Channel 4 News: Proč svět vraždění jen přihlíží, aniž by cokoliv dělal proti tomu?
26. 3. 2026
čas čtení
21 minut
Žena v LIbanonu: Proč svět jen přihlíží, aniž by pomáhal?
Podívejte se na děti. Podívejte se na umírající lidi. Nebojím se smrti a
zůstanu ve své zemi. Kéž Bůh ochraňuje odpor. To oni nás chrání. Cítím
se zdrcená, když vidím ty lidi, ty děti na ulicích. Proč?
Trump: Oni prosí o dohodu, ne já. Oni prosí o dohodu.
Moderátor z Jordánska, Channel 4 News, čtvrtek 26. března 2026, 19 hodin: Trump dnes večer pokračuje v chvástání, pózování a
bombardování, zatímco Islámská republika dělá totéž a připravuje ženy a
děti na válku, která se stala patovou situací bez zjevného východiska.
Trump: V Trumpově čase je jeden den, víte co to je? To je věčnost.
Moderátor: Trumpovo
chvástání, které děsí trhy. Dobrý večer z jordánského Ammánu. Operace
Epochální zuřivost se mění v operaci Slepá zuřivost, zatímco se Amerika
zaplétá do strategických uzlů a Írán nadále využívá svůj zbývající
vojenský vliv s maximálním účinkem. Prezident Trump dnes opět prohlásil,
že Írán prosí o dohodu. Ve skutečnosti Teherán jeho 15bodový plán
odmítl. Vysoká cena ropy přiměla Trumpa k činům, které by se daly
shovívavě nazvat protichůdnými. Zrušení ropných sankcí proti Íránu a
Rusku, spojencům v této válce, zvyšuje příjmy právě té země, proti které
Amerika bojuje. Dnes večer jsme v Jordánsku pod oblohou, na které
létají íránské a izraelské rakety v opačných směrech. Americký spojenec
si nyní, stejně jako mnoho lidí zde, klade otázku, zda tato válka
nehrozí zasít trvalý chaos v celém regionu.
Moderátor: Trumpova administrativa nyní předala Íránu kopii svého 15bodového mírového plánu a Íránci předali Američanům svou pětibodovou verzi prostřednictvím pákistánské vlády. Ale tím to končí. Zatím žádná dohoda, ani zdaleka. Mezitím míří do Perského zálivu další americké jednotky a Izrael oznámil, že zabil velitele íránského námořnictva Aliho Reziho Tangsiriho, kterého označil za přímo zodpovědného za blokádu lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Írán se k zabití nevyjádřil a provedl útoky na Kuvajt, Bahrajn a Abú Dhabí, kde dnes zahynuli dva lidé. Tady je Harry Fawcett.
Reportér: Írán je dnes odhodlán demonstrovat svou trvalou schopnost vést válku, navzdory všem řečem o konkurenčních cestách k míru, záplavě raket a vzkazů. Velitelství pozemních sil údajně navštěvuje pohraniční jednotky a prohlašuje, že každý centimetr území bude bráněn proti pozemní invazi. To se stává stále výraznějším varováním, až do té míry, že Islámská republika nyní vyzbrojuje ženy příznivkyně, aby udržovaly bezpečnost. Pokud je to novinka, existuje vojenský precedens pro další dnešní oznámení. Vysoký představitel Islámské revoluční gardy uvedl, že se nyní mohou registrovat i děti ve věku od 12 let, aby obsadily kontrolní stanoviště milice Basij. Dnes pokračovaly trvalé letecké útoky. V přístavním městě Bandar Abbas v Perském zálivu, které bylo v noci terčem Izraele, byl při úderném útoku zabit tento muž, admirál Ali Reza Tangsiri, který byl posledních osm let velitelem námořnictva IRGC.
Netanyahu: Tento muž má na rukou spoustu krve a navíc to byl on, kdo vedl uzavření Hormuzského průlivu. Toto je další příklad spolupráce mezi námi a našimi přáteli, Spojenými státy. Směřujeme ke společnému cíli, kterým je dosažení válečných cílů.
Reportér: Válka se však opět projevila i uvnitř Izraele, kde bylo severní město Nahoriya zasaženo raketovým útokem Hizballáhu, který následoval po vlnách íránských raket shazujících kazetové bomby. V palestinsko-izraelském městě Kofur Qasim rozhoduje o životě a smrti čas, který trvá cesta z auta.
