Donald Trump se dostal k moci, protože neoliberalismus učinil lidi bezmocnými

15. 11. 2016

čas čtení 6 minut

Jestliže zabraňuje dominantní ideologie vládám, aby měnily sociální situaci lidí, vlády už nemohou reagovat na potřeby voličů. Politika se stává pro život lidí irelevantní. Debata se proměňuje ve žvanění vzdálené elity. Zbavíte-li občany moci, vznikne virulentní antipolitika, v níž jsou fakta a argumenty nahrazeny hesly, symboly a pocity. Muž, který zlikvidoval kandidaturu Hillary Clintonové, nebyl Donal Trump. Byl to Bill Clinton.

Události, které vedly k Trumpovu vítězství, začaly v roce 1975, píše George Monbiot. Krátce poté, co se Margaret Thatcherová stala šéfkou Konzervativní strany, otevřela kabelku, vytáhla ohmatanou knihu a hodila ji na stůl. "Věříme v tohle," řekla. Začala politická revoluce, která změnila svět.

Ta kniha se jmenovala The Constitution of Liberty (Jak se vytváří svoboda) od Fredericka Hayeka, z roku 1960: Hayek vytvořil filozofii zvanou neoliberalismus. Ta považovala konkurenci za základní rys lidských vztahů. Trh vytyvoří přirozenou hierarchii těch, kteří zvítězí, a těch, kteří prohrají. Vznikne tak efektivní systém. Státní regulace je kontraproduktivní. Neomezovaní podnikatelé vytvoří bohatství, které se pak od nich rozšíří na všechny.

Hayek v knize definuje svobodu nesmírně omezeným způsobem: jako absenci vynucování. Odmítá myšlenky, jako je politická svoboda, všeobecná práva, lidská rovnost a přerozdělování bohaství. To všechno totiž omezuje svobodu, definovanou podle něho absencí vynucování.

Demokracie podle Hayeka není "absolutní hodnotou". Svoboda vyžaduje, aby většině lidí bylo zabráněno, aby rozhodovali o tom, jakým směrem se politika a společnost vydá.

Hayek tento názor ospravedlňuje vytvořením hrdinského narativu o extremním bohatství. Superbohatá ekonomická elita je pro něho na úrovní filozofických a vědeckých průkopníků. Tak, jako musí mít politický myslitel právo myslet i nemyslitelné, superbohatí musejí mít svobodu dělat nemyslitelné, aniž by je při tom omezoval veřejný zájem či veřejné mínění.

Superbohatí jsou "pionýři", experimentují s "novými životními styly", vytvářejí cesty, po nichž ostatní budou následovat. Pokrok společnosti závistí na svobodě těchto nezávislých superbohatých, kteří musejí mít právo získat tolik peněz, kolik chtějí, a utrácet je, jak chtějí. Všechno, co je dobré a užitečné, vzniká z nerovnosti. Nesmí existovat žádná vazba mezi zásluhou a odměnou, mezi vydělaným a nevydělaným příjmem a nesmí být žádné omezení výše rent, které mohou superbohatí ostatním lidem účtovat.

Zděděné bohatství je sociálně užitečnější než vydělané bohatství. "Bohatí, kteří nemusejí pracovat", se mohou věnovat ovlivňování "myšlenek a názorů, vkusu a přesvědčení".

V době, kdy Thatcherová hodila tuto knihu na stůl, vznikla už na obou stranách Atlantiku živá síť analytiků, lobbistů a akademiků, šířících Hayekovu doktrínu. Milionáři si najali myslitele, kteří s brilantním využitím psychologie a lingvistiky proměnili Hayekovu hymnu bohatým v přesvědčivý politický program.

Bill Clinton a Tony Blair neměli žádný vlastní program. Usoudili, že stačí vzít pár prvků z toho, co jejich strany kdysi věřily, smísit to s prvky toho, v co věřili jejich oponenti, a vytvořit z toho "třetí cestu".

Podvratné sebevědomí neoliberalismu bylo daleko atraktivnější než umírající hvězda sociální demokracie.

Důsledkem je v první řadě zbavení lidí moci a práva rozhodovat o čemkoli. Jestliže zabraňuje dominantní ideologie vládám, aby měnily sociální situaci lidí, vlády už nemohou reagovat na potřeby voličů. Politika se stává pro život lidí irelevantní. Debata se proměňuje ve žvanění vzdálené elity. Zbavíte-li občany moci, vznikne virulentní antipolitika, v níž jsou fakta a argumenty nahrazeny hesly, symboly a pocity. Muž, který zlikvidoval kandidaturu Hillary Clintonové, nebyl Donal Trump. Byl to Bill Clinton.

Paradoxním dopadem je, že zuřivá reakce proti tomu, že neoliberalismus zlikvidoval možnost politického rozhodování občanů, zvýšila moc právě takového člověka, jakého Hayek obdivoval. Trump, který nemá žádnou koherentní politiky, není klasický neoliberál. Ale je to perfektní příklad Hayekova "nezávislého bohatce" - člověka, který má prospěch ze zděděného bohatství, člověka, který nepociťuje potřebu respektovat běžnou morálku. Neoliberální analytikové se nyní hemží kolem tohoto prázdného muže, kolem této prázdné nádoby, která čeká, že bude naplněna těmi, kteří vědí, co chtějí. Důsledkem bude likvidace naší poslední civilizovanosti. Začne to likvidací dohody omezit globální oteplování.

Svět řídí ti, kdo vyprávějí příběhy. Politika selhala, protože nemá příběhy. Úkolem je dnes začít vyprávět nový příběh o tom, co to znamená být člověkem v jednadvacátém století. Takový příběh musí být atraktivní pro ty, pro hlasovali pro Trumpa i pro UKIP, jako pro stoupence Clintonové, Bernieho Sanderse či Jeremyho Corbyna.

Někteří z nás na tom pracujeme a vidíme, co by se mohlo stát začátkem takového příběhu. Jádrem je uznání - jak to dokazuje moderní psychologie a neurověda - že lidské bytosti jsou, ve srovnání s ostatními zvířaty, pozoruhodně společenské a pozoruhodně nesobecké. Atomizace společnosti a sobecký sebezájem neoliberalismu podporuje rysy, které jsou v přímém rozporu s tím, co je podstatou lidské přirozenosti.

Hayek se nám pokusil říci, kdo jsme, a mýlil se. Prvním naším krokem je obnovit své lidství.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
10499

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2016