Česko údajně patří mezi země s nejhorší bilancí vymáhání dovozních exportních proti nepřátelskému Rusku

22. 8. 2026

TRACER (Trade Redirection and Circumvention Evaluation Ranking) je index Stockholmského institutu tranzitivních ekonomik (SITE) při Stockholm School of Economics, vytvořený ve spolupráci s norskou analytickou firmou Corisk. Pokrývá 38 zemí, 85 indikátorů, 61 kategorií zboží a období 2022 - 2024. 

Jeho východiskem je pozorování, že sankce obchod nezastavily, ale přesměrovaly: zatímco přímé vývozy do Ruska prudce klesly, vývozy stejného sankcionovaného zboží do zprostředkujících zemí jako Kazachstán, Arménie, Srbsko, Turecko a Kyrgyzstán rostly.  Samotná obchodní statistika ale nestačí - země se liší geografií, obchodní expozicí, institucionální kapacitou i systémy vymáhání, takže surová data neodliší strukturální omezení od záměrného obcházení sankcí. 

Index proto stojí na čtyřech pilířích:

• Právní rámec - síla, jasnost a vymahatelnost sankčních zákonů, trestní odpovědnost, sankce, účinnost soudnictví a instituce právního státu 

• Vymáhání ze strany státu - celní kontroly, protikorupční systémy, finanční dohled a regulatorní vymáhání 

• Firemní compliance - nástroje firem a finančních institucí k identifikaci sankčních rizik, due diligence a hlášení podezřelých transakcí 

• Strukturální omezení - geografie, expozice obchodu, přístup k hranicím, logistické sítě a ekonomická otevřenost 

Klíčový výstup pak vzniká odečtením: TRACER zachycuje tu část přesměrování obchodu, kterou nelze vysvětlit institucemi a strukturálními podmínkami, tedy porovnáním skutečných výsledků s tím, co by se dalo očekávat vzhledem ke kapacitě země a její expozici rizikům obcházení.  Každá země má tedy ve výsledném grafu dvě složky: předpokládanou/strukturální (co se dalo čekat) a nadměrnou/reziduální (co model nevysvětlí).

Pozice Česka

V grafu rozkladu přesměrování obchodu má Česko třetí nejvyšší celkovou hodnotu ze zobrazených zemí - hned za Německem a Spojenými státy. Předstihuje tak Nizozemsko, Polsko, Francii i Itálii, tedy ekonomiky výrazně větší.

Podstatnější než pořadí je ale složení sloupce. U Česka tvoří nevysvětlená, reziduální složka zhruba dvě třetiny celku. Struktura a geografie tedy vysvětlují jen menší část toho, co se skutečně stalo. Podobný vzorec vykazuje jen Slovensko (čtvrté v pořadí), u něhož je poměr ještě vyhrocenější. Naproti tomu u Německa, které je v absolutním objemu první, převažuje předpokládaná složka (jeho vysoká expozice je modelem očekávaná). Japonsko a Francie mají reziduální složku dokonce zápornou, tedy dosahují lepších výsledků, než by odpovídalo jejich expozici.

V čem tedy Česko podle indexu zaostává: ne v kvalitě legislativy ani v kapacitě státních orgánů, ty pravděpodobně vstupují do té „očekávané” části. Zaostává ve výsledku. Přes Česko proteklo víc sankcionovaného zboží, než by odpovídalo zemi s jejími institucemi a její polohou. Metodika TRACERu tuto kombinaci označuje za „podvýkonnou”: země se silnými institucemi a relativně nízkou expozicí, přesto s vyšším než očekávaným přesměrováním obchodu. Tyto případy mohou ukazovat na mezery ve vymáhání, problémy s compliance nebo vznikající kanály obcházení. Reziduum přitom podle autorů může odrážet rozdíly v kultuře firemní compliance (dodržování zákonných pravidel), praxi due diligence (auditování operací firem) a ochotě firem a jednotlivců obcházení sankcí identifikovat a předcházet mu. 

Dvě výhrady, které patří do každé korektní interpretace. Za prvé, index sám varuje, že některé země mohou vypadat problematicky proto, že přes ně zboží tranzituje, nikoli proto, že by domácí firmy byly konečným zdrojem obcházení sankcí  — u Česka jako středoevropské logistické křižovatky je to relevantní. Za druhé, osa grafu nemá uvedené jednotky; pokud jde o absolutní hodnoty, je třetí místo malé ekonomiky signálem ještě silnějším, ale ověřit to lze jen v metodickém reportu.

Index a popis jeho konstrukce zde.

Reflexe indexu TRACER a postavení Česka byla zpracována s využitím LLM Claude (Opus 5 High) a následně redakčně upravena.