Evropa je připravena stát v čele „mnohonárodních síl“ na Ukrajině v rámci mírového plánu USA

16. 12. 2025

 

Návrh byl součástí nového balíčku bezpečnostních záruk, podporovaného Bílým domem, který by mohl znamenat průlom v dosažení mírové dohody mezi Moskvou a Kyjevem, uvedli američtí a evropští lídři. Dodali však, že nadále přetrvávají významné rozdíly ohledně budoucího statusu ukrajinských území okupovaných Ruskem.

Podle návrhu by Ukrajina měla západní podporu k udržení stálé armády o síle 800 000 vojáků, USA by vedly „mechanismus monitorování a ověřování příměří“ s cílem včas varovat před jakýmkoli budoucím útokem a evropské země by rovněž podepsaly „právně platný závazek, podléhající vnitrostátním postupům, přijmout opatření k obnovení míru a bezpečnosti v případě budoucího ozbrojeného útoku“. Evropa by také podpořila přistoupení Ukrajiny k Evropské unii.

Dohoda by Ukrajině fakticky poskytla záruky „podobné článku 5“ organizace NATO, podle dvou amerických úředníků informovaných o jednáních, kteří srovnávají bezpečnostní záruky s těmi, které jsou poskytovány spojencům NATO před zahraničními útoky.

USA představily nový balík na jednáních v Berlíně tento týden s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vysokými diplomaty a bezpečnostními představiteli evropských spojenců. Američtí představitelé uvedli, že věří, že Rusko přijme bezpečnostní záruky předložené na jednáních, což by znamenalo významné snížení požadavků Kremlu na omezení velikosti ukrajinské armády a odporu vůči jednotkám zemí NATO operujícím na Ukrajině.

Americká delegace, kterou vedl americký vyslanec Steve Witkoff a zeť Donalda Trumpa Jared Kushner, uvedla, že Zelenskyj a evropští lídři reagovali pozitivně na nejnovější návrh Bílého domu týkající se bezpečnostních záruk podobných těm, které byly poskytnuty spojencům NATO, a jehož cílem je zabránit Rusku v obnovení invaze v případě dosažení mírové dohody.

„Myslím, že Ukrajinci by vám stejně jako Evropané řekli, že se jedná o nejrobustnější soubor bezpečnostních protokolů, jaký kdy viděli,“ uvedl jeden americký úředník informovaný o jednáních. „Je to velmi, velmi silný balíček. Doufám, že si ho Rusové prohlédnou a řeknou si: ‚To je v pořádku, protože nemáme v úmyslu [znovu zahájit válku].‘ Budeme jim věřit.“

Američtí úředníci odmítli poskytnout konkrétní podrobnosti o tom, co by tento bezpečnostní balíček zahrnoval a kdo by bránil Ukrajinu, pokud by Rusko po dosažení mírové dohody obnovilo invazi. Potvrdili, že USA v rámci dohody nepošlou na Ukrajinu pozemní jednotky.

Německý kancléř Friedrich Merz nicméně v pondělí na tiskové konferenci řekl, že podle něj jsou obě strany nejblíže skutečnému mírovému procesu od začátku rozsáhlé ruské invaze v roce 2022.

„To, co USA v Berlíně nabídly v podobě právních a materiálních záruk, je opravdu značné,“ řekl Merz během společné tiskové konference se Zelenským.

Ukrajinský prezident uvedl, že vítá „plodné“ diskuse, zatímco hlavní kyjevský vyjednavač míru ocenil „skutečný pokrok“ ve druhém kole jednání v Berlíně.

Bezpečnostní záruky jsou považovány za klíčový faktor potenciální mírové dohody. Britský premiér Keir Starmer dříve uvedl, že dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou by selhala, pokud by neobsahovala „robustní“ bezpečnostní záruky ze strany Západu.

„Je opravdu důležité, abychom se tím podrobně zabývali,“ řekl. „[Vladimir] Putin opakovaně ukázal, že pokud uvidí příležitost, bude se vracet pro další.“

Američtí představitelé v pondělí uvedli, že stále jednají o budoucím statusu okupovaných území Ukrajiny v rámci mírové dohody a dodali, že zvažují, aby se tyto oblasti staly „ekonomickou zónou volného obchodu“. Uvedli však, že v otázce kontroly a statusu území obsazených Ruskem přetrvávají značné rozdíly.