(Výbuch, který převrátí auto)
Muž: To, co se dnes stalo mé ženě a synovi, byl zázrak. Díky Bohu. Bůh k nim byl milosrdný. Smrt byla velmi blízko. Sotva unikli.
Reportér: Z Centrálního velitelství USA dnes přišly nejnovější snímky operace Epic Fury, 10 000 cílů a počet stále roste. Prezident vyzývá Írán, aby bral jednání vážně, dokud ještě může.
Trump: Uvidíme, jestli to budou chtít udělat. Pokud ne, jsme jejich nejhorší noční můra. Mezitím je budeme dál ničit, bez překážek, bez zastavení. Nemohou s tím nic dělat. Nemohou s tím nic dělat, víte?
Reportér: U stolu vlády uprostřed nyní již obvyklé operace Epic Sycophancy, Epochální podlézavost...:
"Pan prezident to velmi výstižně shrnul."
"Děkuji za vaši práci."
"Ve jménu svobodného světa. Vaše vedení ukázalo americkému lidu, že bez bezpečnosti není prosperity."
Potvrzení od muže, který vedl jednání před válkou, že Íránu byl prostřednictvím Pákistánu sdělen 15bodový plán:
Witkoff: Máme silné náznaky, že je to možné, a pokud k dohodě dojde, bude to skvělé pro Írán, pro celý region i pro celý svět.
Reportér: Íránský představitel však agentuře Reuters sdělil, že návrh je nespravedlivý a jednostranný. Jeho vlastní protinávrh zahrnoval formalizaci kontroly nad Hormuzským průlivem, dokonce i vybírání mýtného za bezpečný průjezd.
Trump: Myslím tím, že by to neměli mít možnost dělat, ale trochu to dělají. Jediné, co vám mohu říct, je, že prosí o uzavření dohody. Uvidíme tedy, co se stane.
Reportér: Zítra se mají stát dvě věci. Vyprší Trumpův nejnovější termín pro úplné znovuotevření průlivu, i když dnes v této věci nebyl příliš pevný. A vzhledem ke spekulacím o obsazení ostrova Kharg, který je klíčový pro íránský vývoz ropy, má do regionu dorazit více než 2 000 amerických mariňáků.
Moderátor: Jak jste viděli, Donald Trump měl další maratónské zasedání kabinetu, které se v podstatě rovnalo kolu věrnosti. A pojďme nyní ke Kieranu Moodleymu, který je pro nás na Capitol Hillu.
Reportér: Ano, Matte, jsem tady v budovách senátu, kde jsem mluvil s americkými aktivisty, kteří jsou proti zapojení USA v zahraničí. A pořád přemýšlím o něčem, co před pár dny řekla Caroline Levittová, tisková mluvčí Bílého domu, když mluvila o těchto potenciálních rozhovorech s Íránem. Řekla, že se jedná o citlivá jednání a že USA nebudou vyjednávat prostřednictvím tisku. Ale vždyť jde o Donalda Trumpa. Ten dělá všechno prostřednictvím tisku, a to i během té schůze kabinetu, která trvala hodinu a 40 minut. A vyřkl všechny staré hity, dokonce znovu obvinil Spojené království ze slabosti a řekl, že britské letadlové lodě jsou ve srovnání s americkými jen hračky. Samozřejmě ale také vyslovil nové hrozby vůči Íránu, ale zároveň řekl, že... Íránci zoufale touží po dohodě.
Máme to brát s velkou rezervou, nebo ne? Podívejte, myslím, že všechny strany by v tuto chvíli mohly říci, že v této válce něco vyhrály. Tato válka má tři stránky. Je tu ta vojenská, kde Američané mohou říci: „Podívejte, vyčerpali jsme íránskou vojenskou infrastrukturu.“ Pak je tu samozřejmě ekonomická stránka, kde Íránci mohou říci, že způsobili velké škody v Hormuzském průlivu.
A pak je tu úhel pohledu změny režimu a Izraelci, kteří dnes zabili toho velitele námořnictva IRGC, mohou říci, že tam způsobili velké škody. Takže všechny strany by teď mohly říci, že válku vyhrály. Ale chce některá z nich nabídnout nějaké ústupky? To je ta velká otázka. A tak jsme zpátky tam, kde obvykle býváme, a čekáme na Donalda Trumpa a jeho nejnovější termín. Byl se na to dotázán, jak dlouho musíme čekat, co bude dělat dál? A on řekl toto: máme spoustu času, je to jeden den, a v Trumpově čase je jeden den věčnost.
