„Rusko musí ukončit tuto válku,“ prohlásil Zelenskyj při příletu do Washingtonu na jednání s Trumpem
18. 8. 2025
čas čtení
12 minut
Podle agenturních zpráv bylo při samostatném útoku na druhé největší město Ukrajiny, Charkov, zabito nejméně sedm lidí a asi 20 jich bylo zraněno.
Mezi 20 zraněnými při útoku na druhé největší město Ukrajiny bylo šest dětí ve věku od 6 do 17 let, napsal na Telegramu Oleh Synehubov, guvernér širšího Charkovského regionu.
Balistická raketa rozbila kolem 1 000 oken v různých budovách ve městě, uvedl Synehubov. Někteří obyvatelé museli být evakuováni ze svých domovů, uvedli úředníci.
„Rusko je vražedná válečná mašinérie, kterou Ukrajina zadržuje. A musí být zastavena prostřednictvím transatlantické jednoty a tlaku,“ napsal po útoku ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha na Twitteru.
17 zraněných při nočním ruském útoku na Záporoží
Počet zraněných při ruském ostřelování Záporoží se podle nejnovějších informací ukrajinské armády zvýšil na 17.
Ve svém prohlášení dodali:
Počet obětí se upřesňuje. Tlaková vlna a trosky poškodily obytné budovy a obchodní prostory a částečně byla zničena autobusová zastávka. Na místě zasahují potřebné složky.
Bílý dům zveřejnil program dnešních akcí ve Washingtonu.
Donald Trump se v pondělí v 13:15 (18:15 SEČ) setká v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump se poté v 15:00 (20:00 SEČ) zúčastní multilaterálního setkání s evropskými lídry, kteří jsou na návštěvě ve Washingtonu.
Volodymyr Zelenskyj při příletu do Washingtonu před klíčovými rozhovory s Donaldem Trumpem o ruské invazi na Ukrajinu prohlásil, že „Rusko musí ukončit tuto válku“.
V pondělí se k Zelenskému připojí řada evropských lídrů, kteří se na summitu pokusí vyvrátit argumenty Vladimira Putina po jeho pátečních rozhovorech s americkým prezidentem.
Politikové – britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloni a finský prezident Alexander Stubb – si na poslední chvíli uvolnili diáře, aby mohli odletět do USA, což je považováno za projev jejich znepokojení nad pátečním summitem Trumpa a Putina v Anchorage.
Po aljašských rozhovorech Trump podpořil plán Kremlu na ukončení války na Ukrajině, včetně toho, že Kyjev se vzdá území, které Rusko nedokázalo obsadit, a že nebude uzavřeno příměří, dokud nebude dohodnuta konečná dohoda.
Zelenskyj v příspěvku na Twitteru po příletu do Washingtonu DC v neděli večer uvedl, že je Trumpovi vděčný za pozvání a že „všichni sdílíme silnou touhu rychle a spolehlivě ukončit tuto válku“. Rovněž uvedl, že „mír musí být trvalý“.
„Rusko musí
ukončit tuto válku, kterou samo začalo,“ řekl Zelenskyj. „A doufám, že
naše společná síla s Amerikou a s našimi evropskými přáteli donutí Rusko
k opravdovému míru.“
Zelenskyj se v neděli setkal s evropskými lídry v Bruselu a zopakoval postoj Ukrajiny k výměně území, když na Twitteru uvedl: „Ukrajinská ústava znemožňuje vzdát se území nebo s ním obchodovat. Vzhledem k tomu, že územní otázka je tak důležitá, měla by být projednána pouze lídry Ukrajiny a Ruska na trojstranných jednáních – Ukrajiny, USA a Ruska. Rusko zatím nedává žádné známky, že by k tomu došlo, a pokud Rusko odmítne, musí následovat nové sankce.“
Před pondělními mírovými rozhovory v USA Emmanuel Macron uvedl, že „pro dosažení trvalého mírového ujednání pro Ukrajinu potřebuje Ukrajina silnou armádu“. Dodal, že evropští spojenci chtějí, aby „byla respektována územní celistvost Ukrajiny“ a že „Ukrajina musí být zastoupena v jakýchkoli rozhovorech o budoucnosti Ukrajiny“. Francouzský prezident také uvedl, že „naším cílem pro zítřejší jednání je prezentovat jednotný postoj Ukrajiny a jejích evropských spojenců“. Jednání ve Washingtonu se zúčastní také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Zelenskyj uvítal rozhodnutí nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky jako součást mírové dohody, když se připravoval na setkání s Trumpem. „Bezpečnostní záruky, které jsou výsledkem naší společné práce, musí být skutečně velmi praktické, musí zajišťovat ochranu na zemi, ve vzduchu i na moři a musí být vypracovány za účasti Evropy,“ uvedl ukrajinský prezident.
