Krize na Blízkém východě: Írán odmítá Trumpovo tvrzení o jednáních; Izrael prohlašuje, že převezme „kontrolu“ nad jižním Libanonem

24. 3. 2026

 
Izrael tvrdí, že převezme „kontrolu“ nad takzvanou „bezpečnostní zónou“ až k libanonské řece Litani

Izraelský ministr obrany Israel Katz byl citován agenturou AFP, že izraelská armáda převezme kontrolu nad jižním Libanonem až k řece Litani, která je asi 30 km od libanonsko-izraelské hranice.

„Všech pět mostů přes Litani, které Hizballáh využíval k přesunu teroristů a zbraní, bylo vyhozeno do vzduchu a IDF (izraelská armáda) bude kontrolovat zbývající mosty a bezpečnostní zónu až k Litani,“ řekl Katz během návštěvy vojenského velitelského centra v Izraeli. IDF často hovoří o „teroristech“, i když při svých útocích pravidelně zabíjejí civilisty a ničí civilní infrastrukturu.

Katz uvedl, že statisíce obyvatel jižního Libanonu, kteří byli tento měsíc válkou vysídleni, „se nevrátí na jih od řeky Litani, dokud nebude zajištěna bezpečnost pro obyvatele severu“ Izraele.

Izraelské síly o víkendu zaútočily na most Qasmiyeh, klíčový přechod spojující jižní Libanon se zbytkem země, v akci, kterou libanonský prezident Joseph Aoun popsal jako „předzvěst pozemní invaze“.

Od 2. března, kdy Izrael obnovil válku proti Libanonu, bylo v zemi vysídleno více než milion lidí, což vzhledem k rychlosti a rozsahu vysídlení způsobilo řadu humanitárních problémů. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že od začátku poslední války bylo při izraelských útocích zabito nejméně 1 039 lidí, včetně 79 žen a 118 dětí.

Mezinárodní záchranný výbor uvedl:

    Tisíce lidí zůstávají bez adekvátního přístřeší – spí pod širým nebem, na ulicích, ve stanech nebo ve svých autech – zatímco ostatní jsou natěsnáni v přeplněných, nedostatečně vybavených kolektivních úkrytech s omezeným přístupem k čisté vodě, hygienickým zařízením a soukromí. Místní služby se snaží držet krok s rostoucí poptávkou.

Katar konstatuje, že válka způsobila zhroucení bezpečnostního systému v Perském zálivu

Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Majid al-Ansari hovořil s médii o americko-izraelské válce proti Íránu. Zde jsou některé klíčové body z toho, co řekl:

Bezpečnostní systém v Perském zálivu se během války zhroutil, citovala al-Ansariho stanice Al Jazeera.
    
„Bratrské vztahy“ mezi obyvateli Kataru a Íránu by měly mít přednost „před jakýmikoli jinými politickými úvahami“, řekl.

Mezi USA a Íránem neprobíhá žádné přímé katarské zprostředkování.

USA se rozhodly vstoupit do války na základě svého vlastního posouzení situace.
    
Katar úzce spolupracuje s Trumpovou administrativou na deeskalaci války a zastavení íránských útoků na Katar.

Od minulého čtvrtka nedošlo k žádným raketovým útokům ani útokům dronů z Íránu namířeným proti Kataru. Ale „stále jsme v oku bouře“, citovala al-Ansariho BBC.
    
Návrh Kataru uzavřít americkou leteckou základnu al-Udeid – největší americkou vojenskou základnu na Blízkém východě – nebyl vůbec projednán.


Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v rozhovoru pro televizní stanici MDR uvedl, že podle něj by oznámení Donalda Trumpa o jednáních s Íránem mohlo znamenat zlom v americko-izraelské válce proti Íránu.

„Něco se děje, a to je v této době, kdy riziko eskalace převyšuje možnosti uvést tento konflikt pod kontrolu, dobrá věc,“ řekl.

Připomeňme, že Trump včera uvedl, že hrozící americké údery na íránské elektrárny byly odloženy po „velmi dobrých a produktivních“ jednáních s Íránem o „úplném a totálním urovnání našich nepřátelství“ na Blízkém východě. Írán však popřel, že by se jakékoli takové rozhovory konaly, ačkoli země včetně Pákistánu, Turecka a Egypta se údajně snaží zmírnit napětí mezi Washingtonem a Teheránem.

Wadephul uvedl, že věří, že Trump s Íránem skutečně vedl seriózní rozhovory, protože „jinak by to tak neřekl“ a neodložil by svůj hrozící útok na íránské elektrárny.

