Vláda, která umí zastavit ekonomiku, ale ochránit lidi v domovech důchodců ne

30. 3. 2020 / Boris Cvek

Jestli jsem o něčem od samého začátku zpráv o šíření nemoci covid, která v té době neměla ani jméno, neměl nejmenší pochybnost, tak je to absolutní priorita a důraz na ochranu starých a/nebo nemocných lidí. Zejména lidí koncentrovaných v domovech důchodců a podobných zařízeních.


Kdyby tehdy někdo řekl, že dá dvacet nebo padesát miliard na tato opatření, asi bych kroutil hlavou, že je to moc, ale to jsem ani ve snu netušil, že se situace s covidem bude řešit zastavením prakticky celé ekonomiky.



Šéf odborů Středula včera v Otázkách V. Moravce tvrdil, že ve skutečnosti jsme v nákladech na škody způsobené zastavením ekonomiky už za dvěma sty miliardami. A když se moderátor ptal šéfa ČNB Rusnoka, kde by tak mohl být strop těchto nákladů, zdálo se, že guvernér připouští i schodky dvojnásobné, ne-li výrazně vyšší.


Kde hledat útěchu? Přece v zachráněných životech seniorů, ve skvělém fungování domovů důchodců. Když už naše vláda měla sílu tak vážně poškodit ekonomiku se všemi důsledky do budoucna pro snad všechny aspekty našich životů, včetně otázky, z čeho vlastně bude placeno zdravotnictví za rok za dva, tak se přece musela postarat také o ty lidi v domovech důchodců, ne?


Chyba lávky. Z debaty mezi ministrem vnitra Vojtěchem, odborářkou ze zdravotních odborů Žitníkovou a epidemiologem Maďarem v druhé části Otázek V. Moravce, bylo zřejmé, že vládě o ty ohrožené lidi vůbec nejde, že ekonomika byla zastavena nikoli proto, aby byli ochráněni, ale proto, aby veřejnost měla pocit, že vláda dělá opravdu velké, razantní kroky, o kterých se bude psát palcovými titulky a které každý zažije na vlastní kůži. Za čtyři sta nebo pět set miliard?


Mezitím ve snaze zabránit kolapsu zdravotnictví naše zdravotnictví přestává vykonávat to, čemu se říká „zbytná péče“. Kolabuje jaksi snahou nekolabovat.

0
Vytisknout
2977

Diskuse

Obsah vydání | 2. 4. 2020