím něco dělat? Opravdu je toto model správné společnosti? Vždyť se nakonec všichni utrápíme.

A tak se ptám:

Jsou ty vypiglované domečky a městečka kolem Prahy a dalších větších měst to hlavní měřítko úspěchů municipalit? Ono v Dolních Břežanech nebo Lysolajích není tak těžké starostovat jako například ve vyloučených lokalitách, kam tato bohatá města a městečka s pomocí trhu nemovitostí a šikovných realitních makléřů, advokátů, soudců a zastupitelů své sociálně slabé občany vyexpedovala a jejich problém nezná? V posledních měsících často navštěvuji města, která nejsou kolem prstence Prahy a například při několikadenní návštěvy Ostravy jsem si všiml té obrovské propasti mezi opravenými domy, opraveným náměstím v porovnání se sociální a zdravotní devastací občanů, kteří z těch miliard eur vlastně nic pro svůj život nemají. V tento čas je nutné masivně investovat do lidí, do jejich stále více špatně placených pracovních míst, které je uživí, prostě ulevit té jejich každodenní lopotě a boje o přežití bez sociální popravy ve formě exekucí.

Pojďme se konečně v ČR přestat klanět „zbytečným miliardářům“ z temných devadesátek, kteří pro tuto zemi ve výsledku neudělají takřka nikdy nic pozitivního (a když už, tak je tam vždy hlavní motivací píár). Všem těm „šikovným“ Křetínským s  jezdkyní Annou Kellnerovou, která nikdy nevyhraje pořádný závod ani s možná nejdražší kobylou na světě, kterou ji zde zanechal její otec, stejně jako její přítel s fotbalovou Spartou, panu Šimáně a Tykači, Babišovi a Janu Dobrovskému, ale i starostům / miliardářům, bez kterých se nic v městečku nepohne. Zafinancujme konečně funkční sociálně/zdravotní plán pro stále více chudnoucí občany této země z peněz EU.

Dokáže se někdo ve vládě ujmout opravdu této „Otázky sociální pro 21 století?“ Zdá se, že tato otázka bude klíčová stejně jako v době presidentování TGM.








1
Vytisknout
11977

Diskuse

Obsah vydání | 23. 6. 2022