„Je to křehký začátek, ale přesto je to začátek,“ řekl Wadephul. „Všichni bychom se měli snažit zajistit, aby tento pokrok vzkvétal a aby existoval způsob, jak tento konflikt zvládnout.“


Podle libanonské Národní tiskové agentury (NNA) zahynuly při izraelském leteckém úderu na dům v libanonském městě Selaa čtyři osoby a další čtyři byly zraněny.

Zranění byli převezeni do nemocnic v Tyru, městě v jižním Libanonu, kde Izrael své útoky zintenzivnil.

NNA informovala, že libanonské pohraniční město Naqoura a okolí pohraniční vesnice Alma al-Shaab byly za úsvitu zasaženy dělostřeleckým ostřelováním izraelských sil.

Obnovený izraelský útok na Libanon byl zahájen 2. března poté, co Hizballáh – libanonská militantní skupina podporovaná Íránem – vystřelila rakety na severní Izrael v reakci na zabití bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího při společných americko-izraelských leteckých útocích.

IDF nařídila civilistům v jižním Libanonu, aby se „okamžitě přesunuli do oblastí severně od řeky Litani“, což je rozsáhlý rozkaz, který se týká statisíců lidí.

Izrael vyslal pozemní jednotky do jižního Libanonu, což podle obav mnoha lidí může vést k okupaci jižní části země.

Izrael tvrdí, že cílem této války je ochrana obcí v severním Izraeli před útoky Hizballáhu. Při izraelských leteckých útocích však zahynulo mnoho libanonských civilistů, což vyvolalo v obcích strach, protože lidé musí opouštět své domovy a často nemají kam se uchýlit.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví ve své poslední zprávě uvedlo, že od 2. března bylo při izraelských útocích na Libanon zabito nejméně 1 039 lidí, včetně 79 žen a 118 dětí.


Nedostatek pohonných hmot již nyní postihuje lidi po celém světě:
„Zvažujeme každý ujetý kilometr“

Země po celém světě ujišťují své obyvatelstvo, že mají dostatečné zásoby energie k pokrytí domácí poptávky, a to navzdory obavám z nedostatku paliva v důsledku americko-izraelské války proti Íránu, která mimo jiné vyhnala ceny benzínu a plynu nahoru.

Ve Velké Británii hovořil s novináři ministr pro energetiku Michael Shanks a odpovídal na otázky před prohlášením ministryně financí Rachel Reevesové o tom, jak vláda zareaguje na prudký globální růst cen energie způsobený válkou. Shanks zdůraznil, že řidiči se nemusí obávat nedostatku pohonných hmnot, a pro Times Radio uvedl:

    [Řidiči] by měli dělat vše naprosto normálně, protože v současné době není v žádné části země nedostatek pohonných hmot. Sledujeme to každý den, osobně se dívám na čísla. V tom není vůbec žádný problém.

V úterý dopadla raketa na ulici v centru Tel Avivu, zatímco Írán pokračoval v ostřelování Izraele a stále častěji i arabských států v Perském zálivu, a to i přesto, že americký prezident Donald Trump uvedl, že Washington vede s Teheránem rozhovory zaměřené na ukončení války.

Trumpovo pondělní oznámení, že prodloužil lhůtu pro úder na íránské elektrárny o pět dní a označil jednání s Islámskou republikou za „plodná“, vzbudilo mezi civilisty naději na možné uklidnění bojů.

Ačkoli americký prezident upřesnil, že společné izraelsko-americké údery se budou týkat pouze energetické infrastruktury, mnozí tuto změnu tónu interpretovali jako znamení blížícího se uklidnění situace – i když Írán jakoukoli takovou dohodu popřel. 

Policie uvedla, že na centrum Tel Avivu dopadla munice s velkým výbušným nábojem, která způsobila rozsáhlé škody na budovách a vozidlech. Podle deníku Haaretz bylo nejméně šest lidí lehce zraněno.

Po celém městě bylo poškozeno několik budov a záchranné služby hlásily oběti na jednom z míst dopadu. Jedna budova a přilehlá silnice byly silně zasaženy a auta začala hořet.

Úlomky zachycených raket dopadly také v Rosh Haayin, kde způsobily menší škody, ale nebyly hlášeny žádné zranění.

Tyto údery byly nejnovějšími v sérii odvetných akcí, které následovaly po izraelských operacích oznámených v pondělí. Asi 40 minut poté, co Trump prohlásil, že odloží akci proti íránské energetické infrastruktuře, Izrael v X oznámil, že zahájil další vlnu útoků na Teherán.