Keir Starmer při oznámení své návštěvy Washingtonu pochválil Trumpa za „úsilí o ukončení nelegální války Ruska na Ukrajině“. Zároveň britský premiér znovu potvrdil červené linie Evropy a uvedl, že „cesta k míru“ nemůže být rozhodnuta bez Zelenského a že Rusko by mělo být „tlačeno“ dalšími sankcemi. Starmer se záměrně snažil prezentovat jako vůdce, který dokáže vycházet s Trumpem, a zároveň důsledně zdůrazňoval červené linie jakéhokoli mírového plánu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Rusko i Ukrajina „budou muset učinit ústupky“, aby bylo možné dosáhnout mírového řešení války. V nedělních rozhovorech Rubio řekl, že rozhovory na Aljašce „dosáhly pokroku v tom smyslu, že jsme identifikovali potenciální oblasti shody – ale zůstávají některé velké oblasti neshody“. „Ještě máme před sebou dlouhou cestu,“ dodal Rubio. „Nejsme na pokraji mírové dohody. Nejsme na jejím okraji. Ale myslím si, že byl učiněn pokrok a že se k ní blížíme.“ Odmítl se však vyjádřit ke konkrétním oblastem shody nebo neshody.
Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Steve Witkoff uvedl, že Putin souhlasil s tím, že USA a evropští spojenci mohou Ukrajině nabídnout bezpečnostní záruky podobné článku 5 Severoatlantické smlouvy jako součást případné dohody o ukončení války. Witkoff dodal, že Rusko souhlasilo s blíže nespecifikovanými ústupky v pěti ukrajinských regionech, které jsou pro válku klíčové, zejména ve východní Doněcké oblasti. „Dohodli jsme se na robustních bezpečnostních zárukách, které bych označil za přelomové,“ uvedl.
Michail Uljanov, ruský vyslanec při mezinárodních organizacích ve Vídni, v pondělí ráno uvedl, že Rusko souhlasilo s tím, že jakákoli budoucí mírová dohoda musí poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky, ale dodal, že Rusko „má stejné právo očekávat, že Moskva také získá účinné bezpečnostní záruky“.
Předseda Rady Evropské unie Antonio Costa uvedl, že „vítají ochotu Spojených států podílet se na poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině“. Dále řekl: „Transatlantická jednota je v tuto chvíli zásadní pro dosažení trvalého míru na Ukrajině.“
Zatímco se zvyšují obavy o to, jak Rusko vnímá signály přicházející z USA, Zelenského nejbližší spolupracovník Andrij Jermak zveřejnil video ruského obrněného vozidla s vlajkami Ruska a USA.
„Ruští propagandisté ukazují video, na kterém ruská vojenská technika útočí s vlajkami Ruska a USA.“
Pokračoval:
„Rusové používají symboly USA ve své vlastní teroristické válce, která se vyznačuje zabíjením civilistů.“
„Naprostá arogance,“ dodal.
Trumpův tón ohledně ukončení války pravděpodobně před jednáním znepokojí Evropany
V jednom z mnoha příspěvků na sociálních sítích během noci americký prezident Donald Trump prohlásil, že „ukrajinský prezident Zelenskyj může válku s Ruskem ukončit téměř okamžitě, pokud bude chtít“.
Jeho komentáře pravděpodobně znepokojí evropské lídry, protože by mohly signalizovat rostoucí tlak USA na Ukrajinu, aby přijala dohodu, jakkoli nedokonalou nebo přímo špatnou, protože Trump je odhodlán zajistit diplomatický úspěch po svém pátečním setkání s Vladimirem Putinem.
