13. 12. 2014 / Tomasz Oryński
Můj nedávný článek pro Britské listy „Je česká reklama T-mobilu jen nevinným vtípkem, anebo je součástí větší protipolské kampaně?” vyvolal značné množství reakcí od čtenářů. Kdybych měl odpovědět na otázku, vznesenou v titulku toho článku, a měla by se ta odpověď založit na reakcích od čtenářů, odpovědí by bylo velmi důrazné "Ano". Proč?
Obdržel jsem více než deset emailů a rozdělím je na tři skupiny.
1. První skupina se přidržuje schematu "Osobně proti Polákům nic nemám, ale také vidím, že mezi Čechy existuje vůči Polákům určitá averze". Pak se autoři snaží najít zdroje této averze a ve většině případech píší o polské účasti na invazi ze srpna 1968 anebo o polské okupaci Těšínska v roce 1938.
Upřímně řečeno, i když chápu, že tyto kapitoly naší historie jsou bolestné, nechápu, jak takovéto vzdálené události (zanedlouho to bude 50 let od Pražského jara!) mohou být používány v současné kampani, která ukazuje polské výrobky jako svou podstatou špatné. Češi přece mohou obviňovat Němce z daleko větších zvěrstev, ale německé výrobky jsou považovány za vysokou kvalitu...
2. Druhou skupinu emailů lze shrnout jedinou větou: "Jednou nebo dvakrát jsem si koupil polský výrobek a byl špatný, nebo mě podvedli, takže všechny polské výrobky jsou špatné a všichni Poláci jsou podvodníci." I v tomto případě mě překvapilo, jak málo stačí autorům těchto mailů dospět k tomuto závěru. Já mám víc špatných zkušeností s českými číšníky, kteří se mě asi čtyřikrát pokusili okrást, a dlouhodobé problémy s kvalitou automobilu Škoda Fabia - měl bych dospět k analogickým závěrům o Češích?
3. Třetí skupinu emailů lze shrnout jediným citátem: "Ať jdou Poláci do prdele!" Příčiny tohoto hněvu nebývají vždy uvedeny, někdy stačí jen to, že si někdo koupil polské pivo a nechutnalo mu. Vyhnu se komentářům a hlubší analýze této skupiny čtenářů, ale chtěl bych využít této příležitosti k vyjádření vděčnosti čtenářům Britských listů: díky těmto emailům se mi dramaticky zlepšila moje slovní zásoba češtiny, takže jsem nyní v daleko výhodnější situaci, kdybych chtěl někomu nadávat česky...
* * *
Navštívil jsem Českou republiku mnohokrát. Mí čeští hostitelé mi občas doporučovali, abych v hostinci či v restauraci mluvil anglicky, ne polsky. "Lépe vás obslouží, když nebudete mluvit polsky," řekli. A musím říct, že pokaždé, když se mě číšník pokusil okrást a přidal nějakou položku na můj účet, stalo se to, když jsem mluvil polsky se svými přáteli. Takže možná je na tom něco pravdy?
Z druhé strany, Poláci stále ještě Čechy milují - poslouchají českou hudbu, dívají se na české komedie, mají rádi české pivo a v každém polském městě naleznete alespoň jednu českou restauraci. Poláci si Čechy představují jako radostné, přátelské a pohostinné lidi. Ale, jak o tom hovořil v diskusi v pořadu Ranní plus dne 11. prosince 2014 (podcast je ZDE a o tomto tématu se mluví od minuty 30:45) Tomasz Jędruchów, když Poláci přijedou do Prahy, jsou často zklamáni...
Jeden z mých čtenářů mi napsal, že nemá cenu se snažit zjišťovat, "kdo s tím začal". Musím souhlasit. Obviňovat druhé nepovede k odstranění těchto nepřátelství. Ale má-li to přestat, možná by bylo zapotřebí zjistit, kdo tyto záporné stereotypy šíří a podporuje?
Diskuse