Evropští lídři začali připravovat obyvatelstvo na válku s Ruskem

17. 12. 2025

Taková prohlášení naznačují vážnou psychologickou změnu v myšlení lídrů evropských zemí, která byla po dvou světových válkách postavena na myšlence mírového soužití a společné ekonomické prosperity.

Dnes, aby byl zajištěna mír, se Evropa musí připravit na válku, aby zadržela Putina, řekl nizozemskému admirálovi Rob Bauer, který donedávna působil jako předseda vojenského výboru NATO. Podle něj tato myšlenka v posledních měsících "začala znít hlasitěji", mimo jiné proto, že data ukazují, že ruský vojensko-průmyslový komplex vyrábí více zbraní, než je nutné pro válku na Ukrajině. To vyvolává obavy, že Rusko může rychleji obnovit svou vojenskou sílu a zaútočit na Evropu dříve, než se dříve předpokládalo. Zatím odhad zněl, že toho bude schopno zhruba na konci desetiletí.

V soukromých rozhovorech se ukazuje, že voliči budou ochotni učinit nezbytné oběti, od zvýšených výdajů na obranu až po obnovení branné povinnosti, pouze pokud budou věřit, že k útoku skutečně dojde. Generální tajemník NATO Mark Rutte na konci minulého týdne přímo řekl: "Jsme dalším cílem Ruska. Rusko přeneslo válku zpět do Evropy. A musíme být připraveni na válku takového rozsahu, jaký zažili naši dědečkové a pradědečkové."

Německý kancléř Friedrich Merz také připomněl 2. světovou válku, když přirovnal Putinovu strategii na Ukrajině ke strategii Adolfa Hitlera v roce 1938, kdy obsadil německy mluvící Sudety v Československu. Velká Británie a Francie se pak dohodly, že Hitlerovi dají Sudety, aby se předešlo plnohodnotné válce, ale to nepomohlo. Začala 11 měsíců po podpisu dohody, která byla v historii nazývána Mnichovskou dohodou.

Merz na stranickém sjezdu v sobotu řekl:

"Pokud Ukrajina padne, on [Putin] nepřestane. Stejně jako [Hitler] v roce 1938 nebyl spokojený se Sudety."

Rusko již vede plnohodnotnou hybridní válku v Evropě, která přesáhla činnost, kterou ruské speciální složky provádějí v době míru. Podle odborníků současná ruská činnost odpovídá "předválečné" fázi, je zaměřena na poškození ekonomiky a šíření zmatku.

Německé zpravodajské služby také podezřívají Rusko, že tato kampaň je částečně přípravou na útok na zásobovací trasy NATO, což by mělo zpozdit nasazení vojsk ve východní Evropě v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy. "Nyní operujeme v prostoru mezi mírem a válkou," řekla v pondělí Blaise Metreweli, nová ředitelka britské zpravodajské služby MI6.

Ve svém prvním veřejném projevu Metreweli varovala před "vážnou hrozbou, kterou představuje agresivní, expanzivní a revizionistické Rusko", které organizuje sabotáže, kybernetické útoky a vypouští drony na kritickou infrastrukturu a vojenské základny. "Export chaosu není selháním, ale charakteristickým rysem ruského přístupu k mezinárodní spolupráci a musíme být připraveni na to, že to bude pokračovat, dokud nebude Putin donucen změnit své kalkulace," řekla.

Evropa už nečelí "válkám z volby", ale s "válkám nutnosti", které budou doprovázeny vysokými lidskými ztrátami, uvedl minulý týden britský náměstek ministra obrany Al Carnes.

Situace je nyní "nebezpečnější, než jsem kdy viděl za celou svou kariéru," řekl britský náčelník generálního štábu Richard Knighton na konferenci v pondělí a vyzval "celou zemi", aby se připravila na odražení ruské agrese:

"Válka na Ukrajině ukazuje Putinovu ochotu zasáhnout sousední státy, včetně civilistů, potenciálně použitím nových a ničivých zbraní, což ohrožuje celé NATO, včetně Velké Británie."

I kdyby byl na Ukrajině uzavřen mír, Rusko zůstane hrozbou pro Evropu, řekl finský premiér Petteri Orpo v rozhovoru pro Financial Times: "Je zřejmé, že [v tomto případě] přesunou své jednotky na naši hranici a na hranici s baltskými zeměmi."

Osm východoevropských zemí, od Finska po Bulharsko, uspořádalo v úterý v Helsinkách konferenci, aby zorganizovaly společnou obranu proti Rusku. Chtějí zajistit přidělení finančních prostředků na tento účel z nového rozpočtu EU, který vstoupí v platnost v roce 2027. Po schůzce plánují lídři vydat komuniké o prioritách, včetně vytvoření systému obrany proti dronům a zajištění rychlého přesunu vojáků a zbraní, řekl agentu Bloomberg obeznámený s tímto tématem.

Evropské země se připravují na konfrontaci, nacvičují přesuny vojsk na východ a obnovují brannou povinnost – některé povinně, jako v pobaltských zemích, jiné stále dobrovolně, jako Německo, Francie, Nizozemsko a Belgie. Pocit úzkosti je ještě umocněn tím, že nová americká administrativa chce omezit vojenskou podporu Evropě a zasela vážné pochybnosti ve Starém světě ohledně závazku vůči spojencům. V nové strategii národní bezpečnosti Washington vnímá Evropu spíše jako protivníka, zatímco má v úmyslu stabilizovat vztahy s agresivním Ruskem.

Zdroj v angličtině: ZDE