Indická letecká strategie po Balakotu: Čínský faktor

6. 3. 2019

čas čtení 5 minut
Po útoku v Pulwamě v indickém Kašmíru ze dne 14. února 2019, kde bylo sebevražedným útokem skupiny Džajše Muhammad (JeM) zabito 44 příslušníků indického polovojenského personálu, provedla Indie 26. února nálety na cíle v Pákistánu, píší Vasabjit Banerjee a Prashant Hosur Suhas.


Útok na tábor JeM u města Balakot v pákistánské provincii Chajbar Paštúnchwá provedený 12 indickými letouny Mirage 2000 byl prvním bombardováním pákistánského území od indicko-pákistánské války v roce 1971. 27. února pákistánské letouny, buď F-16 nebo JF-17, sestřelily indický letoun MiG-21. Pákistánské letouny byly stíhány při pokusu překročit dělící linii mezi indickou a pákistánskou částí Kašmíru kvůli odvetnému bombardování. Existují také zprávy o zásahu pákistánského F-16.

Když Indie přijala přelomové rozhodnutí použít letectvo k boji s terorismem, stále ve větší míře se bude ocitat v zaměřovačích pákistánského letectva - a musí počítat s další eskalací. V důsledku toho debata o indické letecké strategii opustila teoretickou sféru a bude mít důležité dopady v reálném světě.

Kromě leteckého střetnutí, které odhalilo trvající potřebu modernizace indického stíhacího a stíhacího bombardovacího letectva, se do centra pozornosti dostalo i hlavní téma týkající se indického letectva: Jak se může vyrovnat s potenciální válkou proti Pákistánu a válkou na dvou frontách s Pákistánem a Čínou? Avšak pro případ války s Čínou a Pákistánem musí Indie také přesně odhadnout míru zapojení čínského faktoru.

Indie se řídí strategií "hrotu kopí". Několik letek pokročilých letounů jako ruské Su30-MKI a francouzské Mirage 2000 doplňují velké počty zastaralých ruských MiGů-21 z 60. let. Indické letectvo dosud provozuje šest letek varianty MiG-21 Bison, což reprezentuje zhruba 96-108 letounů. Nicméně s ohledem na časté havárie a ztráty na životech je v běhu snaha vyřadit je. Naposledy k tomu směřovala smlouva o nákupu letounů Rafale z Francie. Také dochází k zavádění domácích letounů Light Combat Aircraft (LCA). Nicméně smlouva o nákupu Rafale politicky utrpěla kvůli obvinění z úplatků. Vývoj LCA zabral tři dekády, nicméně v březnu 2019 bude v operačním stavu pouze 16 strojů. V kontrastu s tím proces nahrazení pokročilých letounů probíhá velmi dobře. Indie dnes provozuje 11 letek ruských Su-30MKI, které patří k nejmodernějším letounům na světě. Má také tři letky Mirage 2000E/ED/I/IT, čtyři letounů Jaguar Ib/IS a tři letky MiG-27ML/MiG-23UB.

Pokud jde o válku s Pákistánem, indické letectvo je vybaveno lépe. Má více letounů a značný podíl z nich tvoří pokročilé typy jako MiG-29, Su-30MKI a Mirage 2000. Ve srovnání s tím nejpokročilejšími pákistánskými letouny jsou americký F-16 a do jisté míry JF-17 Thunder vyráběný společně s Čínou. Současná ekonomická situace Pákistánu zabrání větší modernizaci nebo navýšení počtu letek. Takže v materiálním ohledu má Indie jasnou výhodu. Nicméně na rozdíl od Číny ani Indie, ani Pákistán neprovozují specializované bombardéry. Indie z velké části spoléhá na víceúčelové letouny a považuje je za dostačující k dosažení strategických cílů.

Pokud však do rovnice dosadíte čínské letectvo, Indie čelí složitějšímu problému. Čína rapidně modernizuje armádu a také rozšiřuj letectvo. Provozuje 2 413 bojeschopných letounů, takřka dvojnásobek toho, čím disponují Indie a Pákistán dohromady. Pokud zvážíme čínské schopnosti spolu s pákistánskými, indické letectvo je v nevýhodě.

Nicméně tato rovnice není jednoduchá. Indie nepředstavuje jedinou hrozbu, na niž se Čína musí připravit. Ve skutečnosti ani není primární hrozbou. Modernizace je motivována USA a Japonskem. Takže významný díl jejích kapacit bude vždy věnován USA a Japonsku - a možná také Rusku. Výsledkem je, že pro scénář války na dvou frontách zahrnující Indii proti Pákistánu a Číně může Čína vyčlenit jen určitý podíl svých kapacit.

Tudíž za jinak stejných okolností mohou rovnováhu v neprospěch Indie vychýlit dva faktory: 1) podíl modernizace letectva, která zahrnuje vyřazení MiGů-21 a pořízení nových platforem; a 2) podíl zdrojů, které čínské ozbrojené síly v době války přivedou na jihoasijské bojiště.

Maximalistickou strategií by bylo překonat pákistánské a čínské výdaje a mít letectvo stejně velké či větší než spojené síly Pákistánu a Číny. Nicméně vzhledem k k nárokům ministerstva financí to nemusí být možné. Takže kromě modernizace musí indická bezpečnostní komunita vynaložit významné množství intelektuálního úsilí na realistické zhodnocení úrovně čínského zapojení.

Ve strategii války na dvou frontách může Indie započítat mezinárodní scénáře, kde užší vztahy s Japonskem a USA pomohou odstrašit Čínu od nasazení větší části letectva proti Indii.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8472

Diskuse

Obsah vydání | 12. 3. 2019