Konzumerismus nemá antitezi, smysl má snad jen synteze

ZATÍM NEVYDÁVAT Svět je jinde

25. 12. 2015 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Současná společnost je nepochybně konzumeristická a nedá se s tím nic moc dělat. Dialektika je neúprosná, ačkoliv se odvíjí podle poněkud jiných not, než se od Marxe předpokládalo. Byť postavená z hlavy na nohy, přeci jen v ní pořád bylo mnoho ducha. S tím se už dnes nemusíme trápit. Konzumerismus dominuje a jakýkoliv subkulturní disent tuto dominanci pouze potvrzuje. Navíc každý takový subkulturní disent je tak trochu "trash", ušpiněný nevysloveným podílem na tom, proti čemu někdy otevřeně, někdy skrytě vystupuje. Svět se vymanil z představy o tezích a antitezích tím, že jedna teze úspěšně pohlcuje nebo potírá všechny možné antiteze. Jmenuje se - ano - konzumerismus.

Výzva katolického velekněze, jakkoliv je to sympatický a odvážný člověk, aby lidé začali žít prostým životem a přestali se obklopovat zbytečnými statky, je jen povinnost předepsaná etickým kodexem, jehož přepisování zabírá staletí. Nejen katolická, žádná církev nejen že nemá žádnou kontrolu nad konečným vítězstvím konzumerismu. 

Chtě nechtě se mu musí přizpůsobit, chce-li přežít. V případě katolické církve na severozápadě zeměkoule už dávno nejde o antitezi konzumerismu, jde o snahu poskytnout cosi jako "oduševnělé" konzumenství, nebo aspoň návod k tomu. Rozumějte, můžete užívat všech výdobytků konzumu, naprosto všech, ale nesmíte přitom pociťovat známky sebeuspokojení. Ale i pokud takové pocity máte, je tu řešení: můžete se svěřit církvi svaté a ta vám doporučí cestu. Hřešit je možné, ale kontrolovaně, pod dohledem třetího oka...

Nedává smysl konzumerismus okázale hanět a zároveň ho zcela nepokrytě tolerovat. To první je jen z nouze ctnost. To druhé je reálné popření antiteze syntezí. 

Je možné, že dialektika za horizontem současné představivosti skutečně nějakou antitezi zplodí. Možná až bude možné překlenout materiální podstatu lidského bytí, konzumerismus bude popřen nějakou jinou formou sebenaplňování. To je ale jen krajně nejistá domněnka, zatím by bylo dobré nediskreditovat možnost synteze v podobě vědomého, střízlivého a limitovnaného konzumerismu, jemuž jsme v drtivé většině vystaveni. Posilování jeho alternativ všude tam, kde je to možné, ať už v oblékání, dopravě či stravování. Podněcování nových forem přístupu k seberealizaci a vzdělávání o tom, co to konzumerismus je a jaké důsledky může na život jedince i společnosti mít.

0
Vytisknout
8194

Diskuse

Obsah vydání | 31. 12. 2015