„Pokud se nám to podaří vyjasnit, pak se [Rusko a Ukrajina] budou moci skutečně zabývat konečnými otázkami suverenity a zjistit, zda je možné mezi nimi uzavřít dohodu,“ uvedl americký představitel informovaný o jednáních.

Obě strany se také neshodly na budoucím provozu jaderné elektrárny v Záporoží, která se nachází na Ukrajině, ale je pod ruskou kontrolou. Američtí představitelé uvedli, že chtějí, aby si obě strany rozdělily energii vyrobenou elektrárnou „50/50“. Američtí vyjednavači tvrdili, že vyřešili „90 %“ sporů mezi ruskou a ukrajinskou stranou.

Zelenskyj popsal jednání s americkou stranou jako „ne snadná“, ale uvedl, že dosáhli pokroku. Řekl, že Rusko využívá své neúnavné útoky jako páku v jednáních, a poznamenal, že ani jedna elektrárna na Ukrajině nebyla ušetřena útoku.

Rustem Umerov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, se k jednání vyjádřil také optimisticky: „V uplynulých dvou dnech byla jednání mezi Ukrajinou a USA konstruktivní a produktivní a bylo dosaženo skutečného pokroku,“ uvedl.

Umerov na X napsal, že Witkoff a Kushner „velmi konstruktivně pomáhají Ukrajině najít cestu k trvalé mírové dohodě“.

Mluvčí německé vlády dříve uvedl, že Witkoff a Kushner byli také pozváni na pracovní večeři. Witkoff v příspěvku na sociálních médiích uvedl, že „bylo dosaženo velkého pokroku“ poté, co se on a Kushner v neděli setkali se Zelenským na pět a půl hodiny v kanceláři kancléře Merze, aniž by prozradil podrobnosti.

Fotografie zveřejněná Merzovým týmem ho zachycuje, jak sedí vedle Zelenského v gestu solidarity, naproti Witkoffovi a Kushnerovi, ale kancléř se k jejich rozhovorům nepřipojil.

Trump se jeví stále netrpělivější, aby ukončil čtyřleté boje, což se nejprve snažil dosáhnout do konce listopadu, kdy se v USA slaví Den díkůvzdání. Zelenskyj uvedl, že americký prezident si jako termín pro „plné porozumění“ ohledně mírového plánu stanovil Vánoce.

Hledání schůdných podmínek pro ukončení války naráží na velké překážky, včetně sporu o kontrolu nad východní ukrajinskou oblastí Donbas, která je z větší části okupována ruskými silami.

Zelenskyj v neděli vyjádřil ochotu upustit od snahy své země o vstup do NATO, pokud USA a další západní země poskytnou Kyjevu právně závazné bezpečnostní záruky podobné těm, které jsou nabízeny členům aliance.

Rovněž uvedl, že doufá, že Washington přijme zmrazení frontové linie v současné podobě, namísto toho, aby Ukrajina postoupila celý region Donbas, který zahrnuje Doněckou a Luhanskou oblast.

Putin popsal snahu Ukrajiny o vstup do NATO jako významnou hrozbu pro bezpečnost Moskvy a důvod pro zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022. „Tato otázka je samozřejmě jedním z klíčových bodů a je předmětem zvláštní diskuse,“ řekl v pondělí novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dodal, že Moskva očekává od USA briefing o berlínských jednáních, až budou ukončena.

Evropští lídři zdůraznili, že výsledek jednání o Ukrajině ovlivní bezpečnost jejich zemí na desítky let dopředu. Merz o víkendu řekl, že Putinovým cílem je „zásadní změna hranic v Evropě, obnovení starého Sovětského svazu v jeho hranicích“.

„Pokud Ukrajina padne, nezastaví se,“ řekl německý kancléř na konferenci konzervativců v Mnichově.

Rusko popřelo, že by mělo v úmyslu zaútočit na členy NATO.

V Londýně mezitím šéfka britské zahraniční rozvědky MI6 ve svém prvním projevu od nástupu do funkce varovala, že Rusko představuje „agresivní, expanzivní“ hrozbu.

Blaise Metreweli v říjnu nahradila Richarda Moora a stala se první ženou v čele MI6.

Uvedla, že Putin to s ukončením války na Ukrajině nemyslí vážně, a popsala ho jako člověka, který „protahuje jednání“ a přesouvá břemeno konfliktu na vlastní obyvatelstvo.