23. 7. 2026
Analýza ukazuje, jak vlny veder zvyšují „žízeň“ atmosféry a poškozují zásoby vody, produkci potravin i výrobu elektřiny
Vědecká analýza zjistila, že extrémní vedro, které je ještě umocněno klimatickou krizí, v létě vysušuje Evropu a zhoršuje sucho, které tento kontinent postihuje.
Rekordní vlny veder způsobily, že horká atmosféra silně odpařovala vodu z řek, jezer, půdy a rostlin – studie ukázala, že globální oteplování zvýšilo pravděpodobnost těchto podmínek v západní Evropě 80krát a ve východní Evropě 40krát. Úroveň vysušení půdy na západě byla pětkrát pravděpodobnější kvůli znečištění způsobenému fosilními palivy na západě a 11krát pravděpodobnější na východě.
Sucho bývá obvykle spojováno s nízkými srážkami, ale poslední zima v západní Evropě byla naopak srážkově bohatá. Vědci uvedli, že klimatická krize mění definici sucha v Evropě, přičemž klíčovým faktorem tohoto léta jsou vysoké teploty. Současné sucho v západní Evropě je klasifikováno jako „extrémní“, avšak podle analýzy by v době před klimatickou krizí bylo považováno za „mírné“.
Sucho bylo vyhodnocováno do konce června, tedy na začátku léta, avšak již nyní má závažné dopady. Mnoho zemí zavedlo nouzová omezení spotřeby vody, přičemž ve většině částí jižní Anglie nyní platí zákaz zalévání zahrad.
Smrtící lesní požáry zuřily ve Španělsku a Francii a zemědělci byli tvrdě zasaženi, protože čelí jedněm z nejsušších půd v historii. Očekává se, že v celé Evropě dojde ke ztrátě přibližně 9 milionů tun obilí, přičemž ve Francii se očekává nejhorší sklizeň kukuřice za posledních 50 let a rumunští zemědělci přijdou o více než milion hektarů úrody.
Řeky v celé Evropě mají nízký průtok, což omezuje výrobu čisté vodní energie a plavbu nákladních lodí. Hladina Rýna u Lobithu v Nizozemsku je nyní nižší než minimální úroveň zaznamenaná během horkého léta roku 1976. Vědci varovali, že tato situace by mohla způsobit růst cen potravin a energie, což by nejvíce zasáhlo domácnosti s nízkými příjmy.
Vědci uvedli, že souvislost mezi klimatickou krizí způsobenou člověkem a vysycháním evropských let je silná. „Nyní pozorujeme zesílený trend neobvyklého vysychání půdy již na jaře, ještě předtím, než léto vůbec začalo,“ uvedl dr. Dominik Schumacher z ETH v Curychu. „Je to naše vlastní vina: s rostoucími teplotami se rychle zvyšuje ‚žízeň‘ atmosféry, která vysává vlhkost z řek, jezer, přehrad a půdy. Pokud máte stále teplejší vzduch, vysaje půdu do sucha.“
Sucho v roce 2026 nastalo o dva měsíce dříve než to, které zasáhlo v roce 2022, dodal. Letos také v západní Evropě panovaly obzvláště nebezpečné podmínky pro lesní požáry. Schumacher uvedl: „Podmínky, kdy je zpočátku poměrně vlhko a poté dochází k přechodu k velmi, velmi suchému počasí, jsou hlavními faktory pro extrémní požární sezónu, protože může vyrůst více vegetace, která později shoří.“
Dr. Mariam Zachariah z Imperial College London, která je rovněž členkou výzkumného týmu, uvedla: „Nejvíce alarmující je, že k těmto podmínkám dochází již při oteplení o 1,4 °C. Pokud globální emise zvýší teploty podle předpovědí až na 2,8 °C, mohla by se pravděpodobnost těchto intenzivních odpařovacích podmínek zdvojnásobit. Bez rychlého a razantního snížení emisí směřuje Evropa k budoucnosti, v níž se tato spalující a suchá léta budou opakovat znovu a znovu.“
Šéf klimatického programu OSN Simon Stiell uvedl: „Zhoršující se sucha jsou nepřehlédnutelným varovným signálem, že se naše planeta přehřívá. Dokud lidstvo nepřestane spalovat obrovské množství uhlí, ropy a plynu, budou se tato brutální sucha způsobená klimatickými změnami jen zhoršovat a budou stále nákladnější jak pro domácnosti, tak pro celé ekonomiky. Řešení jsou však stejně jasná: mnohem rychleji přejít na obnovitelné zdroje energie.“
Analýza konsorcia vědců World Weather Attribution (WWA) využila recenzované metody k posouzení sucha v západní Evropě, včetně Anglie, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie, v období od dubna do června. Východní Evropa trpí nižším úhrnem srážek již rok, takže tato analýza, zahrnující 15 zemí od Belgie po Estonsko, pokrývala posledních 12 měsíců.
Výzkumníci využili meteorologická pozorování a klimatické modely k porovnání podmínek sucha v dnešním přehřátém světě s podmínkami ve světě bez globálního oteplení o 1,4 °C. „V obou studovaných regionech bylo zjištěno, že klimatická změna způsobená člověkem přispěla k větší závažnosti sucha v roce 2026,“ dospěli k závěru.
Vlna veder na konci června byla nejhorší v historii Evropy a bez klimatické krize by k ní podle předchozí studie WWA nemohlo dojít. Odhaduje se, že v důsledku vysokých teplot zemřelo přibližně 20 000 Evropanů, z toho asi 2 200 v Anglii a Walesu. Samostatná studie zveřejněná ve čtvrtek odhaduje, že ztracené pracovní hodiny způsobené vysokými teplotami jen ve Velké Británii stály ekonomiku více než 1 miliardu liber.
Tom Lancaster z britské organizace Energy and Climate Intelligence Unit uvedl: „Letní vlny veder nám šokujícím způsobem připomněly, že změna klimatu je problémem již nyní, nikoli až v budoucnosti. A zasahuje samotné základy našeho způsobu života, z nichž žádný není zásadnější než přístup k spolehlivým a bezpečným zásobám vody k pití a pěstování potravin.“
Helen Wakehamová, předsedkyně anglické organizace National Drought Group, uvedla: „Suché počasí vyčerpává naše vodní zdroje, zatímco horké podmínky znamenají, že vody spotřebováváme více. To je obtížná kombinace.“
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse