Channel 4 News: "Zabili naši osmiletou dceru"
23. 9. 2025
čas čtení
27 minut
Zoufalí rodiče, jimž Izrael zavraždil osmiletou dceru:
"Po šesti letech sňatku se mi narodila! Byla jsem tak ráda, že jsem ji
měla." Mervat vysvětluje, že Noor měla brzy obdržet certifikát o
absolvování mateřské školy, malý milník, který byl zničen v troskách.
"Říkala jsem ve školce, že to jsou poslední dva dny. Vystavili mi
vysvědčení, že končí ve školce."
Moderátor, Channel 4 News, pondělí 22. září 2025, 19 hodin: Zatímco dalších šest zemí uznává palestinský stát v OSN,
izraelské síly zabily dnes více než 60 lidí v Gaze a vyhrožují, že své útoky
ještě zintenzivní. Dobrý večer z Jeruzaléma. Začátek židovského nového
roku dnes večer začíná pro mnohé zdejší obyvatele v zuřivosti nad
lavinou zemí, které uznávají palestinský stát, zatímco se OSN schází v
New Yorku. Po varováních Británie a dalších zemí, aby nedošlo k
nelegální anexi Západního břehu, se uvnitř vlády Benjamina Netanjahua
ozývají stále silnější hlasy, aby se tak stalo, a podporují jeho vzdorné
tvrzení, že palestinský stát nikdy nevznikne.
Celý
den se v Gaze stupňuje to, co Izrael nazývá válkou a co Komise OSN
nazývá genocidou, protože Izrael ničí všechny budovy, které by mohly být
využity jeho nepřáteli, a nutí obyvatelstvo k přesunu na jih. Za
posledních 24 hodin byly zabity desítky lidí. A dnes večer začíná v New
Yorku francouzsko-saúdská konference, která má nastavit nový kurz směrem
k řešení dvou států. Je v tom nějaká naděje?
Vysíláme z
historického hotelu King David v Jeruzalémě, který byl kdysi sídlem
palestinského mandátu, když tuto zemi spravovala Británie, a který byl v
roce 1946 vyhozen do vzduchu militantními sionisty, které Winston
Churchill označil za teroristy. V příštích hodinách se očekává, že se
Francie a dalších pět zemí EU připojí k Velké Británii, Austrálii a
Kanadě a uznají palestinský stát. Cílem je udržet řešení dvou států v
naději na zajištění míru pro obě strany. Pro obyvatele města Gaza však
není úlevy, protože Izrael pokračuje ve své letecké a pozemní ofenzivě.
Náš zahraniční korespondent Paraic O'Brien podává zprávu.
Reportér: Je důležité, že vzdálené národy uznávají palestinskou státnost na globální scéně. A zároveň, když se podíváme blíže, vidíme palestinského otce a matku v Gaze, kteří si uvědomují, že jejich osmiletá dcera je někde v troskách budovy, kde bydleli. Před geopolitickými událostmi, před izraelským leteckým útokem těsně po poledni, bylo varování, že tato budova, sídlo charitativní organizace Medical Relief, bude terčem útoku, což se také stalo. Současně však byl zasažen i dům rodiny Al-Shawa. Mervat Dalul a její manžel Nadal se snaží najít uvnitř svou dceru.
"Po šesti letech sňatku se mi narodila! Byla jsem tak ráda, že jsem ji měla." Mervat vysvětluje, že Noor měla brzy obdržet certifikát o absolvování mateřské školy, malý milník, který byl zničen v troskách. "Říkala jsem ve školce, že to jsou poslední dva dny. Vystavili mi vysvědčení, že končí ve školce."
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že od začátku války bylo zabito přes 65 000 obyvatel Gazy, více než 165 000 bylo zraněno, a to ne všechny při leteckých útocích, ale také v důsledku sekundárních podmínek na okraji tohoto konfliktu. Britský lékař Paul Ransom dnes popsal pouze dva z nich při své vizitě v Gaze.
Lékař: „Byly tam dvě starší dámy, které upadly, jedna před třemi měsíci a druhá před týdnem, a zlomily si kyčle. A není žádný materiál ani vybavení, aby se dala provést operace a zloeěné kyčle se daly spravit. Takže nemohou chodit, leží v posteli.“
Reportér: Tyto letecké útoky probíhají souběžně s izraelským pozemním vpádem do města Gaza, který byl zahájen minulý týden. Hamás uvedl, že rukojmí byli rozptýleni po těchto městských čtvrtích. Jedná se o zlověstnou taktiku, jejímž cílem je zastavit postup a upevnit vnitřní odpor proti válce v Izraeli.