Všichni si pamatujeme, co se stalo během poslední návštěvy Zelenského v Bílém domě – i když americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve svém televizním rozhovoru o víkendu snažil zlehčit zjevné podobnosti mezi těmito dvěma návštěvami.
Ještě více znepokojující pro Evropu však je, že Trump dodal:
„Pamatujte si, jak to začalo. Žádné vrácení Krymu Obamovi (před 12 lety, bez jediného výstřelu!) a ŽÁDNÉ VSTOUPENÍ UKRAJINY DO NATO. Některé věci se nikdy nezmění!!!“
Tento postoj Trumpa se zdá být v rozporu s jednou z evropských červených čar pro Ukrajinu, která říká, že Ukrajině nesmí být bráněno v rozhodování o své budoucnosti.
V sobotu evropští lídři přijali prohlášení, v němž se uvádí:
„Ukrajinským ozbrojeným silám ani jejich spolupráci s třetími zeměmi by neměla být ukládána žádná omezení. Rusko nemůže mít právo veta proti vstupu Ukrajiny do EU a NATO.
Rozhodnutí o svém území musí učinit Ukrajina. Mezinárodní hranice nesmí být měněny silou.“
Je těžké tyto dva postoje sladit – a bude panovat obava, že tím, že se Trump nejprve setkal se Zelenským bez přítomnosti Evropanů, by mohl usilovat o prosazení této linie ještě více, než uvidí společný odpor evropských partnerů.
Finský premiér: V Bílém domě se bude jednat o příměří a bezpečnostních zárukách
V posledních minutách finský premiér Petteri Orpo uvedl, že nejdůležitějšími tématy setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropských lídrů jsou příměří a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Mezi účastníky bude i finský prezident Alexander Stubb.
Keir Starmer byl v červnu na summitu G7 v zákulisí dotázán, zda může vysvětlit, proč se Donald Trump zdá být tak nakloněn právě jemu, a přiznal, že to opravdu neví.
Ať už je důvod jakýkoli, pokud jde o Ukrajinu, britský premiér doufá, že tuto poněkud kuriózní vztah opět využije.
Jakmile bylo oznámeno, že řada evropských lídrů se chystá připojit k Volodymyru Zelenskému, aby podpořili ukrajinského prezidenta při klíčových jednáních s Trumpem v Bílém domě v pondělí, bylo zřejmé, že se k nim připojí i Starmer.
Myšlenka, že Británie je jakousi mostem mezi zájmy USA a Evropy, je dlouhodobým diplomatickým klišé Spojeného království, které však nemusí mít vždy velký význam.
Ukrajinský dron zachycený Ruskem poblíž jaderné elektrárny ve Smolensku explodoval po pádu, ale nezpůsobil elektrárně žádné významné škody, uvedla v pondělí ruská jaderná energetická společnost Rosatom.
„Škody jsou zanedbatelné, nejsou žádné oběti,“ uvedl Rosatom.
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) v neděli oznámila, že zabránila útoku ukrajinského dronu na jadernou elektrárnu ve Smolensku, informuje agentura Reuters.
Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že Rusko během nočního útoku na Ukrajinu vystřelilo čtyři rakety a 140 dronů, informovala agentura Reuters.
Letectvo sestřelilo 88 dronů a zaznamenalo zásahy na 25 místech v šesti ukrajinských regionech, uvádí se v prohlášení zveřejněném na komunikační platformě Telegram.
Ukrajinský ministr zahraničí tvrdí, že Rusko i přes mírové snahy před summitem prezidentů USA a Ukrajiny pokračuje v zabíjení civilistů.
„Rusko je vražedná válečná mašinerie, kterou Ukrajina zadržuje. A musí být zastavena transatlantickou jednotou a tlakem,“ napsal Andrii Sybiha v pondělí na Twitteru po ruském útoku na Charkov, druhé největší město Ukrajiny.
Sybiha také zveřejnil fotografii kouřícího poškození budovy s komentářem:
Toto je obytná budova v Charkově. Rusko zde dnes v noci zabilo nejméně čtyři lidi, včetně dítěte, a mnoho dalších zranilo... Moskva musí zastavit zabíjení, aby mohla pokročit v diplomacii.
Zdroj v angličtině ZDE
444
Diskuse