Koronavirus: Nezavolali jsme na pohotovost. Do rána můj bratr (36) zemřel

9. 1. 2021

Aktualizace, k níže uvedenému:

Skutečný průšvih. Můj syn byl právě odvezen na sledování na nemocniční pokoj s covidem, nemůže dýchat a bolí ho na prsou. Doslova nemůže dýchat. Prosím, všichni, berte tohle vážně. Je mu jednadvacet. Nemá žádné zdravotní problémy.





Andy Davies, reportér Channel 4 News: Chtěl jsem tohle zveřejnit už včera. Martha Kearney interviewuje Jamese Jordana, jehož šestatřicetiletý bratr David zemřel  dne 2. ledna na covid. Neuvěřitelně silný rozhovor.


Moderátorka: Po tak dlouhé době jsme se stali téměř imunní vůči každodennímu zveřejňování počtu mrtvých. Představte si ale, že byste slyšeli poprvé, že v této zemi zemřelo na smrtící virus za jediný den více než tisíc lidí. Nyní jsme dosáhli druhého nejvyššího počtu od začátku pandemie. 1162. Počet mrtvých, který může jen stoupat. Celkem v Británii zemřelo více než 78 000 lidí (pozn. red., nyní je to číslo už vyšší než 80 000 mrtvých). Většina obětí jsou starší lidé. Davidu Barrovi bylo 86, když v prosinci zemřel. Byl nakažen virem v nemocnici. Zde je jeho dcera, Alison Kier:

Alison Kier:
Můj táta měl už existující potíže s dýcháním. A upadl, lékaři usuzovali, že to bylo asi způsobeno právě tím nedostatkem kyslíku. Takže ho odvezli do nemocnice, byl tam pár týdnů, vrátil se domů,  pak se totéž stalo znovu. Při jeho třetím pobytu v nemocnici tam byl nakažen covidem. A během čtyř dnů po nákaze můj táta zemřel. Den poté, co měl můj táta pozitivní test na covid, nám bylo dovoleno, abychom s ním měli kontakt a v té chvíli ještě seděl, ale hned druhý den se jeho stav tak rychle zhoršil, že nám bylo dovoleno s ním promluvit, sestra mu držela mobil u ucha, ale my už si nebyli jisti, zda nás ještě vnímá. Ráda bych, aby si lidi uvědomili, že tohle je opravdu reálná věc a když k tomu dojde, děje se to nesmírně rychle. A i když je někdo starý a má zdravotní problémy, můj táta byl opravdu senzační člověk, byl to nejhodnější člověk na světě, byl laskavý a jeho smrt je ztrátou pro všechny.

Moderátorka.
Davidu Barrovi bylo více než osmdesát let, ale někteří z těch, kteří zemřeli, jsou mladší a neměli žádné zdravotní problémy. Hovořila jsem s Jamesem Jordanem, jehož bratr David zemřel na covid po Novém roce ve věku třicet šest let. Oba bratři měli dne 30. prosince  pozitivní test na koronavirus a společně šli do karantény v Jamesově bytě.

James Jordan: Během posledních několika let se  můj bratr účastnil soutěží v opravdu náročných sportovních disciplínách. Přeplaval jezero Windermere a měl velmi dobrý čas. Plaval pravidelně asi 10 kilometrů týdně. Byl to velký chlap, ale byl fit. Neměl žádné zdravotní potíže. Takže je to naprostý šok.

Moderátorka:
Co se stalo během vaší poslední společné noci?

James Jordan:
(mluví se zámlkami, popadá dech). Dali jsme si společnou večeři. Uvařil jsem mu velmi dobrou večeři. Seděli jsme, dívali jsme se na televizi. Objednali jsme si z obchodu nákup a připravovali jsme se, že se budeme izolovat. Chtěli jsme se soustředit na to, že budeme doma a uzdravíme se. Hodně kašlal, ale jinak dobrý. Šli jsme si lehnout. V rozumnou dobu. Slyšel jsem ho, jak vstává asi v jednu hodinu ráno. Zavolal jsem na něho, "Seš v pořádku, brácho?" Odpověděl, "Jo, jsem absolutně v pořádku." Pak jsem se vzbudil v šest ráno a zjistil jsem, že ve spánku umřel. Je to šokující, je to tragické. A jde o to, aby to lidi věděli. Mladí lidé, třicátníci, čtyřicátníci, si musejí opravdu dávat pozor. Musejí si opravdu uvědomit, že to může dostat i je.

Moderátorka: Jaké jste měl příznaky?

James Jordan:
No on - My oba jsme měli tlak na prsou, kašlali jsme, on víc než já, a jestli mohu něco sdělit posluchačům, a rodičům mladých dospělých dětí, třicátníků, čtyřicátníků, jestliže nedokážete vyjít schody, aniž byste se museli zastavit a nahoře popadat dech, jestliže chcete říct větu a během té věty máte záchvat kašle, máte problém. A ten problém je, že tohle nepostihuje jen staré lidi. Samozřejmě, vyplývá to ze statistik a je docela správné, že když je vám kolem třiceti a čtyřiceti, jste asi o hodně ve větším bezpečí. Avšak to, co mě strašně děsí, je, že lidi to ignorují. A vím, že my jsme to ignorovali. A to je něco, čeho teď litujeme. Chci, aby si lidi uvědomili, ok, není mi dobře, zavolám pohotovost. Já jsem to teď udělal, jsou vynikající, mají velmi dobrý systém jak zhodnotit, jak na tom jste, a ono vás to uklidní. Co se týče rodičů, kterým je kolem šedesáti, sedmdesáti, asi je to taky hodně posluchačů vašeho pořadu, pokud jste ve styku se svými dětmi, se svými třiceti čtyřicetiletými dětmi, buďte na ně přísní. Donuťte je, aby zavolali pohotovost. Protože oni ji nezavolají. Protože my jsme pohotovost nezavolali. Udělejte to, je to nutné, naléhejte na ně, aby zavolali pohotovost. Snažím se u lidí vyvolat strach. Spousta lidí samozřejmě bude mít jen mírné příznaky. Ale budou i ti, jimž bude nesmírně špatně. A musíte s tím něco dělat.

Moderátorka: A vy asi znovu a znovu přemítáte o tom, co se mohlo stát, co se mělo stát. Co byste vy býval udělal jinak?

James Jordan:
No, zpětný pohled je cenný a - Já bych tady býval seděl a asi během té doby, co jsem vařil tu večeři, měli jsme zavolat pohotovost. Ano, mají tam mnoho hovorů. Ano, je to otravné. Musíte na lince čekat ve frontě. Ano. Během pěti minut můžete mluvit s někým, kdo se vás zeptá - nejsem lékař, ale oni vám položí sérii lékařských otázek, jimiž budou analyzovat váš stav ohledně tohoto viru. To jsme měli udělat. Kdybychom to bývali udělali, kdybychom bývali odpověděli na otázky, které jsem jim položil, když bylo po všem, bývali by ho odvezli do nemocnice večer předtím. A pravděpodobně by byl ještě naživu. Takže ze zpětného pohledu bych se býval obrátil na pohotovost. A měli jsme to udělat. A lituji, že jsme to neudělali a budu s tím muset žít.

Zdroj (audio, registrace) ZDE      od 1.32.00
0
Vytisknout
4110

Diskuse

Obsah vydání | 12. 1. 2021