Íránský ministr zahraničí: Hormuzský průliv je nyní pro obchodní lodě „zcela otevřený“

17. 4. 2026

 

Závazek Abbáse Araghčího však získal pouze podmíněnou podporu od Islámské revoluční gardy, která během války posílila svou již tak silnou autoritu v Teheránu.

Trump rovněž uvedl, že Írán souhlasil s dočasným pozastavením svého jaderného programu a že od USA neobdrží žádné zmrazené finanční prostředky. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg řekl, že jednání o dohodě k ukončení války se „pravděpodobně“ uskuteční tento víkend.

Samostatně americký prezident sdělil agentuře Reuters, že Washington bude spolupracovat s Íránem na získání zpět jeho obohaceného uranu, který označil za „jaderný prach“, jenž bude získán „příjemným, pozvolným tempem“ a přesunut do USA. Íránské úřady se k tomuto tvrzení okamžitě nevyjádřily, ale Teherán již dlouho tvrdí, že jeho právo na obohacování uranu uvnitř země je nedotknutelné.

Prohlášení Aragčiho, že průliv byl „prohlášen za zcela otevřený“, přišlo v den, kdy vstoupilo v platnost nové 10denní příměří v Libanonu, které částečně zastavilo boje mezi Izraelem a Íránem podporovaným Hizballáhem, islamistickým militantním hnutím, a přineslo křehkou úlevu v některých částech země po týdnech neúnavných izraelských leteckých útoků, které zabily stovky civilistů.

Trump uvedl, že Izrael zastaví útoky na Libanon, a prohlásil: „USA jim to ZAKAZUJÍ.“

Několik minut před tímto příspěvkem izraelský premiér Benjamin Netanjahu nahrál na svou oficiální stránku na YouTube video, ve kterém prohlásil, že Izrael s Hizballáhem ještě neskončil. „Ještě jsme svou práci nedokončili. Máme v plánu podniknout kroky k řešení zbývající raketové hrozby a hrozby dronů,“ řekl Netanjahu.

Brzy poté se objevily zprávy, že izraelský útok dronem zabil jednu osobu v jižním Libanonu. Izraelský ministr obrany trval na tom, že IDF se ze země nestahuje a že vojenské akce mohou pokračovat.

Íránská státní televize citovala vysokého vojenského představitele, který uvedl, že komerčním plavidlům bude povolen průjezd Hormuzským průlivem, ale pouze po stanovené trase a s povolením námořnictva IRGC.

Americká blokáda íránských přístavů a lodní dopravy prozatím zůstane v platnosti, uvedl Trump, a jen málo plavidel pravděpodobně riskuje průjezd průlivem za tak nejistých okolností, což znamená, že návrat k normálu je stále v nedohlednu.

„Námořní blokáda zůstane v plné platnosti a účinnosti, pokud jde o Írán, a to až do doby, než bude naše transakce s Íránem stoprocentně dokončena,“ napsal americký prezident na své sociální síti Truth Social a dodal, že „tento proces by měl proběhnout velmi rychle“.

V Paříži se zástupci asi 40 zemí sešli na konferenci, kterou společně předsedali Francie a Velká Británie, aby projednali mezinárodní plán na zabezpečení průlivu, kterým před konfliktem procházela přibližně pětina světových dodávek ropy a plynu.

Uzavření průlivu Íránem krátce po začátku konfliktu způsobilo prudký nárůst cen ropy, podpořilo inflaci a hrozí hlubokou ekonomickou krizí, která by mohla vyvolat recese po celém světě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že AraghČiho prohlášení vítá, a vyzval k „úplnému a bezpodmínečnému znovuotevření ze strany všech zúčastněných“. Keir Starmer, britský premiér, uvedl, že jakýkoli návrh na znovuotevření průlivu musí být „trvalý a proveditelný“.

Trump však uvedl, že odmítl nabídku pomoci ze strany NATO a řekl jim, ať se drží stranou, pokud nechtějí naložit lodě ropou.