Vojenské síly Hamásu v Gaze jsou chronicky vyčerpané, ale stále jsou přítomné a vědí, jak prosadit svou autoritu, zejména pokud jde o děsivé komunikace.
Toto video, které bylo včera nahráno na sociální média, ukazuje, jak militanti Hamásu popravují tři muže obviněné ze spolupráce s Izraelem. Skupina se snaží potlačit rostoucí výzvu jiných palestinských milicí, které podle ní pracují proti ní s podporou Izraele.
Vidíme děti bez rodičů, které hledají jídlo v troskách Gazy.
Tisíce kilometrů od ulic města Gaza se v New Yorku schází Valné shromáždění OSN. Francie se chystá připojit k Británii, Kanadě, Austrálii a dalším zemím a formálně uznat palestinský stát. Benjamin Netanjahu to o víkendu popsal jako odměnu za činy Hamásu.
Netanjahu: „Mám jasnou zprávu pro ty vůdce, kteří uznávají palestinský stát po hrůzném masakru 7. října. Dáváte obrovskou odměnu terorismu. A mám pro vás ještě jednu zprávu. To se nestane.“
Reportér: Dnes odpoledne v Gaze Mirvat a Nadal Dalulovi ztichli. Nemají už sílu na hlasité řeči ani velká gesta. Zoufalé pátrání po jejich dceři v troskách skončilo. Začíná pomalý proces vyrovnávání se s její smrtí.
* * *
Reportérka: No, za tři hodiny začne důležité zasedání Valného shromáždění o uznání palestinského státu. Zasedání povede francouzský prezident Emmanuel Macron a saudský vůdce Mohammed bin Salman se připojí prostřednictvím videokonference. Viděli jsme, že i jiné země, včetně Velké Británie, hovoří o své podpoře palestinského státu, ale ve skutečnosti jsou to Francouzi a Saúdové, kdo tento proces řídí. Nyní to bude poněkud kontroverzní. Německo a Itálie se tomuto tématu vyhýbají s tím, že není vhodná doba, a USA a Izrael budou toto zasedání aktivně bojkotovat. Emmanuel Macron se bude snažit argumentovat s ohledem na to, že se jedná o komplexní mírový plán pro budoucnost, že jde o bezpečnost Izraele i Palestiny, že jakékoli diplomatické kanály budou otevřeny s Palestinskou samosprávou, a nikoli s Hamasem.
Stejné argumenty, s nimiž se včera potýkal Keir Starmer, ale je zřejmé, že je pro ně v tuto chvíli obtížné je předložit. Stojí za zmínku, že 137 zemí již uznává palestinskou státnost, ale je opravdu významné, že to dělají Velká Británie a Francie, protože jsou dvěma z pouhých pěti členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta, takže z těchto pěti zemí pouze USA neuznávají palestinskou státnost.
Guterres: „V tuto chvíli jsou principy Organizace spojených národů napadeny jako nikdy předtím. Zatímco se scházíme, civilisté jsou terčem útoků a mezinárodní právo je pošlapáváno v Gaze, na Ukrajině, v Súdánu a jinde.“
Moderátor: A co Američané?
Reportérka: Američané v této věci neustupují. Marco Rubio, ministr zahraničí, tvrdí, že to situaci nepomůže, ale naopak ji může zhoršit. Říká, že tento argument přednesl spojencům, včetně Velké Británie a Yvette Cooperové, britskou ministryni zahraničí, se kterou se setkal při státní návštěvě minulý týden. Je však opravdu významné, že se v této věci proti USA staví tolik zemí a zdůrazňují tento bod. Myslím, že je to symbolicky velmi významný moment, ale je tu i další otázka, a to praktická: Co to vlastně znamená? Když o tom mluvím s odborníky, říkají, že je to symbolicky důležité, ale vzhledem k situaci na místě to prakticky nebude mít velký význam.
Moderátor: Díky, Anushko. Dobře, Secundere, má to tady nějaký význam?
