Hnutí Duha: „Dobré ráno, Česko. Jaká byla noc?" Klimatická změna bere noční ochlazení i možnost odpočinku

5. 8. 2026

 

Stále častější, intenzivnější a delší vlny veder souvisejí s probíhající změnou klimatu, která je způsobena zejména rostoucí koncentrací skleníkových plynů v atmosféře v důsledku spalování fosilních paliv. 

Zatímco dlouhodobým systémovým řešením rostoucích teplot je nahrazování fosilních paliv obnovitelnými zdroji, úspory energie a adaptace měst i krajiny na změnu klimatu, během vln veder mohou lidem pomoci praktická doporučení, jak lépe zvládat horko, v noci se lépe vyspat a omezit jeho dopady na zdraví.

1. Vyhledávání zeleně místo rozpálených ulic. Povrch asfaltu může během odpoledne přesáhnout 50 °C, zatímco travnaté plochy a místa pod stromy zůstávají výrazně chladnější. Stromy nejen poskytují stín, ale díky odpařování vody aktivně ochlazují okolní vzduch, takže v parcích nebo alejích může být o několik stupňů příjemněji než mezi rozpáleným betonem. Ani večer a v noci se rozdíl neztrácí. Zpevněné povrchy naakumulované teplo dlouho vyzařují, zatímco zelené plochy se ochlazují rychleji a vytvářejí příjemnější prostředí.
2. Větrání ve správný čas. Okna je vhodné otevírat brzy ráno nebo pozdě večer a v noci, pokud venkovní teplota klesne pod teplotu v interiéru. Přes den naopak pomůže stínění oken, které zabrání přehřívání místností. Během tropických nocí, kdy teplota neklesá pod 20 °C, bývá noční větrání méně účinné, proto je důležité omezit ohřívání interiéru už během dne.
3. Ochlazování těla místo celé místnosti. Ve dne i před spaním je vhodnější zvolit vlažnou sprchu než ledovou nebo ochladit zápěstí, krk či kotníky vlhkým ručníkem. Takové ochlazení je energeticky nenáročný způsob, jak tělu ulevit od vedra a usnadnit usínání.
4. Lehká strava a dostatek tekutin. Večer je vhodné dát přednost lehké večeři. Lehčí strava méně zatěžuje organismus a může přispět ke klidnějšímu spánku. Při pocení tělo ztrácí nejen vodu, ale také důležité elektrolyty, zejména sodík a draslík. Jejich doplnění podpoří minerální voda, ovoce a zelenina s vysokým obsahem vody, například meloun, okurka nebo rajčata. Z potravin jsou vhodné luštěniny, vejce, banány, meruňky nebo listová zelenina. Posloužit může také jednoduchý domácí rehydratační nápoj připravený z litru vody, špetky soli, citronové šťávy a lžičky medu.
5. Zpomalení. Extrémní vedra představují pro organismus velkou zátěž. Omezení fyzicky náročných aktivit během odpoledne a přesunutí práce či sportu na ráno nebo večer pomáhá předcházet přehřátí i vyčerpání. Pokud tropická noc neumožní dostatečný spánek, je vhodné následující den snížit fyzickou zátěž a dopřát si více odpočinku.
6. Ohleduplnost k okolí. Kombinace vedra a tropické noci nejvíce ohrožují seniory a malé děti. Krátká návštěva nebo telefonát mohou být v horkých dnech stejně důležité jako dostatek vody. Vyplatí se také ověřit, zda starší lidé mají možnost ochladit svůj domov a zvládají vysoké teploty i během noci.

 

Vedle doporučení, jak zvládnout horké dny a tropické noci, jsou nezbytná především dlouhodobá řešení. Města je potřeba přizpůsobit měnícímu se klimatu – chránit vzrostlé stromy, vysazovat novou zeleň, vytvářet parky, zelené střechy a další prvky, které ochlazují své okolí, budovat pítka a vodní prvky, stínit zastávky veřejné dopravy a využívat povrchy, které se méně přehřívají. Stejně důležité je důsledně snižovat emise skleníkových plynů nahrazováním fosilních paliv obnovitelnými zdroji a úsporami energií. Jen spojení adaptačních opatření s řešením příčin změny klimatu a ochranou nejzranitelnějších skupin obyvatel během vln veder, může dlouhodobě zmírnit dopady extrémních veder na zdraví lidí i kvalitu života.

 

Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA, říká:
„Klimatická změna nám postupně bere možnost skutečně si odpočinout. Na její dopady často myslíme ve chvíli, kdy teploměr přes den ukazuje extrémní hodnoty. Stejně velká zátěž pro zdraví ale přichází v noci, kdy se organismus nemůže dostatečně ochladit a zregenerovat. Na stále častější vlny veder musíme reagovat nejen ochranou zdraví lidí, ale také proměnou našich měst a krajiny. Nejlepší klimatizací měst jsou stromy – ochlazují své okolí, zadržují vodu a vytvářejí prostředí, ve kterém se lidem lépe žije i spí. Současně ale nesmíme zapomínat na řešení příčin změny klimatu. Bez důsledného snižování emisí skleníkových plynů budou extrémní vedra i tropické noci stále častější."