Moderátor: Kiran Woodley ve Washingtonu. Mockrát děkuji. No, tady probíhá válka ve válce, a to mezi Hizballáhem a Izraelem, ale také proti Hizballáhu v Libanonu. Brzy po začátku války 28. února vystřelil Hizballáh, klíčový spojenec Íránu, rakety na Izrael, což pak přimělo Izrael reagovat neúprosnými leteckými údery a nyní pozemní invazí na jih země. Náš korespondent pro zahraniční záležitosti Secunder Kermani podává zprávu z přístavního města Tyru, které bylo opakovaně terčem izraelské armády.
Reportér: Plakáty nejvyššího íránského vůdce spolu s vlajkami Hizballáhu lemují jedinou zbývající silnici do města Tyru. Stejně jako trosky z opakovaných, ničivých izraelských leteckých úderů. Jižní Libanon je odříznut od zbytku země a v posledních několika dnech bylo izraelskými raketami zničeno nejméně sedm mostů.
Toto je to, co zbylo z hlavního mostu, který spojoval město Tyre tamhle se zbytkem Libanonu. A Izraelci prohlásili, že plánují obsadit celé území jižně od řeky Litani, které nazývají bezpečnostní zónou. Ve skutečnosti by se samozřejmě jednalo o další okupaci.
Izrael hovoří o převzetí kontroly nad přibližně 10 % Libanonu, jak tvrdí, aby zabránil raketovým útokům Hizballáhu přes hranici. Tyre, jedno z nejstarších obydlených měst na světě, by spadalo do takzvané bezpečnostní zóny. Většina jeho obyvatel uprchla na základě izraelských evakuačních rozkazů. Ale ne všichni.
Kolik lidí je ve vaší čtvrti ještě tady? Kolik lidí tam je?
Bytový dům před Salwiným domem byl zcela zničen. Tento útok byl předem ohlášen. Jiné údery ne.
Žena v LIbanonu: Proč svět jen přihlíží, aniž by pomáhal? Podívejte se na děti. Podívejte se na umírající lidi. Nebojím se smrti a zůstanu ve své zemi. Kéž Bůh ochraňuje odpor. To oni nás chrání. Cítím se zdrcená, když vidím ty lidi, ty děti na ulicích. Proč?
Reportér: Stojí to za to? Protože v této zemi jsou i jiní lidé, kteří si myslí, že ne.
Žena v LIbanonu: Kéž Bůh ochraňuje muže z odporu. Děti umírají před našima očima. Nemusíme snad klást odpor? Podívejte se na tu zkázu. Nemůžeme spát. Nebojím se o sebe, ale o svou rodinu.
Reportér: Tady v jižním Libanonu má Hizballáh, známý také jako odpor, širokou podporu mezi lidmi. Pro některé je setrvání politickým prohlášením. Jiní mají pocit, že nemají kam jít, a tak zůstávají v tomto přímořském městě. Celá křesťanská čtvrť byla z velké části ušetřena izraelských bomb. Madonna, ano, správně, Madonna, odmítá nechat válku narušit její každodenní ranní procházku.
Madonna: Samozřejmě máme obavy, ale já se nebojím. Báli jsme se opustit náš domov navždy, Yanni. A proto nechci opustit své místo. Chci zůstat tady.
Od začátku nechceme válku. Není na nás, abychom válku vedli. Nechceme válku. Chceme mír.
Reportér: Mír není prozatím možností, když nad námi krouží izraelská letadla a pokračují přeshraniční útoky Hizballáhu. Země, která zažila tolik konfliktů, se ptá, kdy a jak tato válka skončí.
No, v posledních několika okamžicích jsme tady v jižním Libanonu zažili poměrně dost palby, jak z naší strany, tak i nepřátelské. Nyní, po poslední vlně bojů zde, asi před 18 měsíci, Izrael obsadil řadu pozic těsně za hranicí na libanonském území. Údajně v reakci na odmítnutí Hizballáhu odzbrojit. Nyní se snaží rozšířit území, které kontrolují, a záměrně ničí domy civilistů v některých vesnicích podél cesty. Je těžké si představit, že by se dostali až k tomuto městu Tir, i když to v 80. letech udělali. Zdá se, že izraelští vojáci pomalu postupují po zemi, i když narážejí na odpor Hizballáhu. Co by mohlo stát v cestě izraelským plánům, je požadavek Íránu, který zřejmě stanovil jako jednu ze svých podmínek pro ukončení války se Spojenými státy právě ukončení tohoto konfliktu zde. Tolik nejistoty, tolik je v sázce.
