 
Památky po "našich Němcích"
26. 3. 2021 / František Řezáč
čas čtení
3 minuty
V Zápisníku 
napsal kdysi F.X. Šalda rozhořčený článek o střelbě do stávkujících ve 
Frývaldově. Freiwaldau, dnes Jeseníku. Užil tam výrazu "naši" Němci a 
stěžoval si, že se k nim ČSR chová dost macešsky.
Šalda byl rodák z 
Liberce, německy Reichenbergu. 
Na serveru iDNES.cz visí článek, který 
nadšeně líčí nádheru starého Liberce a jeho staveb. 
O "našich" Němcích, 
kteří to financovali a stavěli ani píp. Škoda, zasloužili by si to. 
Mezi těmi Němci, kteří tyhle věci 
stavěli, byli i Židé i antifašisté, takže by bylo vhodné to zmínit. 
JIstě tomu tak bylo v Liberci i jinde. V Chebu je pamětní deska na domě,
 kde sídlil místní výbor německé sociální demokracie, který 
Henleinovci přepadli a střílelo se tam. DSAP, 
Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei, vedená tehdy soudruhem 
Wenzelem Jakschem, původem zedníkem z Horní Stropnice, měla ozbrojenou 
organizaci Die republikanische Wehr, jež byla jediná, která bránila po 
Mnichově republiku se zbraní v ruce, aby mohli ohrožení soudruzi a 
soudružky utéci do zbytku Československa a pak dále do Švédska a Kanady. 
Mnozí jejich potomci tam žijí dodnes. Zúčastnili se stavby silnice 
Alaska Highway, aby měly USA snazší přístup do provincie ohrožené 
tehdy.Japonskem. Byli mezi nimi i naši Němci.
V Plzni je tzv. 
Církevní muzeum, správně Muzeum církevního umění Plzeňské diecéze. 
Správcem není církev, ale Západočeské muzeum. Stojí za návštěvu. 
Plzeňská diecéze se územně rozkládá zhruba na ploše bývalého 
Západočeského kraje. Ten byl hned za Plzní osídlen německy mluvícím 
obyvatelstvem. 
Kamenouhelný revír kolem Nýřan býval baštou sociálních 
demokratů a komunistů. Exponáty muzea pocházejí z tohoto našimi Němci 
osídleného kraje. Byli to poddaní Jejich Císařských Veličenstev, stejně 
jako Češi. 
Pojem "Sudety", který se dnes pro toto území nesprávně užívá,
 byl zaveden politiky až na konci devatenáctého století. 
Tady u nás to 
bylo a mělo by být i nadále Westböhmen, Západní Čechy, jmenovaly se po 
nich i noviny tam německy vydávané. 
Když pojedete pendolinem z Plzně do 
Varů nebo Františkových Lázní, uslyšíte lámanou angličtinou či němčinou 
vyslovované "marianske lazne". Celý svět zná, dokonce z filmů a 
literatury pěkně znějící název Marienbad, pod nímž ho mniši z Teplé 
založili. 
A v "církevním muzeu" v Plzni jsou popisky jen v češti ně a 
agličtině.
ně a 
agličtině. 
Na mé upozornění nechápavé kroucení hlavou. Chtělo by to více
 úcty k minulým generacím nejen Čechů, ale i našich Němců, kteří tady 
kdysi žili a pracovali.
Fotka: Autor v krajině s kamarádem na výletě z Mariánských Lázní do Chodové Plané.
10580
 
Diskuse