Čína spaluje uhlí rekordně vysokým tempem

27. 8. 2025

Podle nové zprávy o výzkumu životního prostředí Čína mezi lednem a červencem 2025 spálila v elektrárnách více uhlí než kdykoli od roku 2016, a to navzdory masivní kapacitě obnovitelných zdrojů.

Zpráva publikovaná Centrem pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA), nezávislou výzkumnou organizací kvality ovzduší se sídlem ve Finsku; a Global Energy Monitor (GEM), americkou energetickou analytickou společností, uvádí, že Čína v prvních šesti měsících roku 2025 uvedla do provozu 21 gigawattů (GW) uhelné energie.

To je nejvyšší pololetní úroveň za devět let. Zpráva CREA/GEM také uvádí novou výstavbu a opětovné spuštění stávajících uhelných elektráren o celkovém výkonu 46 GW a navrhované projekty s kapacitou výroby dalších 75 GW.

Předpokládá se, že celkový předpokládaný výkon uhelných elektráren dosáhne v roce 2025 80-100 GW.

Uhlí v současné době představuje polovinu čínské energetické produkce, což je pokles ze tří čtvrtin v roce 2016.

Čína, druhá největší ekonomika světa, je také největším producentem skleníkových plynů na světě.

Čína instaluje obrovské množství obnovitelných zdrojů, snižuje celkové emise

Paradoxně k tomuto prudkému nárůstu spotřeby uhlí dochází v době, kdy Čína masivně rozšiřuje kapacitu obnovitelných zdrojů, což nyní pokrývá růst poptávky po elektřině. Například solární kapacita v prvních šesti měsících roku 2025 vyskočila o 212 GW.

Jen v letošním roce je země na dobré cestě k instalaci dostatečného množství nové obnovitelné energie, aby pokryla energetické potřeby Německa a Velké Británie dohromady.

Německo podle své Spolkové agentury pro sítě přidalo v roce 2024 do své sítě zhruba 20 GW obnovitelných zdrojů, čímž se celkový počet zvýšil na 190. Čína jen v roce 2025 přidá 500 GW nové větrné a solární energie.

Tlak Pekingu vedl k meziročnímu poklesu emisí o 1 %. Podle britského klimatického a energetického webu Carbon Brief přesto hrozí, že zvýšená závislost Číny na uhlí zhatí její snahu o snížení emisí plynů.

"Navzdory rychle se měnící kapacitě a výrobnímu mixu nevykazuje výstavba uhelných elektráren v Číně žádné známky polevování," napsala CREA.

"Rozvoj uhelné energetiky v Číně... nevykazuje žádné známky zmírnění, což ponechává emise na vysoké úrovni a uchytí uhlí v systému pro nadcházející roky," zopakovala Christine Shearer, výzkumná analytička společnosti GEM a spoluautorka zprávy.

"Mocné uhelné zájmy" Číny ohrožují klimatické cíle

V roce 2021 čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že bude "přísně kontrolovat" uhelný průmysl, aby jej mezi lety 2026 a 2030 "postupně zastavil".

Navzdory Siovu slibu, že do roku 2020 do konce roku 2025 odstraní z čínských rozvodných sítí 30 GW uhlí, byl odstaven pouze 1 GW.

Autoři CREA zmiňují "mocné uhelné zájmy" a varují, že tyto zdroje vytlačují obnovitelné zdroje tím, že si zajišťují "dlouhodobé kontrakty a platby za širokou kapacitu", což jim umožňuje "udržet mnoho elektráren v chodu s vysokým výkonem".

Si Ťin-pching řekl, že před listopadovým klimatickým summitem COP30 v Brazílii oznámí čínský národní závazek ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2035.

Podrobnosti se očekávají také poté, co Komunistická strana Číny v nadcházejících měsících zveřejní podrobnosti 15. pětiletého plánu na období 2026 až 2030.

Zdroj v angličtině: ZDE