S oteplováním klimatu se po celém světě šíří dlouhodobě ochromující virus, který se přenáší komáry

20. 8. 2025

 

Světová zdravotnická organizace varuje, že současné vzorce přenosu připomínají globální epidemii, která před 20 lety nakazila 500 000 lidí a přispěla k nárůstu nových zdravotních postižení.

Ačkoli je chikungunya zřídka smrtelná, způsobuje nesnesitelné a dlouhodobé bolesti kloubů a slabost.

Co je chikungunya a jak je nebezpečná?

Chikungunya je virus ze stejné rodiny jako virus Zika a horečka dengue. Chikungunya přenášejí dva různé druhy komárů, Aedes aegypti a Aedes albopictus. Čtyři až osm dní po bodnutí se u člověka mohou objevit příznaky, jako je horečka, bolesti kloubů a vyrážka.

Na rozdíl od infekcí dengue a Zika, které jsou většinou bez příznaků, chikungunya způsobuje onemocnění u většiny nakažených osob. Ve vzácných případech může chikungunya způsobit smrt malých dětí a starších dospělých.

„Úmrtnost je nízká, ale chikungunya nás velmi zajímá, protože lidem způsobuje měsíce nebo dokonce roky trvající bolesti,“ řekl Scott Weaver, odborník a vědecký ředitel Galveston National Laboratory v Texasu.

Dodal: „To má nejen individuální, ale i sociální dopady, jako je zatížení zdravotnických systémů, ekonomický dopad, poptávka po pečovatelích a mnoho dalších věcí.“

Chikungunya je často zaměňována za dengue, která zpočátku vyvolává stejné příznaky.

Příznaky dengue obvykle vymizí během jednoho až dvou týdnů; příznaky chikungunya se u až 40 % nakažených lidí stávají chronickými a vyvolávají bolesti kloubů trvající měsíce nebo roky.

Kdo je ohrožen?

Do konce roku 2024 byl přenos viru hlášen v 199 zemích na všech kontinentech kromě Antarktidy.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v oblastech, kde se vyskytují komáři přenášející virus, žije 5,6 miliardy lidí. Tito komáři bodají během dne a živí se lidmi, kteří jsou v práci, ve škole nebo v autobuse.

Klimatické změny podporují šíření komárů přenášejících chikungunya dvěma způsoby. Teplejší a vlhčí prostředí poskytuje vhodnější podmínky pro jejich život. Extrémní povětrnostní jevy mohou způsobit větší rozmnožování komárů při povodních nebo vysídlení lidí, kteří se shlukují v oblastech se špatným zásobováním vodou a hygienickými podmínkami.

Komár Aedes albopictus v posledních letech výrazně rozšířil svou přítomnost v Evropě: tento hmyz byl nalezen v Amsterdamu a Ženevě. V Jižní Americe přenáší virus komár Aedes aegypti, kterému se daří v chudých čtvrtích rychle rostoucích měst s nedostatečným zásobováním vodou.

„V USA podle mě nedojde k masivnímu rozšíření chikungunya“, protože lidé v teplých oblastech používají klimatizaci a tráví hodně času v budovách, řekl Dr. Weaver. „Ale v místech, jako je Čína a jižní část Jižní Ameriky, bude oteplování mít velký dopad, protože lidé nezůstávají   s klimatizací ve svých domech nebo na pracovištích. V mnoha částech Asie a Jižní Ameriky dokonce nemají rádi síťky v oknech.“

Lidé se po infekci zdají být imunní vůči chikungunya, a pokud tedy virus zasáhne určitou oblast, může trvat i několik desítek let, než se objeví dostatek imunologicky zranitelných lidí, aby došlo k další epidemii. V zemích jako Indie a Brazílie je však populace tak početná, že virus cirkuluje neustále.

Mnoho afrických zemí, kde se chikungunya dosud nevyskytovala, jako například Čad a Mali, zaznamenalo v posledních letech první případy.
 
Existuje vakcína?

Existují dvě vakcíny proti chikungunya, ale vyrábějí se v omezeném množství a jsou určeny hlavně pro cestovatele z průmyslových zemí. Nejnovější vakcína, vyrobená společností Bavarian Nordic, se v USA prodává za přibližně 270 dolarů za jedinou dávku, což je cena, která je pro zemi jako Paraguay, kde došlo k obrovským epidemím chikungunya a kde by bylo ideální očkovat většinu populace, zcela nedostupná. Brazilský institut Butantan pracuje na vývoji levnější verze jiné vakcíny.

Žádná z vakcín v současné době nemá doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), které by mohlo vést k urychlení vývoje cenově dostupného produktu. Provedení klinických zkoušek, které agentura vyžaduje, je obtížné: epidemie chikungunya se šíří tak rychle, že skončí dříve, než může výzkum začít. Dr. Rojas uvedl, že výbor WHO pro vakcíny přezkoumává údaje o vypuknutí chikungunya, aby zvážil možnosti pro případné doporučení.

Co jiného lze udělat?

Nejlepší ochranou proti chikungunya je nenechat se kousnout.

Dalším krokem je omezení míst, kde se komáři rozmnožují. V Číně chodí úředníci veřejného zdraví od domu k domu a hledají stojatou vodu.

Sledování chikungunya je stále nedostatečné. Dr. Rojas uvedl, že WHO se snaží zjistit, jaká část současného nárůstu tvoří nové případy a jaká část je již dříve nakaženými, ale špatně sledovanými nebo hlášenými případy. Existuje molekulární diagnostický test, který současně testuje na virus Zika, dengue a chikungunya, ale je třeba, aby ho zavedlo více zemí.

Globální sledování nemocí bylo oslabeno náhlým snížením finančních prostředků od vlády USA, která podporovala velkou část této práce v zemích s nízkými příjmy.

Ne. Chikungunya byla poprvé identifikována v Tanzánii v 50. letech 20. století a v následujících desetiletích způsobila sporadické epidemie v Africe a Asii.

Virus však až do roku 2004 nepřitahoval velkou pozornost odborníků na veřejné zdraví. V tom roce se epidemie z Keni rozšířila na La Réunion, francouzské území v Indickém oceánu. Tam chikungunya zuřila mezi obyvatelstvem: infikována byla třetina obyvatel ostrova.
 
Stejný kmen viru se dostal do jižní Asie a v letech 2005 až 2007 způsobil obrovské epidemie v Indii. Odtud cestovatelé chikungunya rozšířili do celého světa.