Moderátor: To je skutečně mírně řečeno. Děkuji, Secundere, z jižního Libanonu. My jsme v Ammánu, kde se lidé cítí uvězněni uprostřed eskalující regionální války. Připojuje se ke mně profesor Hassan Al-Momani, ředitel Centra pro strategická studia, think tanku, který radí jordánské vládě v oblasti obrany, zahraniční politiky a národní bezpečnosti. Pane profesore, rád vás vidím. Dnes ráno jste hovořil v parlamentu. Poslanci zjevně hledali nějaké odpovědi v těchto velmi zmatených časech. Co jste jim řekl? Jaká byla vaše moudrá rada?
Hassan Al-Momani: Lidé tady v Jordánsku hledají odpovědi, jak jste právě řekl. Vzhledem k vysoké míře nejednoznačnosti a rozporů, pokud jde o tuto válku, však není možné získat jasný obraz o tom, co se děje. Myslím si ale, že musíme uklidnit obavy lidí. Musíme...
Moderátor: Mají tady lidé strach? Myslím tím, mají obavy?
Hassan Al-Momani: Ne, nemají strach, ale obavy rozhodně ano. Víte, Jordánsko, řekl bych, že v tomto ohledu to, co se děje, ovlivňuje každodenní život lidí a má dopad na naši národní bezpečnost.
Moderátor: A na váš turistický průmysl.
Hassan Al-Momani: To určitě.
Moderátor: Katastrofa, že?
Hassan Al-Momani: Ovlivňuje to letecký průmysl, ovlivňuje to cestovní ruch. Všechno, komodity, zboží zdražuje.
Moderátor: A stálo to za to? Chci říct, Američané a Izraelci kopli do vosího hnízda a teď vosy létají kolem. Byla to chyba?
Hassan Al-Momani: Myslím, že z mého pohledu je to velmi sporné. Pro mě to však není nutná válka. Není? Není to nutná válka. Myslím, že diplomacii měl být věnován více času. To však neznamená, že Írán byl v tomto ohledu nějak mírumilovný. Chování Íránu bylo vždy problematické.
Moderátor: Ale mohlo by to být ještě problematičtější, že? A jen mě zajímá, jestli si myslíte, že s americkými vojáky na cestě do Perského zálivu by se to mohlo vyhrotit nad rámec nejhorších obav všech. Mohlo by.
Hassan Al-Momani: Mohlo by. Myslím tím, že by se to mohlo rozšířit. Myslím tím, že země v regionu, nemyslím si, že by donekonečna jen přijímaly, víte, rakety a útoky ze strany Íránu. Nakonec se v tomto ohledu musí bránit. A samozřejmě na globální úrovni to zasáhlo mnoho zemí. A někdy, víte, kvůli této nejednoznačnosti by zaměření války mohlo, víte, způsobit, že by situace byla nějak nejasná, a ostatní strany by neměly jinou možnost, než se do války zapojit.
Moderátor: Jedním slovem, jak dlouho si myslíte, že to potrvá? Týdny nebo měsíce?
Hassan Al-Momani: Myslím, že týdny. Týdny, týdny.
Moderátor: Doufáte, že týdny.
Hassan Al-Momani: Jo, doufám, že týdny, jo, všichni v to doufáme.
Moderátor: Ano, ano, pane profesore, opravdu moc děkuji.
Blokáda Hormuzského průlivu zasáhla většinu ekonomik po celém světě, ale málokterou více než Spojené království. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj snížila svůj odhad růstu pro Spojené království v tomto roce na pouhých 0,7 %. To je největší zásah do jakékoli ekonomiky v rámci G20. Ale pro ty, kteří netrpělivě čekají na znovuotevření průlivu, se objevil záblesk naděje. Prezident Trump dnes na zasedání svého kabinetu řekl, že Íránci propustili ropné tankery přes blokádu jako projev dobré vůle v jednáních. Poslouchejte.
Trump: Řekli, že vám tím chtějí ukázat, že to myslíme vážně, že jsme spolehliví a že jsme tu. „Necháme vás projet osm tankerů s ropou. Osm tankerů. Osm velkých tankerů s ropou.“ A vlastně se pak omluvili za něco, co řekli, a řekli: „Pošleme ještě dva tankery.“ Nakonec to bylo 10 tankerů.