Reportér: Podívejte, Krishi, začínáme mít trochu lepší představu o tom, jaká by mohla být reakce Izraele na tato prohlášení o uznání. Premiér Netanjahu říká, že reakce přijde, až se vrátí z Ameriky a setká se s prezidentem Trumpem. Nyní je premiér Netanjahu pod tlakem svých krajně pravicových koaličních spojenců, vlastně i ze své vlastní strany, aby anektoval významné části okupovaného Západního břehu. Ale pokud tak učiní... a zdá se, že s tím ideologicky souhlasí, bude to znamenat významný diplomatický odpor ze strany Evropy a arabských států, včetně, co je zásadní, arabských států, které jsou součástí Abrahamových dohod, jako jsou Spojené arabské emiráty. A tyto Abrahamovy dohody, normalizující vztahy s Izraelem, jsou prezidentem Trumpem a premiérem Netanjahuem považovány za jeden z jejich největších úspěchů.
Posledních několik dní jsem strávil cestováním po okupovaném Západním břehu a mluvil jsem tam samozřejmě s Palestinci, na území, které je nedílnou součástí jakéhokoli palestinského státu. Všichni, s nimiž jsem mluvil, si samozřejmě mysleli, že uznání Palestiny je pozitivním krokem, ale vzhledem k tomu, jak se rozšiřují osady a jak se stupňuje násilí ze strany osadníků, byla celková nálada velmi ponurá. Upozornění: naše reportáž obsahuje jeden případ urážlivého jazyka.
I když západní lídři psali své projevy uznávající palestinský stát. Jde o to, že svět říká, že už toho bylo dost. Chceme mír a bezpečnost na Blízkém východě. Tady na okupovaném Západním břehu izraelská vláda a radikální osadníci dělají vše, co mohou, aby tuto možnost zmařili. Cestovali jsme po celém území. Mezi hromadami trosek rozesetými po celé vesnici jsou malé připomínky domů, které zde kdysi stály. Ibrahimův dům byl posledním, který izraelské síly zbouraly. Je to jeho třetí dům, který viděl před svýma očima zbořit. To, co se rodině podařilo zachránit, leží vedle trosek jejich bývalého domova. Toto byl okamžik, kdy byl zničen, v rámci zintenzivněné izraelské kampaně demolice.
Podle dohod z Osla byla okupovaná Západní břeh Jordánu dočasně rozdělena na různé části.
Nacházíme se v oblasti známé jako Area C ve vesnici Farosh Beit Dajan. Venkovské palestinské oblasti, jako je tato, a izraelské osady jsou pod úplnou izraelskou kontrolou. Procházka touto vesnicí připomíná sérii leteckých útoků. Tady vidíte zbořený dům, tam další, a tamhle ještě dva. Zjevně je to proto, že tyto domy byly postaveny bez správných povolení. Ve skutečnosti je to proto, že Izrael Palestincům tato povolení v podstatě nikdy neuděluje, a mnozí se domnívají, že skutečným důvodem je snaha vyhnat Palestince z této země. Formální připojení oblasti C je hlavním cílem mnoha členů pravicové vlády premiéra Netanjahua. S pokračující podporou USA neprojevuje žádnou ochotu ke kompromisu s Palestinci. Zde Netanjahu slavnostně zahájil novou, obzvláště kontroverzní expanzi osad. Projekt E1 by protnul střed Západního břehu, což by Palestincům ještě více ztížilo cestování přes něj, a propojil Jeruzalém s izraelskou osadou Male Adomim.
Benic Israel je bývalý starosta a oddaný odpůrce palestinské státnosti.
„Tato země patří Izraeli. Žijeme...“
To však mezinárodní společenství nepřijímá a neslyší.
„Věřím tomu, čemu věří lidé. Tato země nám byla slíbena v Bibli.“
Izrael se zdá být na cestě k tomu, aby se stal... něčím jako globálním vyvrhelem, rozhodně v Evropě.
„Setkal jsem se s mnoha poslanci ze všech zemí a oni se opravdu, opravdu bojí toho, co se tam děje. Je tam mnoho muslimů. Když někdo kandiduje na premiéra nebo prezidenta, bude se přiklánět k Palestincům, protože potřebuje jejich hlasy.“
Myšlenka, že prezident Macron a premiér Keir Starmer uznávají palestinský stát kvůli muslimské menšině ve svých zemích, je jako konspirační teorie krajní pravice. To je směšné.
