Jaroslav Čejka píše Jiřímu Peňásovi

14. 11. 2014

Vážený pane Peňási,

souhlasím s obecně rozšířeným názorem, že 40 let totalitního myšlení zanechalo stopy na nás všech. Tedy i na vás. Konec konců i vás formovalo téměř dvacet let totalitní školství, které k hrdinství a schopnosti rozlišovat mezi pravdou a lží moc nevychovávalo. Takže mě nijak zvlášť nepřekvapuje, že ani 25 let po tzv. sametové revoluci nejste schopen skutečné analýzy, zásadnějšího rozlišení mezi normalizátory a naší generací, které se říkávalo "pětatřicátníci" (ba ani mezi jejími jednotlivými příslušníky), a držíte se osvědčeného kádrováckého principu kolektivní viny.

https://www.pwf.cz/

Naznačovat, že liberalizace kulturní politiky koncem 80. let, za kterou jsme mnozí stáli, byla jen jakýmsi režimním alibismem, je něco podobného, jako kdybyste tvrdil, že snaha sira Wintona o záchranu několika stovek českých židovských dětí před transportem do německých koncentráků nebyla ničím jiným než snahou vylepšit imidž Britů, kteří nás zradili v Mnichově...

Já chápu, že máte problémy s tím, s kým plujete na jedné lodi (mívali jsme je také), ale hledat náhradní objekt, na kterém si můžete bez obav vybíjet svou frustraci, a nakopat do holeně alespoň autory, kteří udělali pro zcelení uměle rozdělené a rozeštvané české literatury mnohem víc než vy (jak jste to udělal ve svém článku v příloze LN 12. 11. 2014) mi přijde svým způsobem ubohé.

Jaroslav Čejka, básník a spisovatel v. v.

0
Vytisknout
5516

Diskuse

https://www.pwf.cz/

Obsah vydání | 14. 11. 2014