Moderátor: Ale pár tankerů proplouvajících průlivem bude malou pomocí pro země Perského zálivu, které stále každý den čelí íránským útokům. Írán zaútočil na plynové pole Ras Lafan v Kataru v reakci na izraelské útoky na íránskou energetickou infrastrukturu. Je obrovské a produkuje pětinu světových zásob zkapalněného zemního plynu. Před chvílí jsem mluvil s Nawafem Al Thanim, bývalým diplomatem a ředitelem katarské zpravodajské služby, a nejprve jsem se ho zeptal na jeho hodnocení tohoto útoku.
Nawaf Al Thani: No, byl to naprosto devastující úder, nečekaný. Způsobené škody jsou samozřejmě obrovské. V současné době společnost Qatar Energy škody vyhodnocuje. Úplné vyhodnocení bude nějakou dobu trvat. První náznaky však ukazují, že zařízení bylo bohužel značně poškozeno, což na nějakou dobu značně omezí naše projekty a naše kapacity. Pro systém to byl skutečný šok. Je to velmi nešťastné, ale je to něco, s čím se samozřejmě budeme muset vypořádat.
Moderátor: Samozřejmě. A kdyby nebylo této války, kterou zahájili vaši velmi dobří přátelé, Američané, společně s Izraelci, nebylo by to zasaženo, nebylo by to zničeno. Takže je za to do jisté míry obviňujete také?
Nawaf Al Thani: No, myslím, že každý má samozřejmě svůj podíl na vině. Když teď sedíme tady v Dauhá, koho obviňujeme především z útoků na civilní infrastrukturu? Je to Írán, kdo se rozhodl útočit na civilní infrastrukturu. Chci říct, nikdo je nenutil, aby útočili na civilní infrastrukturu tady v Kataru nebo v Perském zálivu.
Moderátor: Prezident Trump před pár dny prohlásil, že ho překvapila reakce Íránu na válku. Překvapilo ho, že uzavřeli Hormuzský průliv, jak to udělali. Překvapilo to i vás?
Nawaf Al Thani: Ne. Myslím, že mnoho lidí v této části světa, mnoho pozorovatelů a mnoho politiků si bylo velmi jasně vědomo, že eskalace má dominový efekt. A že to ohrozí nejen oblast Perského zálivu, což se bohužel stalo, ale ovlivní to i globální ekonomiku, což se, opět bohužel, začíná dít.
Moderátor: A když se vrátíme k vašim přírodním zdrojům, zejména k plynu, a k vaší ekonomice, jak dlouho potrvá, než se vrátíte tam, kde jste byli 27. února, pokud jde o produkci a export?
Nawaf Al Thani: Bude to nějakou dobu trvat. Chci říct, nezkrášlujme to. Byl to tvrdý úder a bude to nějakou dobu trvat. A nemá smysl říkat: „Ach, to je něco, co můžeme jen tak smést ze stolu.“ Možná, nevím. Myslím, že to je něco, co bude muset vyřešit i katarský plyn. Možná 18 měsíců, možná méně, možná více. Myslím, že oni jsou schopni poskytnout lepší odhad. A upřímně řečeno, nečekám, že během několika týdnů a uprostřed bouře během operace poskytnou lepší odhad. Bohužel jsme stále v nebezpečné zóně.
Moderátor: Stále jste velmi v nebezpečné zóně. To by se mohlo stát ještě nebezpečnějším. Myslím tím, že na cestu do Perského zálivu se vydalo 5000 amerických vojáků. Kdo ví, co budou dělat? Budou okupovat nebo se pokusí okupovat ostrov Khag, který není vůbec daleko od místa, kde se nacházíte? Pokusí se otevřít Hormuzský průliv? Jak moc se obáváte, že by to mohlo vojensky eskalovat na další úroveň?
Nawaf Al Thani: Upřímně řečeno, mám velké obavy. Nevidím žádný přínos v tom, víte, rozšiřovat nekonečnou válku na Blízkém východě. Žádný přínos to nemá. Nevím, co může 5 000 vojáků vojensky dokázat v zemi velikosti Íránu. Doufám, že se situace uklidní a zvítězí rozvaha a že všechny strany, Izrael, Írán a Spojené státy, najdou cestu k vyjednanému míru, protože to je jediná cesta. Neexistuje žádné vojenské řešení této války.
494
Diskuse