Komunismus vs. nacismus

16. 11. 2017 / Pavel Urban

čas čtení 3 minuty
Pokud by Daniel Veselý polemizoval jen s tvrzením, že „komunismus je to nejhorší, co se člověku může stát“, neřekl bych ani popel. Svůj názor na primitivní antikomunismus jsem popsal ve svém předchozím článku. Z toho ale nevyplývá, že komunismus a nacismus nelze srovnávat.


Pan Janýr mi v následné diskusi vytkl absenci kritéria definujícího socialismus (přesněji řečeno komunismus v běžně používaném smyslu nebo „reálný socialismus“, ale to je moje chyba). Navrhuje „srovnávat systémy, nezávisle na nálepkách, v daném místě a čase.“ Jsem pro. 


Pokud tedy budeme srovnávat v daném čase, tak obětí sovětského komunismu ve třicátých letech bylo o pár řádů více, než ve stejné době obětí v nacistickém Německu. Pozice obou států si přitom byla v řadě ohledů bližší, než když srovnáváme předválečný a poválečný Sovětský svaz. Je pravda, že komunismus nebyl rasistický a nacionalistický. Přinejmenším ve dvacátých a třicátých letech. To uznávám. 

Ale postoj bolševiků za občanské války k příslušníkům „vykořisťovatelských tříd“ odpovídá Janýrově definici „pozitivní genocidní vazby“, podobně, jako za kolektivizace postoj ke „kulakům“. Tito lidé byli i podle soudobé teorie likvidováni „jako třída“, tedy nikoli na základě svého chování. 

Co se týče poválečného období, je tu problém, že vlastně není co srovnávat. Nacistické Německo zmizelo, jiný příklad nacistického režimu nemáme. Nacismus nedostal šanci k „dalším fázím“. Dejme tomu, že by druhá světová válka skončila remízou nebo neúplným vítězstvím nacistického Německa. Dejme tomu, že by Hitler zemřel a nacistické Německo následně zdegenerovalo do nějaké „gulášové“ podoby. Stal by se kvůli tomu nacismus lepším? 

Lze namítnout, že porovnáváme realitu, ne nějaké kontrafaktuály. Budiž. Pak by to znamenalo, že komunismus je opravdu lepší. Částečně díky náhodě, částečně proto, že soudruh Stalin byl lepším stratégem, než Hitler. Je to opravdu tak zásadní rozdíl, abychom mohli jednoznačně odmítnout historický pohled režiséra Mrnky? Pokud se bude týkat komunismu obecně a ne jeho konkrétní gulášové formy? 

Ať už si o filmu Milada myslíme cokoli, je pravda, že v procesu s Miladou Horákovou moc prostoru mezi černou a bílou nebylo. Kritika Daniela Veselého nebyla psána jako komplexní analýza komunismu. Tím spíš je zajímavé, že jediný konkrétní argument proti černobílému pohledu, který v článku uvedl – velká podpora režimu od nezanedbatelné části obyvatelstva – se dá stejně dobře použít i pro obhajobu nacismu. 

Daniel Veselý se také necítí oprávněn vynášet autoritativní soudy, jsa si vědom otřesných zločinů stalinismu, nacismu, ale i kolonialismu či kapitalismu. Takováto opatrnost jej šlechtí. Zdá se ale, že se týká jen toho stalinismu. Autoritativně soudit kolonialismus, kapitalismus a, jak vidno, i nacismus, k tomu se zjevně cítí oprávněn dost.

0
Vytisknout
15984

Diskuse

Obsah vydání | 21. 11. 2017