Do Paříže přijeli představitelé na jednání o Ukrajině; Macron hostí „koalici ochotných“

14. 7. 2026

Maďarský parlament schválil ústavní změnu s cílem sesadit prezidenta země, kterého nový premiér Péter Magyar obviňuje z toho, že je „loutkou“ tvrdého bývalého vůdce Viktora Orbána.

Poslanci z Magyarovy strany Tisza propukli v půlminutový potlesk poté, co hlasovali pro odvolání prezidenta Tamáše Sulyoka z funkce v hlasování, které bojkotovala Orbánova nacionalistická strana Fidesz.

Velká Británie se připojuje k úvěru EU ve výši 90 mld. eur na pokrytí obranných potřeb Ukrajiny

Keir Starmer oznámil, že se Velká Británie připojí k úvěru EU ve výši 90 mld. eur na pokrytí nejnaléhavějších obranných a rozpočtových potřeb Kyjeva v letech 2026 a 2027. Dvě třetiny z celkové částky budou přiděleny na vojenské výdaje.


Ukrajinský prezident Zelenskyj poskytl několik podrobností o zasedání koalice proti balistickým raketám a o svých rozhovorech s francouzským prezidentem Macronem.

V příspěvku na X uvedl:

    „Jako vždy @EmmanuelMacron a já úzce koordinujeme naše postoje. Měli jsme plodné setkání a diskutovali jsme o prioritách před zasedáními Koalice proti balistickým raketám a Koalice ochotných, stejně jako o naší bilaterální spolupráci.

    Vztahy mezi našimi zeměmi dosáhly skutečně strategické úrovně, a to z velké části díky osobnímu úsilí prezidenta Macrona. Dnes jsem Emmanuelovi poděkoval za jeho pomoc a podporu v průběhu těchto let a udělil jsem Řád svobody prezidentovi, skutečnému příteli Ukrajiny.
    
Podrobně jsme hovořili o situaci na frontě a o potřebách Ukrajiny při ochraně obyvatel před ruskými útoky. Je důležité posílit Ukrajinu, posílit naši protivzdušnou obranu a urychlit rozvoj evropských protiraketových kapacit. Francie disponuje právě těmi kapacitami a pokročilými technologiemi, které jsou k tomu zapotřebí. Budeme na tom pracovat společně s našimi spojenci. Děkuji, Francie. Děkuji, Emmanuelle!“

Vpondělí dopoledne  ráno Ukrajina a devět evropských zemí oznámily pl ány na vytvoření koalice na ochranu Evropy před balistickými raketami během svého setkání před hlavním summitem Koalice ochotných.

Jsou to Dánsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Ukrajina a Spojené království. Česk republika ne.

Kallasová byla dotázána na předpokládaný termín 21. kola sankcí, u nichž se očekávalo, že do středečního rána ovlivní cenový strop na ropu.

Uvedla, že ve středu ráno se koná schůzka a „práce pokračují“.
    
„Přeji si, aby tento balíček byl důrazný, protože útoky na civilisty skutečně pokračují a zaměřují se na nejlidnatější oblasti [na Ukrajině].“

Na dotaz ohledně cenového stropu pro ropu odpovídá, že nemůže vyzdvihnout žádný konkrétní prvek balíčku; nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto vše.


Kallasová čelí poněkud nepříjemné otázce od jednoho z novinářů, který se jí ptá, proč je EU tak neochotná přijmout přísnější sankce, včetně sankcí v oblasti rybolovu a víz pro bývalé ruské vojáky. Dříve jste za to obviňovala maďarského premiéra Viktora Orbána, ale zdá se, že on není jediným problémem, říká.

Nejprve žertuje, že než nastoupila do této funkce, netušila, že rybolov je tak politická záležitost.

Říká, že návrhy EU jsou „co nejpřísnější“ a vždy se upravují v rámci politických diskusí se všemi zeměmi, což je očekávatelné.

Uvádí, že „možná leží politický konsenzus někde jinde a navíc se blíží volby“, což vede k tomu, že lídři jsou opatrnější při přijímání tvrdých rozhodnutí.

Trvá však na tom, že EU musí i nadále dělat vše, co je v jejích silách, aby „zvýšila tlak“ na Rusko a přivedla ho k jednacímu stolu.

    „Vzhledem k tomu, že Ukrajina je nyní v silnější pozici než dříve a Rusko v slabší, máme právě teď tuto příležitost a musíme skutečně podstoupit tuto krátkodobou bolest, abychom dosáhli dlouhodobého zisku.“



Kallasová říká, že „lituje“, že dnes nedošlo k dohodě ohledně 21. balíčku sankcí, „i když musím říci, že jsme si docela blízko.“

Uvádí, že se soustředí na to, co bude mít největší dopad, ale zároveň uznává dopad, který to má i na ostatní země.
    
