Každá třetí žádost o připojení solárního zdroje je zamítnuta. Z požadovaného výkonu se nepustí 89 %

20. 5. 2026

Druhým problémem pro rozvoj fotovoltaiky je zhoršující se ekonomika provozu. Počet hodin se zápornými cenami elektřiny se za poslední dva roky vzrostl 2,5x a dosavadní vývoj naznačuje, že rok 2026 bude rekordní. To komplikuje návratnost instalací závislých na prodeji přebytků do sítě.

Elektrická síť se budovala pro jednosměrné toky od velkých centrálních zdrojů ke spotřebitelům. Rychlý nárůst počtu malých výroben proto zvyšuje nároky na řízení i posilování soustavy. Problém se týká všech fotovoltaických elektráren (FVE) včetně těch malých na rodinných domech. V praxi se povoluje jen tzv. zjednodušené připojení mikrozdroje, tedy provoz FVE pro vlastní spotřebu bez možnosti prodávat přebytky do sítě. Mírné zlepšení by mohla přinést připravovaná reforma tarifní struktury, která má podle aktuálního harmonogramu začít platit pro hladiny VN a VVN od roku 2027.

Za poslední tři roky se počet zamítnutí téměř zdvojnásobil

Konkrétní data zveřejňuje sám distributor. Podle EG.D bylo v období březen 2025 až březen 2026 přijato 22 793 žádostí o připojení nových výroben, z toho 6 721 bylo odmítnuto. Tedy téměř každá třetí. Z pohledu instalovaného výkonu je nepoměr ještě markantnější: z požadovaných 53 042 MW nebylo povoleno 47 089 MW, tedy bezmála 89 %. Část projektů se k síti nakonec připojit mohla, ale pouze se sníženým výkonem, ve zjednodušeném režimu pro mikrozdroj nebo bez možnosti dodávat přebytky do sítě. Distributor přitom neuvádí, kolika případů se toto částečné povolení týkalo.

V kontextu celostátní statistiky ERÚ je trend jasný. V roce 2021 bylo v České republice odmítnuto kolem 14 % žádostí o připojení a 54 % požadovaného výkonu. O tři roky později, v roce 2024, šlo už o 27 % žádostí a 91 % výkonu. Na jižní Moravě a v jižních Čechách (distribuční území EG.D) se podle analýzy map připojitelnosti omezení nových FVE týká přibližně 15 % lokalit. V distribučním území ČEZ Distribuce, které pokrývá zbývající část republiky kromě Prahy, je tento podíl nižší, kolem 8 %. Naopak distribučního území PREdistribuce (Praha) se tento problém s ohledem na hustou síť zatím příliš netýká. Celostátně tak lze pracovat s konzervativním odhadem kolem 10 %, s výraznější koncentrací problémových míst právě v regionech EG.D.

„Distribuční společnosti se dostávají do situace, kdy poptávka po novém připojení převyšuje fyzické možnosti soustavy. Schvalují se proto především malé instalace, zatímco velký rezervovaný výkon zůstává vázán v projektech, které ještě nevyrábějí. A v některých případech možná ani reálně nikdy vyrábět nezačnou,“ uvádí Jan Votava, expert poradenské společnosti Moore Advisory CZ.

Počet záporných hodin se přibližně vzrostl 2,5x

Druhým rizikem pro provozovatele FVE je rostoucí počet hodin, kdy je elektřina na trhu obchodována za záporné ceny. Jde o okamžiky, kdy nabídka výrazně převyšuje poptávku a výrobce v podstatě platí za to, že do sítě dodává. V roce 2023 evidoval český trh 134 takových hodin, v roce 2024 už 315 (meziroční nárůst o 135 %) a v roce 2025 celkem 322 hodin. Letošní vývoj naznačuje další zrychlení. Za první čtyři měsíce roku 2026 jich bylo 105, zatímco ve stejném období roku 2023 šlo o pouhých 12 hodin, v roce 2024 o 53 hodin a v roce 2025 o 82 hodin.

„Pro majitele FVE to znamená, že cena za prodej přetoků je stále volatilnější a v některých obchodních modelech může být nízká, nulová nebo dokonce záporná. To znamená, že prodávají se ztrátou. Pokud se k tomu přidá omezení připojení nebo zákaz přetoků, ekonomika nových instalací se výrazně zhoršuje,“ doplňuje Jan Votava.