Izraelské obranné síly konstatovaly, že íránská energetická zařízení budou ušetřena, což naznačuje, že se Izrael možná připojuje k Washingtonu v pozastavení útoků na íránské elektrárny a související objekty. Svědci v Teheránu však popsali pondělní izraelské útoky jako „bezprecedentní“ co do rozsahu.

V posledních týdnech izraelská armáda tvrdí, že zlikvidovala více než 70 % íránských odpalovacích zařízení balistických raket, a uvádí, že se přiblížila k získání téměř úplné kontroly nad íránským vzdušným prostorem. I přesto se Teheránu daří pronikat izraelskou obranou. Eskalace se rozšířila i mimo Izrael. V pondělí se íránské údery rozšířily do států Perského zálivu.

Letecký útok v Iráku zabil nejméně 15 bojovníků; z útoku jsou obviňovány USA 

Letecké údery namířené na základnu patřící iráckým šíitským Lidovým mobilizačním silám (PMF) v provincii Anbar zabily nejméně 15 bojovníků, včetně velitele operací PMF v Anbaru, a dalších 30 zranily, sdělily zdroje agentuře Reuters.

PMF potvrdila smrt svého velitele v Anbaru, Saada al-Baijiho, a dalších 14 osob. Obvinila USA, že za útokem stojí, a uvedla, že americký letecký úder zasáhl velitelské velitelství v době, kdy tam byl personál ve službě.

PMF je zastřešující skupina převážně šíitských polovojenských frakcí, která byla formálně začleněna do iráckých státních bezpečnostních sil a zahrnuje několik skupin spojených s Íránem. Ozbrojené skupiny podporované Íránem útočí na americké základny v Iráku od vypuknutí americko-izraelské války proti Íránu koncem února. 

Bahrajnské ministerstvo vnitra dnes ráno oznámilo, že civilní obrana země uhasila požár v areálu jedné společnosti po íránském útoku. Zatím nejsou hlášeny žádné zranění ani oběti.

Bahrajnské obranné síly včera uvedly, že od vypuknutí války, kterou vyvolalo zabití bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího při společných americko-izraelských leteckých úderech 28. února, které následně vedly k íránské reakci v podobě útoků v celém Perském zálivu, zachytily a zničily 282 dronů a 147 raket.


    Podle izraelských médií bylo při úterním íránském raketovém útoku v Tel Avivu zraněno nejméně šest lidí.

    Írán  vypustil novou vlnu raket proti Izraeli jen několik hodin poté, co Donald Trump označil jednání o ukončení války za „velmi dobrá“ a prodloužil o pět dní lhůtu, kterou dal Íránu na znovuotevření námořní trasy v Hormuzském průlivu, jinak USA „zničí“ jeho elektrárny. Teherán popřel, že by se jakékoli rozhovory konaly, a předseda parlamentu je označil za „falešné zprávy … používané k manipulaci finančních a ropných trhů“.

    Izraelský útok jižně od Bejrútu zabil v úterý dva lidi, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, zatímco útoky na jižní předměstí hlavního města pokračovaly celou noc.

USA budou pokračovat v útocích na Írán a pětidenní pauza se vztahuje pouze na útoky na energetická zařízení v zemi během americko-íránských rozhovorů, informoval server Semafor s odvoláním na amerického úředníka.

    Pákistánský úředník a druhý zdroj sdělili agentuře Reuters, že přímá jednání o ukončení války by se mohla konat tento týden v Islámábádu. Úředník uvedl, že se očekává, že americký viceprezident JD Vance a Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se tento týden setkají s íránskými představiteli v Islámábádu, a to po telefonátu mezi Trumpem a šéfem pákistánské armády Asimem Munirem.
    
Benjamin Netanjahu uvedl, že hovořil s Trumpem a že Izrael bude pokračovat v útocích proti Íránu a Libanonu. Trump viděl šanci na dohodu s Íránem, která by „ochránila naše životně důležité zájmy“, řekl izraelský premiér.

    Izrael uvedl, že v pondělí zahájil „rozsáhlé“ útoky na Írán, zatímco Teherán pokračoval v ostřelování Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Izraelská armáda rovněž tvrdila, že v rámci vlny útoků v Teheránu zasáhla hlavní bezpečnostní velitelství Íránských revolučních gard.

    Britský torpédoborec HMS Dragon dorazil do východního Středomoří, tři týdny poté, co dron íránské výroby zasáhl britskou základnu RAF Akrotiri na Kypru, uvedl britský ministr obrany. Britská vláda čelila kritice za pomalé nasazení válečné lodi do regionu poté, co Řecko a Francie po útoku vyslaly na Kypr dodatečnou námořní podporu.