4. 12. 2015 / Jan Čulík
Oceňuji pokus Karla Dolejšího dát pochybné rozhodnutí britského parlamentu bombardovat Sýrii do souvislosti s expanzí ruské politiky do Sýrie, ale obávám se, že Karel Dolejší opravdu přeceňuje strategické schopnosti a mezinárodní obzor britských politiků. Z ČR se to možná tak nejeví, ale z Británie je Rusko po čertech daleko. Během debaty o tom, zda bombardovat Sýrii, nebylo zmíněno Rusko ani jednou. Argumenty z diskuse v Chatham House, o nichž se zmiňuje Karel Dolejší, v Dolní sněmovně ani nikde jinde nezazněly. Celá diskuse byla zarámována čistě vnitropolitickou posedlostí. Obávám se, že jde o infantilní reakci nedospělých britských politiků "udělat po pařížských útocích něco". Kromě tohoto bombastického něco, které, jak všichni přiznávají, nebude mít vojensky vůbec žádný význam, nemá Británie vůči Sýrii a Blízkému východu vůbec žádnou strategii. Tedy ani strategii vůči ruské expanzi. Bohužel. Přitom ruská zahraniční politika na Blízkém východě samozřejmě vražedná a nebezpečná je. Jenže bombardování cílů hrstkou britských letadel, cílů, které už stejně bombardují Američané, zrovna efektivní protiruskou strategií v Sýri tedy asi není.
Problém Bašara Asada a Islámského státu je samozřejmě nutno razantně řešit. Cameronovo infantilní rozhodnutí "bombardovat Sýrii" svými asi pěti letadly, k němuž z emocionálních důvodů přidali v Dolní sněmovně zvlášť hloupí poslanci, je však jen signálem absolutní bezradnosti této "teenagerovské" britské vlády (Cameron i ministr financí Osborne mi a mnoha lidem silně připomínají čtrnáctileté kluky ze zazobaného milionářského prostředí, kteří nikdy nic nepoznali a ničemu nerozumějí) a naprosté absence jakékoliv efektivní strategie.
Upozorňuji také, že tentokrát varují před nesmyslnou politikou bombardování Sýrie v Británii i některé pravicové sdělovací prostředky. Ani v nich nezaznělo jediné slovo o možném ruském nebezpečí.
Diskuse