Ekonomická past: vyrábím v létě, kupuji v zimě

Investoři do fotovoltaiky se podle společnosti Moore Advisory CZ dostávají do několika souvisejících problémů. V létě vyrobí přebytek, v zimě naopak málo, takže plný potenciál instalace využijí jen část roku. Levná elektřina přes den a drahá večer mění odběrový profil zákazníka – obchodník proto za jeho elektřinu platí vyšší náklady, což zpětně tlačí na vyšší fixní složku ceny. Bateriová úložiště ekonomiku zlepšují, ale jen při správném dimenzování. Problém zimních měsíců nevyřeší a zpravidla nepokryjí ani 100 % přetoků. „Návratnost střešní FVE pro typický rodinný dům s plným připojením do sítě se dnes obvykle může pohybovat kolem osmi let, bez možnosti dodávat přetoky se může protáhnout až na dvanáct let,“ upřesňuje Jan Votava.

Tarifní reforma uleví, ale zázraky čekat nelze

Díky navrženému systému už firmy nebudou platit podle dosavadní rezervované kapacity, ale podle rezervovaného příkonu a maximálního odebraného výkonu. Praktickým dopadem bude ekonomický tlak na zákazníky, kteří si v síti drží zbytečně velkou kapacitu “pro jistotu“. Podle dopadové studie ERÚ by tato úprava mohla u odběratelů na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí uvolnit až 3 000 MW kapacity, tedy zhruba 16 % celkového blokovaného výkonu v této skupině. U domácností a malých podnikatelů bude změna pomalejší a zpočátku dobrovolná. Klíčovou podmínkou jsou chytré elektroměry, bez nichž nelze férově vyhodnotit, kdy domácnost síť skutečně zatěžuje.

„Tarifní reforma je krok správným směrem, ale sama o sobě řešení připojitelnosti nepřinese. Pomůže uvolnit část kapacity, kterou si dnes velcí odběratelé drží zbytečně. Neřeší ale fyzické limity vedení a transformačních stanic. Tam, kde síť technicky nestačí, zůstane fronta na připojení i po zavedení nových tarifů,“ upozorňuje Jan Votava.

Systémové řešení je úkol na celou dekádu

V některých konkrétních lokalitách se může situace zlepšit během dvou až tří let, pokud má distributor připravené posílení vedení nebo trafostanice. Celkové řešení je ale podle Moore Advisory CZ spíše otázkou dekády. Nejde jen o další investice do soustavy, ale také o změnu způsobu, jakým se elektřina vyrábí, spotřebovává a řídí. Budoucnost energetiky bude více decentralizovaná a bude stát na co nejlepším sladění spotřeby s lokální výrobou. Čím více se podaří elektřinu spotřebovat v místě a čase, kdy vzniká, tím nižší budou požadavky na přenosové a distribuční sítě i na následnou akumulaci. Vedle posilování sítí proto bude klíčové plošné rozšíření chytrých elektroměrů, rozvoj akumulace, flexibility na straně spotřeby a úprava pravidel komunitní energetiky tak, aby zvýhodňovala lokální spotřebu v místě a čase výroby.

„Současné nastavení komunitní energetiky řeší především obchodní stránku sdílení elektřiny, ne kapacitní problém. Z pohledu zatížení soustavy přitom není jedno, jestli přebytek ze střechy spotřebuje soused ve stejné části sítě, nebo odběrné místo vzdálené stovky kilometrů. Pokud má komunitní energetika reálně pomáhat soustavě, musí motivovat ke spotřebě v místě a čase výroby. Dynamika výroby a spotřeby se přitom nebude promítat jen do silové ceny elektřiny, ale postupně i do plateb za připojení a využívání distribuční soustavy. Kapacita soustavy bude s rozvojem obnovitelných zdrojů stále cennější komoditou a její rezervace bude mít vyšší cenu,“ uzavírá Jan Votava.

O skupině Moore Czech Republic

Poradensko-auditní a technologická skupina Moore Czech Republic poskytuje svým klientům široké portfolio aktivit v 7 divizích – MooreE Advisory CZ, Moore Accounting CZ, Moore Audit CZ, Moore Appraisal CZ, Moore Academy CZ, Moore Technology CZ a Moore Legal CZ. Moore Czech Republic působí na trhu od roku 2011 a od roku 2020 je součástí nadnárodní sítě Moore Global. Moore Czech Republic zaměstnává přes 330 specialistů a působí v 9 místech České republiky a na Slovensku.

Předností skupiny MooreCzech Republic je schopnost propojovat oblast odborného poradenství s přímou realizací činností a projektů v praxi, čímž přilákala do svého portfolia nejen korporátní klienty, ale také kombinaci středně velkých společností a aktuálně se rychle rozvíjejících start-upů. Více informací o skupině Moore Czech Republic naleznete na www.moore-czech.cz.