Za současné situace hrozí, že k dostatečnému proočkování české populace dojde až na konci roku 2021
11. 1. 2021
/
Jiří Hlavenka
čas čtení
4 minuty
Připravenost státu na plošné očkování je malá. Řečeno ještě lépe, stát takové kapacity nemá a pokud neumožní, aby byla logistika očkování přenesena na samosprávu, zejména na kraje a větší města, vidina rychlého dosažení potřebné proočkovanosti je velmi pesimistická. Jako radní se současného dění aktivně účastním v Jihomoravském kraji, dovolím si k tomu poskytnou zásadní pohled.
Prvotní východisko je, že poměrně brzo (cca dva měsíce, plus mínus jednotky týdnů, přesně to nyní nikdo neřekne) bude dostatek, v průběhu krátkého času až nadbytek vakcín. Tedy nastane situace, že proočkujeme tolik, kolik stihneme proočkovat. Vakcína nebude limitujícím faktorem.Současný přístup státu (zejména ministerstva zdravotnictví) tomuto efektivně brání.
Je u něj stále patrná snaha centralizovat a brát celou tuto nesmírně komplikovanou "polní" organizaci do svých rukou, či přinejmenším nadekretovat, co se přesně musí dělat, pomocí různých složitých diagramů s desítkami povinných "koordinačních vazeb".
Můžu garantovat, že pokud to takto bude pokračovat, tak personálně vyprázdněné ministerstvo zdravotnictví způsobí, že vysokého procenta proočkování populace se dočkáme někdy na konci letošního roku, a do té doby budou vysoká čísla nových případů, vynucujících stále přísné restrikce v podnikání, vzdělávání, i životě. Budeme za pár měsíců v situaci, kdy se budou "válet" milióny kusů vakcín a na druhé straně budou milióny lidí ochotných se nechat naočkovat. A mezi tím úzké hrdlo centralizujícího státu, který to není schopný zprocesovat.
Je nutné, aby stát v tomto dal jen základní pravidla (tj. lege artis očkování včetně souvisejících nutných úkonů) a pak veškerou agendu přesunul na kraje a města (typicky krajská centra), jim už jen dodával vakcíny dle požadavků (a disponibility), a pochopitelně jim to i zaplatil způsobem, který by zjednodušil financování a s tím související činnosti (tj. bez nutného schvalování na úrovni zastupitelstev, bez časově náročných výběrových řízení atd). Kraje i města to v takovémto režimu zvládnou. Stát ne.
Pro lepší představu, celé ministerstvo zdravotnictví má 449 zaměstnanců, kteří řeší celou zdravotnickou problematiku, tedy dnes i velmi akutní otázku okamžité zdravotní péče pro nemocné s COVID-19. Je to méně než kterýkoli kraj nebo větší statutární město. I kdybychom připustili, že toto ministerstvo tvoří supermani (opak je pravdou), nezvládnou to koordinovat a realizovat již kvůli nedostatečným personálním kapacitám.
Stát absolutně není logisticky, organizačně schopen zřídit potřebnou funkční infrastrukturu k plošnému očkování na samosprávné úrovni. Nemá k tomu kompetence, zejména personální. Od toho jsou tu samosprávy, které jsou schopny využít lokální zdroje - integrovanými složkami počínaje, přes nevládní organizace, dobrovolnickými skupinami konče. Samosprávy k nim mají blízko, mají sociální network v daném území. Ideálními lokálními partnery jsou kraje a statutární města.
Proočkování populace je distribuovaná logistická operace, kde hlavní tíže - zhruba 95% všech činností - se odehrává na lokální úrovni. Lokální síly jsou zvyklé jednak na terénní práci (to nikdo z ministerstev není), jednak na operativní fungování, na ad hoc operace, kde musí být velmi krátká vazba mezi lídrem operace a realizátory.
Očkovací plány vlády (tabulka po měsících, která kolovala), je málo ambiciózní. Počítá s poměrně malým množstvím dodávaných vakcín a neobsahuje řešení pro případ, kdy jich bude výrazně, až násobně více (nepřipravuje se na to). Toto je zásadně špatně. My musíme mít škálovatelný plán (nahoru - dolů), který musí být schopný extrémně rychle naškálovat očkovací kapacity v případě, že vakcína bude. Každý den nevyužití vakcinačních možností nás stojí lidské životy a zhruba miliardu peněz navíc.
7566
Diskuse