Sýrie: Druhé varování Asadovi nezačalo "3. světovou válku"

14. 4. 2018 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty
Přibližně 120 kusů přesné munice dlouhého dosahu bylo USA, Británií a Francií použito při nočním útoku na režimní chemické instalace a jednotky v Sýrii. Znamená to zhruba dvojnásobek počtů nasazených vloni po režimním chemickém útoku v Chán Šajchúnu proti letecké základně Šajrát.


Cílem západní operace se oficiálně stalo výzkumné centrum v Damašku spojené s výrobou chemických a biologických zbraní, sklad prekurzorů chemických zbraní západně od města Homs a sklad chemického vybavení plus velitelské stanoviště také nedaleko Homsu.

Podle lokálních zdrojů ale k terčům údajně patřila také postavení elitní 4. obrněné divize, Republikánských gard a dalších režimních jednotek.

Cílem útoku rozhodně nebylo a ani nemohlo být "zastavit vraždění v Sýrii", natož pak "změna režimu". Útok má odstrašit Asadův režim od dalšího nasazení chemických zbraní proti civilistům - nic víc, nic méně. Takový cíl je plně realistický.

Nejsou k dispozici žádné informace o tom, že by jednorázový západní útok zasáhl ruské jednotky rozmístěné v Sýrii.

Podle insiderů v Pentagonu americký ministr obrany James Mattis v noci na pátek údajně zabránil mnohem rozsáhlejší vojenské akci prosazované prezidentem Trumpem, než byl útok provedený v noci na sobotu.

S nočním útokem definitivně padl ruský propagandistický mýtus (opakovaný řadou fakticky proruských zdrojů na západní "levici"), že jakýkoliv západní útok na Asada bude prý automaticky znamenat "3. světovou válku", neboť Moskva údajně nedovolí, aby Západ dosáhl plánovaných cílů vojenské operace, a bude masivně eskalovat.

Místo toho se však v posledních dnech z Moskvy, která byla ve vztazích se Západem usvědčena z role naprostého párii, ozývá mnohem krotší vyhrožování než obvykle, případně rovnou žalostné kňučení.

Existuje nenulová šance, že obyčejní Rusové, až dosud státní propagandou usilovně přesvědčovaní, že Putinova silová politika 100 % funguje, konečně začnou chápat rozsah katastrofální mezinárodní izolace, do níž je politika Kremlu ve skutečnosti zavedla.

Noční útok na Sýrii také zřejmě definitivně ukončil období trvající přinejmenším od rusko-gruzínské války v srpnu 2008 - období charakterizované agresívními ruskými ozbrojenými akcemi na mezinárodní scéně, na něž Západ opožděně reagoval s maximální opatrností a převážně nevojensky. Tentokrát západní plánovači ruskou vojenskou přítomnost v Sýrii prostě obešli a Moskvu předem neinformovali - jinak řečeno, postavili Rusko před hotovou věc.

Těm, kdo opatrnost a odpovědnost zaměňují s ustrašeností a appeasementem, se ovšem změna rozhodně líbit nebude.

0
Vytisknout
13081

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2018