„I dnes jsme tedy vedli intenzivní diskuse a zaznělo, že se musíme skutečně soustředit na tuto válku a na to, jak zvýšit tlak na Rusko.“


Kallasová hovoří také o Gaze, kde „mírový proces uvízl na mrtvém bodě“.

Uvádí, že skupina dárců pro Palestinu dnes vybrala 900 milionů eur, přičemž EU je největším dárcem.

Dodává, že „všech 27 členských států se shoduje na tom, že izraelské osady [na Západním břehu] jsou podle mezinárodního práva nelegální.“

Uvádí některé možné varianty sankcí a navrhuje „přijmout opatření proti obchodu s osadami“, což má být dále rozpracováno.


Kallasová se krátce zmínila také o Íránu a uvedla, že íránské útoky na obchodní lodní dopravu porušují mezinárodní právo a memorandum o porozumění.

    „Před válkou byl Hormuzský průliv otevřený lodní dopravě bez mýtného. Po skončení války musí být průliv otevřený lodní dopravě bez mýtného. Ministři jasně uvedli, že plavba musí být nerušená a Írán nesmí nikdy vlastnit jadernou zbraň.“

EU odsuzuje rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (IOC) povolit Rusům účast na olympijských hrách

Šéfka zahraniční politiky EU Kallasová rovněž ostře kritizovala rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (IOC) povolit ruským sportovcům návrat na mezinárodní soutěže.

Říká, že tento krok „ignoruje realitu“, protože „se časově shoduje s tím, že Rusko zabíjí rekordní počet ukrajinských civilistů.“

„Vypadá to, jako by Mezinárodní olympijský výbor takové útoky odměňoval,“ říká.
MOV zrušil suspendaci a otevřel Rusku cestu k účasti na olympijských hrách v Los Angeles v roce 2028


Kallasová uvedla, že lídři „diskutovali o situaci na bojišti a posílení energetické odolnosti Ukrajiny“, jelikož se očekává, že Rusko v nadcházející zimě opět zaútočí na ukrajinskou energetickou síť.

Dále uvádí, že „prioritou zůstává i protivzdušná obrana“, a vyzvala členské státy, aby Kyjevu poskytly své zásoby.

Kallasová také říká: „Uvalujeme na Rusko sankce bezprecedentní rychlostí a v bezprecedentním rozsahu,“ přičemž dnešní opatření a připravovaný 21. balíček sankcí budou zahrnovat 250 subjektů na seznamu.

„Jedná se o naši největší sérii individuálních sankcí od ruské invaze v roce 2022,“ říká.

Zmínila také sankce uvalené v reakci na ruské aktivity v oblasti kyberbezpečnosti (10:38).
 
 
Zde vám přinesu všechny klíčové body.
Sdílet
1 z 3
Další
Nejstarší
Prozkoumejte více k těmto tématům

    Světové zprávy
    Evropa živě s Jakubem Krupou
    Evropa
    Emmanuel Macron
    Ukrajina
    Rusko
    Keir Starmer
    Friedrich Merz

Sdílet
Znovu použít tento obsah
Nejčtenější

    Svět
    Evropa
    Zprávy z USA
    Amerika
    Asie
    Austrálie
    Blízký východ
    Afrika
    Nerovnost
    Globální rozvoj

    Zprávy
    Názory
    Sport
    Kultura
    Životní styl

Originální reportáže a pronikavé analýzy, každé ráno přímo z Guardianu
Přihlaste se k odběru našeho e-mailu
    
O nás
    Nápověda
    Stížnosti a opravy
    Kontaktujte nás
    Dejte nám tip
    SecureDrop
    Zásady ochrany osobních údajů
    Zásady používání souborů cookie
    Zákon o moderním otroctví
    Daňová strategie
    Obchodní podmínky

    Všechna témata
    Všichni autoři
    Zpravodaje
    Digitální archiv novin
    Bluesky
    Facebook
    Instagram
    LinkedIn
    Threads
    TikTok
    
YouTube

    Inzerujte u nás
    Guardian Labs
    Hledat pracovní místa
    Patroni
    Pracujte s námi
    Nastavení přístupnosti
     

Zpět nahoru
© 2026 Guardian News & Media Limited nebo její přidružené společnosti. Všechna práva vyhrazena. (dcr)