„Myslíte si, že Macron bude znovu zvolen? Ne. Protože lidé, občané, lidé po celé Evropě, si nyní začínají uvědomovat, jakou škodu způsobují svým zemím. A nyní vychovávají nové lidi, nové skupiny, nové strany.“
Reportér: Ne všichni zde jsou tak ideologičtí. Mnohé z těchto větších osad lákají levnější bydlení, ale odpor proti palestinskému státu je velmi rozšířený. A nejradikálnější osadníci, podporovaní mocnými politickými spojenci, budují nové osady po celém Západním břehu v nebývalém tempu a často násilně vyhazují Palestince.
„Odtud je to opravdu vidět. Vidíte, že tohle je pět měsíců staré.“
Drawer Etkez je levicový izraelský aktivista, který vede kampaň proti osadám.
Už dříve byly pokusy o založení, ani nevím, kde je rozebrali, ale tentokrát, víte, s touto vládou je možné všechno.
Jsme kousek od palestinského města Jericho. Městské části Západního břehu, známé jako oblast A, spravuje Palestinská samospráva. Zatímco v oblasti B mají Palestinci civilní kontrolu, Izrael je zodpovědný za bezpečnost.
Západní lídři uznávají palestinský stát. Zůstává tato možnost otevřená i přes přítomnost osadníků?
„Ne, podívejte se na mapu. To je přesně to, co Izrael záměrně dělá na Západním břehu už desítky let. A to, co vidíme teď, je jen nejextrémnější období této politiky.“
Od jiných Izraelců slýcháte, že když jsme se v roce 2005 stáhli z Gazy, dostali jsme Hamás. Pokud uděláme totéž na Západním břehu, skončíme tady stejně.
Je to možné. Je to možné. Hamás je součástí palestinské společnosti. Nevím, co se stane."
Chci skutečnou odpověď.
„Je to možné.“
Ale stále si myslíte, že je to správná věc.
„Věnuji svůj život osídlení této oblasti, protože si myslím, že s apartheidem není možné najít žádné řešení. Správně. To neznamená, že vím, jaké bude řešení.“
Reportér: Většina Izraelců se nezaměřuje na politické řešení. Zaměřují se na potlačení jakýchkoli známek militantní činnosti. Když došlo k výbuchu namířenému proti izraelskému tanku, vojáci vtrhli do palestinského města Tulkarem a zatkli stovky mužů. Politika kolektivního trestání vedla Izrael k násilnému přetvoření geografie v některých z nejhustěji osídlených palestinských oblastech. Toto je jeden ze tří uprchlických táborů na okupovaném Západním břehu, které byly převzaty izraelskou armádou a všichni jejich obyvatelé byli vyhnáni. Armáda zbourala desítky domů, aby vytvořila nové, širší silnice, jako je ta, kterou vidíte tamhle. Bylo nám řečeno, že je příliš nebezpečné přiblížit se. V táborech žili lidé, které Palestinci nazývají bojovníky odporu. Izrael je nazývá teroristy. Žily zde také tisíce obyčejných rodin, jako Aza a její dcera Joanne. Obyvatelé tábora byli potomky uprchlíků, kteří byli během krvavého zrodu státu vyhnáni válkou z území dnešního Izraele.
* * *
Moderátor: Se mnou je nyní Jamal Zahalka, arabsko-izraelský politik, který byl vůdcem levicové Arabské nacionalistické strany Balad, členem Knessetu a nyní je akademikem. Benjamin Netanjahu včera večer řekl, že palestinský stát nikdy nevznikne, vždy proti tomu pracoval a bude rozšiřovat osady. To je nemožné, že?
„Pokud nechce palestinský stát, pojďme tedy k státu pro dva národy, binacionálnímu státu. Po celé Palestině, Izraeli, jeden stát pro dva národy s rovnými právy pro skupiny i jednotlivce. A myslím si, že to není pan Netanjahu, kdo rozhoduje, zda to bude národní stát, palestinský stát, nebo ne. Není to izraelský Kneset. Izraelský Kneset nemá právo rozhodovat o tom, že palestinskému lidu budou upřena jeho práva.“
Správně, ale pokud se na místě rozšiřují do této osady E1, mohou získat větší kontrolu nad Západním břehem. Znamená to, že je to prakticky nemožné?
„Ne, nic není nemožné. Izrael se stáhne ze Západního břehu a budovy a osady budou využity pro Palestince.“
To bude konečné řešení.
