Z Uherského Hradiště: Formanův Amadeus - stále je to výjimečné, vynikající dílo
2. 8. 2002 / Jan Čulík
S dojetím jsem ve čtvrtek po poledni vyklopýtal z uherskohradišťského Klubu kultury po téměř tříhodinovém promítání Formanova a Shafferova Amadea. Film zůstává vynikajícím, výjimečným uměleckým dílem i po osmnácti letech po jeho vzniku (byl dokončen v roce 1984) a rád jsem propadl na téměř tři hodiny jeho intenzivnímu kouzlu. Nikterak nevadilo, že kopie filmu, promítaná v Uherském Hradišti (prý nyní jediná v České republice) byla lety zahnědlá a poškrábaná, se spoustou slepek, na jednom místě se zřejmě v důsledku poškozené perforace asi pět minut cukal obraz, že bylo velmi nevyvážené dolby stereo, takže anglické dialogy nebylo skoro slyšet, zato Mozartova hudba byla někdy až příliš silná. Paradoxně přichází právě nyní v anglosaských zemích Amadeus znovu do kin v technicky zdokonalené, digitálně upravené a nově sestřihané, o dvacet minut prodloužené verzi. V Británii se nově uváděnému Amadeovi dělá v současné době v médiích velká reklama.
V Uherském Hradišti film uvedl kameraman Miroslav Ondříček: kvitoval s uspokojením, že sál je plný mladých lidí, mnozí z nichž v době vzniku filmu vlastně ještě nebyli ani na světě. Závěrem svých několika vět se na diváky obrátil s dotazem, kdo film Amadeus uvidí při této příležitosti poprvé. Překvapivě se zvedly ruce téměř poloviny sálu. Přemýšlel jsem o tom pak po zbytek dne. Je pozoruhodné, že k mnoha mladým lidem se silným zájmem o kulturu jsou zřejmě dodnes nejlepší úspěchy české kultury ze sedmdesátých a osmdesátých let (třeba Kunderovy romány či Formanovy filmy) víceméně nepřístupné.