Francie uznala Palestinu a vyzvala k vyslání sil OSN do Gazy

23. 9. 2025

 
Mezitím se arabští a muslimští vůdci chystají setkat s Donaldem Trumpem v New Yorku, aby projednali svůj samostatný plán na stabilizační síly v Gaze, zatímco Francie se připojila k Velké Británii, Kanadě a Austrálii v uznání Palestiny jako státu.

Uznání Palestiny Francií a pěti dalšími státy se později dramaticky odehrálo na půdě Valného shromáždění OSN, kde Francie a Saúdská Arábie společně předsedaly summitu, na kterém se diskutovalo o budoucnosti řešení dvou států, cestovní mapě k míru, kterou Benjamin Netanjahu prohlásil za slepou uličku.

António Guterres, generální tajemník OSN, ve svém projevu řekl, že státnost je pro Palestince „právem, nikoli odměnou“.

„Nic nemůže ospravedlnit hrůzné teroristické útoky Hamásu ze 7. října ani zajetí rukojmí,“ řekl. „A nic nemůže ospravedlnit kolektivní trestání palestinského lidu.“

Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon zesměšnil zasedání jako „trapný politický cirkus“ a USA varovaly své spojence, že uznání Palestiny by mohlo vést k „vzájemné“ reakci Izraele, což by mohlo vyústit v závažnou diplomatickou krizi, když se světoví lídři scházejí v New Yorku u příležitosti 80. výročí OSN.

Izrael varoval, že by na uznání Palestiny mohl reagovat anexí Západního břehu, přičemž se odvolává na tvrzení Hamásu, že uznání Izraele jeho spojenci je vítězstvím teroristické skupiny.

„Nic také nemůže omluvit vývoj na Západním břehu, který představuje existenční hrozbu pro řešení dvou států,“ řekl Guterres. „Neustálá expanze osad, plíživá hrozba anexe, zintenzivnění násilí v osadách – to vše musí přestat.“

Francie uvedla, že plán na vytvoření stabilizačních sil by marginalizoval Hamás tím, že by skupinu odzbrojil a vyloučil z moci.

Návrh zahrnuje síly pod mandátem OSN, které by zajišťovaly bezpečnost v Gaze, dohlížely na odzbrojení Hamásu a pomáhaly s výcvikem policejních sil Palestinské samosprávy (PA).

Diplomatické úsilí se odehrálo v New Yorku, zatímco Izrael v pondělí zintenzivnil útoky na město Gaza. Podle zpráv bylo na území zabito 37 Palestinců, z toho 30 v Gaze. Izrael minulý týden zahájil ofenzivu proti údajným 3 000 bojovníkům Hamásu, kteří se skrývali ve městě, a ignoroval mezinárodní humanitární obavy.

Arabská liga v červenci prohlásila, že Hamás nesmí nadále hrát žádnou roli ve vládě a že moc musí být předána nově zvolené PA, která bude vládnout v Gaze, na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Hamás bude muset odevzdat své zbraně této autoritě.

Setkání s Trumpem, naplánované po jeho projevu před Valným shromážděním OSN, je nejbezprostřednějším kontaktem mezi Bílým domem a arabskými státy ohledně plánů pro Gazu po příměří od jeho druhého zvolení prezidentem.

Trump by měl v úterý pronést agresivní projev, v němž odsoudí „globalistické instituce“, které podle něj „výrazně narušily světový řád“, uvedla mluvčí Bílého domu na briefingu.

Očekává se také, že americký prezident se setká s představiteli Turecka, Spojených arabských emirátů, Egypta, Kataru a Saúdské Arábie. Nic z toho, co prezident dosud udělal, nenasvědčuje tomu, že by sdílel názor států Perského zálivu, že PA je životaschopnou alternativou k Hamásu nebo že by měla být považována za partnera pro mír. Uvalil sankce na představitele PA a zakázal 89letému Mahmúdu Abbásovi, jejímu vůdci, přijet do New Yorku, aby promluvil před OSN.

Arabští představitelé vidí v tomto setkání příležitost přimět Trumpa, aby se vyjádřil, zda podporuje návrhy Arabské ligy ohledně budoucnosti Gazy, nebo dokonce variantu, kterou mu předložila pracovní skupina vedená bývalým britským premiérem Tonym Blairem a Jaredem Kushnerem, zetěm prezidenta. Ani jeden z plánů na obnovu nenavrhuje hromadné vyhnání Palestinců, což je návrh, který Trump občas zdánlivě podporoval. Blairův plán jasně nepodporuje PA jako dlouhodobého správce Gazy.

Arabské státy pravděpodobně budou trvat na tom, že se nepřipojí k žádné mezinárodní síle, pokud nebude reformované PA přidělena budoucí role. Chtějí také plán na budoucnost dvou států, který vylučuje další izraelské osady nebo anexi Západního břehu.

Velká Británie v neděli uznala palestinský stát prozatímně založený na hranicích z příměří z roku 1949, neboli „zelené linii“, mezi Izraelem, Západním břehem a Gazou před jejich dobytím v roce 1967.

PA, která vykonává omezenou občanskou správu na Izraelem okupovaném Západním břehu a byla v roce 2007 vyhnána z Gazy hnutím Hamás, prohlásila, že je připravena spravovat Gazu a Západní břeh s mezinárodní podporou.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu trvá na tom, že Izrael si musí zachovat celkovou bezpečnostní kontrolu vedle civilní správy vedené Araby. Ostatní členové jeho pravicové koalice však chtějí Gazu anektovat. Izrael přivedl PA téměř k bankrotu tím, že zadržuje měsíční převody příjmů.

Lana Nusseibeh, ministryně zahraničních věcí SAE, uvedla, že anexe Západního břehu by pro SAE představovala červenou čáru, protože „by zasáhla jádro toho, čeho se snaží dosáhnout Abrahamovy dohody“. SAE podepsaly dohody – vyjednané Trumpem za účelem normalizace vztahů mezi Izraelem a arabskými státy – v roce 2020 výměnou za to, že Izrael neanektuje Západní břeh.

Vedoucí představitelé SAE, kteří se snaží prezentovat jako  země budoucnosti, nenaznačili, že by od dohod odstoupili, ale místo toho uvedli, že plány na větší regionální integraci skončí.