Jak je to s 5 % na „zbrojení“?

24. 9. 2025 / Ivan Větvička

čas čtení 5 minut
Několik čtenářů se ozvalo s kritickými připomínkami k článků Ivana Větvičky  "5 % není pětina, soudružko Maláčová", Zde je jeho reakce: 

Pozorní čtenáři článku: 5 % není pětina, soudružko Maláčová! (BL 24. 9.) mne upozornili, že se Česká republika 25. 6. připojila k závazku členských zemí NATO do roku 2035 postupně zvyšovat výdaje na obranu a projekty s obranou související až do výše 5 % HDP. To ale neznamená, že všechny tyto peníze „nacpeme do chřtánu amerických zbrojovek“, jak se nás snaží přesvědčit SOCDEM a jak by se jistě líbilo Donaldu Trumpovi (který v roce 2035 už nebude prezidentem Spojených států). Každá soudná vláda bude nakupovat pokud možno u našich zbrojařů (tj. českých a evropských), čímž podpoří český a evropský průmysl, zaměstnanost, technologický rozvoj… Ze zámoří bychom měli dovážet jenom to, co sami nedokážeme včas a v potřebné kvalitě vyrobit.

A především na samotnou obranu by v roce 2035 mělo jít pouze 3,5 % HDP, zbylých 1,5 % spadá do „výdajů s obranou souvisejících“, tedy například budování nemocnic, kritické infrastruktury (třeba rekonstrukce mostů), ochrany počítačových sítí… (viz např.: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2690762) Tedy na projekty, z nichž budou mít užitek i civilisté v běžném životě. Italové se například pokusí do této kapitoly vměstnat i stavbu mostu přes Messinskou úžinu. (https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nejdelsi-visuty-most-na-svete-povede-na-sicilii-plan-za-337-miliard-korun_2508062310_duk) Jsem zvědavý, jestli jim to projde.

Každopádně, pokud Rusko nezahájí frontální útok na Severoatlantickou alianci, nehrozí, že by již příští vláda musela vydávat 5 % na „zbrojení“. Plán přijatý v rámci NATO nekoliduje se závazkem české vlády přijatým letos v březnu každoročně zvedat výdaje na obranu o 0,2 % HDP ročně, ze současných 2 % na 3 % v roce 2030. Pokud bychom v tomto trendu pokračovali i v následujících letech, požadavek NATO na samotnou obranu splníme kolem roku 2033. Některým z ostatních výdajů bychom se nevyhnuli (rekonstrukce mostů…), ani kdyby se v Rusku dostali k moci pacifisté.

A kolik to je peněz?

A nyní to nejdůležitější: kolik peněz bychom tedy měli zaplatit? Zde je třeba si uvědomit rozdíl mezi hrubým domácím produktem (HDP) a státními výdaji. HDP je celková hodnota služeb a hmotných statků vyrobených za rok vyjádřená v penězích. V případě České republiky je HDP přibližně 3,5 x vyšší, než roční výdaje státu. Takže, pokud jsme v roce 2024 vynaložili ekvivalent 2 % HDP na obranu, ukouslo to 6,5 % z ročních výdajů státu. V roce 2030 by to podle předsevzetí naší vlády mělo být 10,5 % státních výdajů a tento podíl by měl do roku 2035 vzrůst na 12,25 %, abychom splnili závazek vůči NATO. Vyjádřeno v penězích: V loni jsme za obranu utratili přibližně 170 miliard korun (https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ceska-republika-splni-za-rok-2024-zavazek-vydavat-2--hdp-na-obranu-255877/), v roce 2030 by to mělo být přibližně 260 miliard korun (pokud by HDP stagnoval, neodvažuji se odhadovat jeho vývoj, ale doufejme, že HDP poroste, pak by to bylo adekvátně více) a v roce 2035 by to mělo bylo kolem 300 miliard korun při stagnaci HDP.

Je důležité, že výdaje na obranu jsou vázány na procento z HDP a ne na konkrétní částku – jedná se tak o jistotu pro vojáky (která je částečně chráněná proti dopadům inflace) a pro státní pokladnu předvídatelnou zátěž s pojistkou pro případ hospodářského propadu – v takovém případě by adekvátně klesly i výdaje na obranu.

Nezapomínejme také, že část výdajů se nám vrátí – pokud dobře investujeme do rozvoje vlastního zbrojního průmyslu a budeme vyrábět kvalitní zbraně, o které bude zájem v zahraničí, budou u nás nakupovat (třeba nejenom) naši spojenci z NATO, kteří se zavázali investovat do bezpečí svých zemí stejně jako my.

Závěr

V roce 2024 jsme za obranu zaplatili 2 % HDP, což bylo přibližně 7 % ročních výdajů státu. V roce 2030 by to měla být 3 % HDP, tedy 10 % výdajů a v roce 2035 to budou 3,5 %, což bude kolem 12 % státních výdajů. To je více než osmina a nikoli sociální demokracií proklamovaná pětina ročních státních výdajů.

Je to spousta peněz, to nezpochybňuji. Na přelomu tisíciletí bylo účelnější je vynakládat jinak než na obranu. Jenomže svět se během posledního čtvrt století změnil a mezinárodní situace je horší než v klidnějších obdobích studené války. Musíme se přizpůsobit a čelit ruské agresi. Pokud bychom se jí podvolili, vyšlo by to mnohem dráž. Ve sféře vlivu Kremlu jsme už byli. Hospodářství ztrácelo dech, za armádu jsme platili horentní sumy, navíc jsme vlastním vojákům nemohli pořádně velet. A to nemluvím o devastujícím dopadu na kulturu, mezilidské vztahy, životní osudy…

Držet si Rusko od těla se vyplatí.




0
Vytisknout
294

Diskuse

Obsah vydání | 24. 9. 2025