Matobiš a OĽ-ANO: Bratři v triku digitální demence

19. 3. 2021 / Karel Dolejší

Grafika: Pixabay.

Andrej Matovič a Igor Babiš provádějí v České republice a na Slovensku obdobný typ politiky. Hrají si na vůdce, který vše osobně řídí a zařizuje sám, stonají bez neustálé pozornosti médií a sociálních sítí. Přitom jim chybí nejzákladnější manažerské dovednosti pro efektivní řízení vládního tělesa a namísto dlouhodobého programu jsou ve vleku okamžitých průzkumů veřejného mínění.


Oba premiéři s takto pojatou politikou v pandemii ukrutně selhávají a politické preference i spokojenost občanů s politikou zaznamenávají vážný propad.

Pravda, Matovič je na tom z obou jmenovaných o poznání hůř, poněvadž "spasitelským" činem ve věci teatrálního dovozu v EU neschválené ruské vakcíny docílil, že koaličním partnerům definitivně došla trpělivost. Požadují nyní rekonstruovanou vládu bez Matoviče, nebo hodlají kabinet opustit.

Z jiného pohledu se ukazuje, že pokud není koaličním partnerem selhávajícího premiéra strana ve vleku prezidenta ochotná sloužit mu až do vypadnutí z parlamentu, žádné názorové veletoče inspirované momentálními průzkumy jej nespasí.

Ale to Češi vědí od dob Jiřího Paroubka...

Dovolte mi stručný historický exkurs k ruskému tlaku na prosazení vakcíny Sputnik V v zahraničí za každou cenu, s nímž si Matovič tak naběhl.

***

Připomíná totiž jiný příběh rozpadajícího se impéria, který si už mnoho lidí nepamatuje, poněvadž je poněkud staršího data.

Poválečná Británie se podobně jako dnešní Rusko nacházela ve značné finanční tísni a byla odhodlána nouzi řešit radikálními opatřeními. Nová British Motor Corporation (vzniklá fúzí automobilek Morris a Austin) proto měla agresívní exportní politikou obsazování trhu za každou cenu vydělat na pokrytí vládních dluhů a deficitů. Zpočátku se jí zadaný úkol dařilo plnit, protože kontinentální Evropa byla zničena válkou a nikdo jiný takové množství aut momentálně nabídnout nedokázal. V polovině 50. let měla BMC v Evropě více jak 50 % podíl na trhu - a pověst mimořádně nespolehlivých vozů s mizerným servisem, kterou získala překotným rozšiřováním výroby.

Že prvenství v boji o tržní podíl za každou cenu opravdu není vše bylo nad slunce jasnější zhruba o deset let později, když se podíl britských vozů na již saturovaném evropském trhu začal rychle snižovat. Spolehlivější a kvalitnější konkurenci dali spotřebitelé jednoznačně přednost. Od 60. let se přidala celní politika, která na kontinentě zvýhodňovala výrobce z EHS, jejímž členem Británie tehdy nebyla.







Jako kluk jsem ještě čas od času zahlédl na ulici komunistického Československa ojedinělý Austin či Morris v nouzi znárodněné mamutí automobilky British Leyland Motor Corporation. Renaultů, Fiatů, Simek a dokonce i Fordů však bylo podstatně více. Marginálně zisková tehdy zůstala už jen produkce populárních vozů Mini, na všem ostatním se v automobilové Británii prodělávalo.

Přes pokus o záchranu ze strany BAE nakonec zbytky kdysi v kontinentálním měřítku dominantních britských automobilek koupila německá BMW (1994) a v současnosti jejich značky vlastní čínská státní SAIC se sídlem v Šanghaji.

***

Lidé se v nouzi možná načas smíří s nekvalitními automobily, pokud nemají jiné na výběr. Že ale v péči o zdraví podobná rovnice neplatí ukazuje velká kauza britské vakcíny AstraZeneca týkající se pouhého podezření (zřejmě nepodloženého), že by léčivo přes všechny tři úrovně testování předepsané západními předpisy a následné zkoumání Evropskou lékovou agenturou (EMA) mohlo mít vážné nežádoucí účinky. - Oproti britské ruská vakcína schválená k použití po zkouškách na 77 vojácích neprošla ani trojúrovňovým testováním, ani ji neprověřila EMA.

Pokud by se přece jen ukázalo, že vakcína AstraZeneca má opravdu nežádoucí vedlejší účinky, díky smlouvě s výrobcem uzavřené EU si postižení nebo jejich rodiny mohou nárokovat kompenzace. V případě nežádoucích účinků ruského přípravku je ale nečeká nic než oči pro pláč.

Aby takový výrobek lidé bez námitek akceptovali jenom proto, že byl na trhu první a je agresívně vnucován, když k němu existují lépe prověřené alternativy, není příliš pravděpodobné. A na rozdíl od poválečných britských automobilek ruský výrobce vakcín rozhodně nemůže počítat s obsazováním prázdného prostoru.

Sputnik V je proto na nejlepší cestě stát se Austinem Farinou vakcinačního trhu v Evropě.

***

Babiš každopádně kráčí v Matovičových stopách. Proces může ale ještě podstatně urychlit, pokud by podlehl tlaku Hradu a komunistů a obešel Evropskou lékovou agenturu svévolným dovozem neschválených vakcín.

Podkopal by tím důvěru veřejnosti v očkovací kampaň proti COVIDu.

A ani Hamáčová s Blatníčkem už pak věc nezachrání.

1
Vytisknout
5514

Diskuse

Obsah vydání | 23. 3. 2021