Starmerova klidná diplomacie dělá chybu, když předpokládá, že Trump je organismus, schopný vnímání

20. 1. 2026

 

Pokud je toto nové uspořádání založené na pravidlech, pak se Západ rozpadá před našima očima. Prezidenti Putin a Si musí prožívat nejlepší období svého života. Je to vše, o čem snili, a ještě víc.

Všechny jejich hříchy mohou být odpuštěny a nyní mají volnou ruku, aby si dělali, co se jim zlíbí, na Ukrajině a na  Tchaj-wanu. A to vše proto, že oranžový král v Bílém domě má záchvat vzteku, protože se mu nedaří prosadit svou vůli. Jeho lékaři musí urgentně zkontrolovat jeho léky. Trochu méně aspirinu a průmyslové množství antipsychotik by nám všem prospělo.

Mezitím Keir Starmer prostě nemá štěstí. Před dvěma týdny plánoval velký novoroční projev o krizi životních nákladů. Ten byl zrušen, když Trump unesl Nicoláse Madura. Podruhé smůla.

Stejný projev o obnově domácí politiky byl o víkendu opět unesen americkým prezidentem. Než se premiér dostane k tomu, aby nám sdělil, co plánuje udělat s domácí situací, životní náklady opět vzrostou.

V pondělí ráno proto Starmer uspořádal mimořádnou tiskovou konferenci v Downing Street. Keir byl vážný jako nikdy předtím. A abychom byli spravedliví, vážnost mu jde lépe než charisma a šarm. Byl to Keir z jeho minulosti advokáta. Vysvětlující klientovi, proč prohrál odvolání proti rozsudku smrti. Další zastávka: pohřebák. „Je mi líto vaší prohry.“

O suverenitě Grónska mohou rozhodovat pouze Grónsko a Dánsko, řekl Starmer. Naše hodnoty jsou neochvějné. Tady byla jasně vytyčená hranice. Něco, na čem jsme se všichni shodli. Neměl však žádné užitečné nápady, co by mohl udělat, kdyby USA vzaly věci do svých rukou a ostrov obsadily silou.

Místo toho se Starmer pokusil situaci uklidnit. Nyní neníl čas na přehnané reakce. Implicitní výtka jak Emmanuelovi Macronovi za vyhrožování odvetnými cly, tak britským politikům  Ed Daveymu a Zacku Polanskému za vyvolávání problémů.

Je třeba zachovat chladnou hlavu. Klidnou diplomacii. Není třeba z krize dělat drama. Stačí si sednout s Donaldem a vše probrat. Muž proti muži. Jakmile by Trumpovi vše vysvětlili, Trump by to přehodnotil. Uvědomil by si, že jednal trochu ukvapeně. Jemné připomenutí, že zahájit obchodní válku se svými spojenci bylo trochu přehnané. Takhle by zvláštní vztah fungovat neměl.

To vše by bylo v pořádku. Jenže to vše je  založeno na kategorické chybě. Protože to vše předpokládá, že Donald je organismus schopný vnímání. Někdo, kdo dokáže rozumně reagovat na argumenty. Normální  dospělý člověk. Jenže už dlouho je jasné, že to není realita, se kterou máme co do činění. A abychom byli spravedliví, Trump nikdy nepředstíral, že je někdo jiný, než kým je.

Donald je tyran, který rád využívá svou moc proti těm, kteří jsou slabší než on. Nezajímá ho NATO ani jiné globální aliance. Vše se točí kolem jeho machismu. A k tomu, aby si přivlastnil Grónsko, nepotřebuje žádný jiný důvod než ten, že se mu to prostě líbí. Protože může. Líbí se mu pozornost. Líbí se mu, jak Starmer a další lídři zoufale hledají způsob, jak koordinovat svou reakci. Baví ho slabost ostatních a chce se zapsat do historie jako prezident, který rozšířil území USA.

Pokud Keir doufal, že nabídne nějaké ujištění, tak se mu to vůbec nepovedlo. Novináři na tiskové konferenci pochopitelně chtěli vědět, jestli existuje plán B. Dobře, takže premiér doufá, že změní názor prezidenta. Jo. Všichni jsme se shodli, že by to bylo dobré. Ale všichni jsme věděli, že to není moc pravděpodobné. Donald má tendenci dělat přesně to, co se mu zlíbí. Keir se nám snažil říct, že si nemyslí, že prezident plánuje obsadit Grónsko silou. Jenže přesně to řekl, že udělá, pokud Dánové budou i nadále tvrdit, že Grónsko není na prodej.

„Odvetná cla jsou špatný nápad,“ řekl Starmer. Nemýlí se. Obchodní válka by nepochybně poškodila britskou ekonomiku. A rozepře s nejdůležitějším spojencem, který pomáhá udržovat jadernou odstrašující sílu, se obecně dá zařadit do kategorie „špatný nápad“. Ale kde je hranice, když Donald jde dál a dělá všechno, co říká, že udělá? Uvalí cla, anektuje Grónsko, zničí NATO.

V Keirově světě, kde by se nikdy nemělo nic rozvířit, Donald Trump působí ve světě bez následků. Kde každé ponížení je přijímáno pouze s pozvánkou k dalšímu ponížení. Kdyby se Trumpovi zalíbilo Skotsko – sakra, vlastní tam pár golfových hřišť, tak proč ne celou zemi: nejdřív si vezme Turnberry, pak skotský parlament v  Holyroodu – co by pak Starmer udělal? Kromě toho, že by řekl, jak je zklamaný a že musíme za každou cenu udržovat dobré vztahy s USA.

Možná nám Keir dokáže, že se všichni mýlíme. Zajistí si schůzku s prezidentem v Davosu a Donald procitne. Ale na to byste si nesázeli. Starmer si vysloužil pověst nejlepšího vyjednavače s Trumpem na světě, ale momentálně je těžké vidět, že bychom za to dostali něco na oplátku.

Možná Keir už dávno využil svůj nejlepší vyjednávací trumf, když prezidentovi nabídl státní návštěvu hned při prvním setkání. To je jediná věc, kterou od nás Donald kdy opravdu chtěl. Dali jsme mu ji příliš lacino.

Zdroj v angličtině ZDE