„Ano, doufám, že bychom měli v této zemi nastolit spravedlnost, protože Svatá země si zaslouží spravedlnost pro všechny lidi, Palestince i Izraelce.“
Myslíte si tedy, že nějaká mezinárodní diplomacie, uznání palestinského státu, který v současné době neexistuje, pomáhá?
„Teď to nepomáhá zastavit válku v Gaze, zastavit krveprolití v Gaze, zastavit zabíjení dětí, žen, ničení města Gaza.“
Takže je to ničení?
„Ano, ano, je to tak, nemůžete nechat někoho ležet na zemi a říct mu: Slibuji ti, že v budoucnu budeš mít krásný dům. Nejprve mu musíte pomoci přežít. To je to, co potřebujeme. Jsem si jistý, že drtivá většina Britů chce, aby tato válka skončila, aby skončilo utrpení Palestinců, zabíjení dětí a genocida. A myslím, že britská vláda by měla něco udělat, ne nám něco slibovat.“
Myslíte si, že všechny tyto vlády by mohly udělat mnohem víc, než dělají, a skutečně přinést změnu? Co by mohly udělat?
„Vím, že Velká Británie sama to nedokáže, Spojené království samo něco takového nedokáže. Ale proč ne? Britská vláda má iniciativu vytvořit mezinárodní koalici, která zastaví válku.“
Jak?
„Existuje mnoho zemí, které chtějí zastavit válku. Společně se rozhodnou vyvinout tlak na izraelskou vládu a izraelská vláda se vzdá. Řeknu vám něco o panu Netanjahuovi. Není tak silný. V minulosti se vždy vzdal, pokud na něj byl vyvíjen silný tlak. Nemůže pokračovat v tom, co dělá, pokud je na něj vyvíjen tlak.“
Dnes večer se objevily zprávy, že Hamás učinil Trumpovi novou nabídku, že propustí polovinu rukojmích, které drží, výměnou za 60denní příměří. Není to jen protahování? To také nepomůže.
„Myslím, že všichni, mnoho lidí se snaží něco udělat. Arabské státy se snaží udělat něco, co zastaví válku, i kdyby jen na 60 let, a pak dojít k závěru, že celá válka skončí, ne jen dočasné příměří. Myslím, že Hamas je připraven udělat mnoho ústupků, pokud s nimi budou jednat a budou mluvit o ujednání pro den po ukončení války.“
Pane Zahalko, moc vám děkuji.
Moderátor: Hovořil jsem s Yakovem Katzem, bývalým šéfredaktorem Jerusalem Post, a Anshelem Pfefferem, izraelským korespondentem časopisu Economist, který napsal biografii Benjamina Netanjahua. Nejprve jsem se Anshela Pfeffera zeptal, jaký vliv má podle něj veškerý tento diplomatický tlak na izraelskou vládu.
„Stejně jako tato velmi symbolická gesta existuje i jejich protějšek v podobě izraelských nacionalistů, kteří také chtějí symbolická gesta, kteří také chtějí reakci v duchu národní hrdosti. A k tomu vede jen jedna cesta, a tou je anexe Západního břehu a prohlášení světu: teď jste uznali palestinský stát. Žádný palestinský stát nebude. Anektujeme Západní břeh.“
To má Ben-Gvir na mysli, když říká, že chce protiopatření. Je velmi těžké je od sebe odlišit, ale téměř každý ministr ve vládě, včetně ministrů Likudu, se vyjádřil, že odpovědí na tuto situaci by měla být anexace Západního břehu. To Netanjahua vystavuje velkému tlaku, protože pro něj je opravdu důležité, co se děje doma, kde jsou lidé, kteří ho mohou odvolat.“
Jakub, co je v sázce, pokud to udělá?
„Myslím, že pokud by Netanjahu přistoupil k anexi jakékoli části Západního břehu, přerušilo by to všechny vazby s Emiráty. Abrahamovy dohody by v podstatě, nevím, zda by byly zcela zrušeny, ale přestaly by létat lety do Izraele ze Spojených arabských emirátů. Došlo by k úplnému zmrazení všech vztahů mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a pravděpodobně i Marokem.“
A Trump to nechce.
„A Trump to samozřejmě nechce. A také by to způsobilo potíže Trumpovi, který směřuje k potenciálním volbám v polovině funkčního období.“
Ale pokud jde o pokračování zabíjení v Gaze, znamená to pro něj nějaký tlak, aby změnil politiku?