„Byli k ničemu, když bylo třeba, papírový tygr!“ napsal na sociálních sítích, než poděkoval Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům, Pákistánu a Kataru.

Sdružení námořního průmyslu uvedla, že situaci prověřují.

„V současné době ověřujeme nedávné oznámení týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu z hlediska jeho souladu se svobodou plavby pro všechny obchodní lodě a bezpečným průjezdem,“ uvedl Arsenio Dominguez, generální tajemník Mezinárodní námořní organizace (IMO), agentury OSN pro námořní dopravu.

Regionální diplomaté se v posledních dnech intenzivně snaží zabránit návratu násilí mezi Íránem, Izraelem a USA.

Současné příměří s Íránem, které vyhlásil Donald Trump na začátku tohoto měsíce, má vypršet v úterý. Polní maršál Asim Munir, náčelník armády Pákistánu, který se stal klíčovým zprostředkovatelem, je v Teheránu, aby pokračoval v jednáních o trvalejším míru.

Tahir Andrabi, mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí, na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že „mír v Libanonu a zastavení ozbrojených útoků v Libanonu jsou pro mírová jednání nezbytné“.

V Libanonu se konaly rozsáhlé oslavy křehkého příměří. V Bejrútu projížděla auta s matracemi naskládanými na střechách kolem jásajících davů, které blahopřály vysídleným lidem z jihu k návratu domů. Z aut se ozývala hudba podporující Hizballáh a mávali žlutými vlajkami této skupiny, prohlašujícími vítězství.

K hromadnému návratu na jih došlo navzdory pokračující okupaci části libanonského území izraelskou armádou a varováním mluvčího izraelské armády, aby se lidé nevydávali na jih od řeky Litani. Hizballáh, libanonská armáda i předseda libanonského parlamentu Nabih Berri vydali prohlášení, v nichž vyzývali obyvatele jižního Libanonu, aby s návratem domů počkali.

Zdálo se, že jen málokdo tuto radu uposlechl, a před zničenými mosty přes Litani se tvořily dlouhé fronty. Izrael bombardoval jediný zbývající nepoškozený most – most Qasmiyeh, který vede do města Tyre v jižním Libanonu – jen několik hodin před příměřím.

Válka v Íránu se přelila do Libanonu, když Hizballáh 2. března zahájil raketové útoky proti Izraeli na znamení solidarity s Teheránem, což vyvolalo zuřivou izraelskou reakci, včetně pozemní invaze do jižního Libanonu. Stalo se tak 15 měsíců po posledním velkém konfliktu mezi oběma stranami.

Podmínky příměří vracejí Libanon do stavu velmi podobného období po předchozím příměří z listopadu 2024. Stejně jako tato dohoda umožňuje Izraeli „právo přijmout kdykoli všechna nezbytná opatření v sebeobraně“ v Libanonu, navzdory údajnému ukončení nepřátelských akcí.

Mairav Zonszein, vedoucí izraelský analytik v International Crisis Group, uvedl, že příměří vyvolalo u obyvatel severního Izraele „vztek“.

„Netanjahu se snaží najít přijatelný narativ, protože většina Izraelců podporuje pokračování války. A to navzdory skutečnosti, že izraelská armáda zpochybnila svou schopnost odzbrojit Hizballáh pouze vojenskou silou,“ řekl Zonszein.

Ukončení války Izraele s Hizballáhem bylo klíčovým požadavkem íránských vyjednavačů, kteří dříve obvinili Izrael z porušení současné dohody o příměří útoky na Libanon. Izrael uvedl, že dohoda se nevztahuje na Libanon.

Bojové akce si vyžádaly nejméně 3 000 obětí v Íránu, více než 2 100 v Libanonu, 23 v Izraeli a více než tucet v arabských státech Perského zálivu. Zahynulo také třináct amerických vojáků.

Zdroj v angličtině ZDE