Korupce jako zbraň - nebo slabina strategického významu

12. 6. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty
Sinolog Lukáš Zádrapa upozorňuje na fakt, že čínský režim - stejně jako ruský - používá vlastně kultury ve funkci účinné zbraně ZDE. V době "hybridních válek" ovšem nejde zdaleka jenom o kulturu, na niž autoritářské režimy dokáží umně roubovat zahraniční vlivové operace. Stejně tak současná ruská i čínská strategie promyšleně využívají coby zbraně i fenomén korupce ZDE.


Zkorumpovaná politická třída a státní aparát - donedávna typické fenomény nejzaostalejších zemí světa - logicky představují významnou výhodu pro každého nepřítele. Jakmile politiky nebo úředníky lze po libosti kupovat či vydírat, organizované úsilí o obranu celospolečenských zájmů se automaticky stává utopií, dokud ještě takové osoby zastávají úřady. Korupčník ovšem zpravidla kudy chodí, tudy hubou o sto sedm vlastenčí a suverenizuje - ale nakonec v praxi rozhoduje to, kdo na něj má účinné páky. Buď si ho koupili, nebo ho vydírají máslem na hlavě. (Současná Čína preferuje první a chudší Rusko druhou variantu, nicméně nejde o žádné pravidlo bez výjimky.)

Zejména někteří starší čeští voliči velmi silně zastávají názor, podle nějž má být korupce od české politiky v zásadě neoddělitelná - a ti, kdo se řekněme po skandinávském vzoru snaží zatlačit korupčníky do defenzívy, jsou podle nich "od života odtržení krasoduchové".

Zajímavé ovšem je, že když není zbytí, dokáže si dnes s korupcí v nejvyšších patrech politiky poradit už i Jihoafrická republika - ale Česká republika nikoliv. V případě prvním hovoříme o rozvojové zemi; jenomže ČR, ač ekonomicky už řazená do stejné kategorie ZDE, v některých ohledech nesplňuje ani parametry považované v jihoafrickém kontextu za samozřejmé ZDE. Jak tedy máme Česko vlastně nazývat? Země zakrňující? Úpadková? Involuční?

Každopádně pokud je třetina českých voličů zcela spokojena s tím, že jejich stát dnes nemá ani na politickou kulturu postapartheidové JAR, mohla by si přinejmenším připustit, že systémová korupce nepředstavuje jen nějaký vnitropolitický folklór.

Že jde ve skutečnosti o zbraň hromadného ničení, kvůli níž jejich zemička nakonec přijde o tolik vzývanou suverenitu - a to mnohem spíše, než v důsledku mimořádně výhodného členství v Evropské unii nebo dalších "omezujících" nadnárodních organizacích.

0
Vytisknout
10822

Diskuse

Obsah vydání | 16. 6. 2020