Myslí si izraelský lid: „Počkejte, všichni naši spojenci nám říkají, že se mýlíme?“
„Většina izraelské veřejnosti, zejména lidé z levice, se snaží vykreslit to jako velký neúspěch Netanjahua. Ztratil svět. Válku vede příliš dlouho. Nezohlednil politické dopady a diplomatickou izolaci. Ale existuje i úplně jiný příběh, který prosazuje pravice a který jeho voliči přijímají. A to, že jde o antisemitismus. Stejně jsou proti nám. Nechtějí, abychom vyhráli válku proti Hamásu. Musíme Hamás zničit. Musíme pokračovat v boji, abychom dostali zpět rukojmí. A to se zdá být přijatelnější, rozhodně v rámci jeho voličské základny, o kterou se zajímá nejvíc.“
Pokud si myslíte, Anshule, že by to mohl být způsob, jak zabíjení zpomalit nebo zastavit, jsou prostě naivní?
„Uvidíme za týden. Mluvíme o tom, že zbývá sedm dní do setkání Netanjahua s Trumpem v Bílém domě. Je docela pravděpodobné, že se setká například s odporem Trumpa ohledně Íránu, který mu řekne, aby nyní neútočil na Írán a nepřipojoval si území, protože nechce ohrozit jeho Abrahamovy dohody. Ale pak Trump možná řekne: „Dobře, v Gaze můžete prozatím pokračovat ve válce.“ Netanjahu bude muset velmi citlivě balancovat, aby se pokusil získat co nejvíce v těchto otázkách, které jsou důležité pro něj a především pro jeho politickou základnu. Od Trumpa.“
Jakove, slyšeli jsme Netanjahua mluvit o Izraeli jako o Spartě, víte, jako o soběstačném, izolovaném státě, který nepotřebuje přátele, kromě Američanů. Je to opravdu to, co jsou Izraelci připraveni akceptovat, být státem vyvrhelů?
„Ne, Izrael to nechce. Izrael je země, která se považuje za západní národ. Jsme liberální demokracie. Považujeme se za součást Evropy a Spojených států amerických, co se týče obchodu, hospodářství a kulturních vazeb. Ne s Východem a ne s tímto regionem. A proto Izraelci chtějí být součástí světa. A ta vize, kterou Netanjahu nastínil, Izraelce vyděsila, takže se musel rychle snažit situaci napravit, uspořádat další tiskovou konferenci a pokusit se Izraeli vysvětlit, co vlastně myslel. Ale ve skutečnosti jde podle mě méně o ekonomické dopady. Spíše šlo o vizi Izraele, že se zde budeme schovávat, navždy bojovat a nebudeme mít vazby a přátele po celém světě. To je něco, co průměrný Izraelec nechce vidět.
Nyní, pokud je úplná, přímá anexe najednou nepravděpodobná, existují kroky, které může podniknout, aby zajistil větší bezpečnost, kontrolu a převzal větší moc.
"Uvidíme, jak budou postupovat dál. Existují tisíce osad a byly schváleny další osady. Došlo k eskalaci na Západním břehu, ne tak velké jako v Gaze, ale stále významné eskalace v některých částech Západního břehu, mnohem větší nasazení. Takže teď musíme něco vymyslet. Jedním ze symbolických nápadů je, že právě stojíme vedle francouzského konzulátu tady v západním Jeruzalémě. Slyšel jsem některé izraelské úředníky říkat, že možná prostě řekneme Francouzům: „Promiňte, pokud uznáte Palestinu, otevřete si velvyslanectví v Ramalláhu a zavřete své místo, a Francouzi z toho budou velmi nešťastní. Ale to jsou takové polovičaté nebo symbolické kroky. Problémem je, že je zatížen touto mesiášskou koalicí, jejíž členové, i když jsou menšinou mezi Izraelci, jsou přesvědčeni, že na nás nyní spočívá Boží ruka a že toto je historický okamžik, kdy božský běh dějin vede k úplné anexi celé země Izrael. A on se musí vypořádat s těmito blázny, protože to nejsou jen blázni na okraji společnosti, jsou to členové jeho vlastní vlády.“
A tak nakonec, pokud Evropané, Australané, Kanaďané a Palestinci podléhají pokušení myslet si, že poslední dva týdny, kdy komise OSN prohlásila genocidu a mnoho lidí s tím souhlasilo, vědci, formální uznání palestinského státu, to vše vytváří určitou dynamiku, žijí v jiném světě.
215
Diskuse